Portugalsko o krok blíž levicové vládě
František KalendaFrantišek Kalenda přibližuje jádro i širší kontext posledního vývoje napjaté povolební situace v Portugalsku, kde se pravicový blok snaží společně s prezidentem bránit už dohodnuté levicové většině v sestavení vlády.
Poslední týdny na portugalské politické scéně byly neobvykle napjaté a plné nejistoty — řada komentátorů to neváhala nazvat politickou krizí. Jak jsme na těchto stránkách informovali před nějakým časem, v říjnových volbách skončila sice první pravicová koalice Portugalsko kupředu, levice v čele se Socialistickou stranou (PS) však v součtu získala nadpoloviční většinu v parlamentu.
Přestože lídr levicové PS António Costa dostal od své strany hned po volbách mandát vyjednávat o všech variantách, většina pozorovatelů včetně autora tohoto článku se domnívala, že jejich výsledkem bude podpora menšinové vlády pravice. A to samé se domnívala přímo pravice v čele s premiérem Pedrem Passosem Coelhem.
V demokratickém Portugalsku existovaly historicky jen tři strany schopné (a ochotné) vládnout: pravicoví sociální demokraté (PSD), socialisté z PS a lidovci (CDS), střídající se v koalicích, většinových i menšinových vládách. Ani Levý blok (BE), ani nereformovaní komunisté (PCP), to jest strany, které dnes tvoří spolu se socialisty parlamentní levici, nejenže nebyli připouštěni k vládě, vlastně o ni nejevili zájem. Zejména PCP podobně jako čeští komunisté zaujímala pohodlnou podobu čistě protestní, permanentně opoziční strany.
Lídr socialistů Costa však k údivu médií a zejména politiků včetně řady členů vlastní strany vyjednal separátní dohody o podpoře menšinové vlády právě s Levým blokem a komunisty a ještě se zelenými, zastoupenými pouze dvěma poslanci. Bylo to tak nečekané, že mnozí se až do poslední chvíle domnívali, že jde o součást socialistické strategie na získání většího množství ústupků od pravice.
Sám Costa musel opakovaně v médiích potvrzovat, že se nejedná o „bluff“, ale o seriózní vyjednávání, jak přesvědčoval například novináře z Financial Times.
Pro pochybnosti existovalo mnoho dobrých argumentů. Především že socialistická PS vznikla v přímé opozici ke komunistické PCP a její zakladatel Mário Soares, sám vyloučený z komunistické strany v roce 1950 pro odpor vůči vlivu Sovětského svazu, musel se svými konkurenty na levici svádět nelítostný souboj o budoucí charakter Portugalska.
Oproti všem očekáváním se tyto tři strany přece jenom spojily; ovšem v tuto chvíli ještě zůstává zcela otevřené, do jaké míry tento účelový svazek bude opravdu reálně fungovat.