Skutečná prohra portugalské levice
František KalendaFrantišek Kalenda hodnotí s týdenním odstupem výsledek portugalských voleb — hlasování, které zajímavě odhalilo limity postupu dosavadních odpůrců austerity.
Portugalskému premiérovi Pedru Passosovi Coelhovi se povedl skutečně pozoruhodný volební trik: sjednocením své Sociálně demokratické strany (PSD; v Portugalsku se jedná o pravici) a křesťanských demokratů (CDS), menšího koaličního partnera, do volebního bloku Portugalsko kupředu, se mu podařilo zvítězit ve volbách z minulého týdne a zřejmě si tak zajistit i pokračování nepříliš populární vlády. A to přesto, že v součtu obě strany ztratily parlamentní většinu, jedenáct procent hlasů a desítky mandátů ve prospěch levicové opozice, která dosáhla rekordního výsledku a v parlamentu by měla jasnou většinu.
Na rozdíl od podstatně slabší pravice je však rozdrobená do tří celků — velkých socialistů (PS), kteří skončili druzí s 32 procenty, Levého bloku (BE; 10 procent) a komunistů (PCP; 8 procent).
↗
Premiér Pedro Passos Coelho (vlevo) a prezident Aníbal Cavaco Silva — hlavní představitelé současné portugalské pravice. Foto Manuel de Madeina, flickr.com
Jak ukázaly volební výsledky, portugalští voliči přesvědčivě hlasovali proti politice austerity, jak ji naordinovala pravicová vláda — za cenu stále ještě dvanáctiprocentní nezaměstnanosti, více než dvaceti procent obyvatelstva pod hranicí chudoby a nové vlny emigrace mladých lidí do zahraničí.
×
Diskuse
JP
Tak především, ty údaje o stavu portugalského hospodářství je nutno poněkud poopravit.
Ano, nezaměstnanost skutečně obnáší stále 12 procent - jenže autor článku nějak "opomněl" zmínit, že původně byla na 17 procentech! A portugalské hospodářství očividně už překonalo původní krizi, její ekonomický růst v tomto roce obnáší předpokládaných 1,7 procenta, a Portugalsko se už mohlo vyvázat z pomocných programů mezinárodních finančních organizací.
Zkrátka: striktní a důsledná politika austerity pravicové vlády nese své ovoce. Ať se to komu líbí nebo ne, je to prostě fakt.
To je jeden důvod, proč levice ve volbách neuspěla, přestože ta politika úspor byla samozřejmě pro obyvatelstvo značně tvrdá. Druhým důvodem je ovšem to, že levicový lídr Costa musel přiznat, že nakonec by sám také nevěděl, jakým jiným hospodářským programem dostat Portugalsko z krize, nežli tím samým programem austerity. Navíc je socialistická strana zatížena těžkou korupční aférou svého dlouholetého předsedy.
A ty dvě další levicové strany? Jejich požadavky: vystoupení z NATO, z evropských struktur, opuštění eura - jsou natolik extrémní, že jsou i pro socialisty nepřijatelné.
Takže, tolik malé vysvětlení k tomu, proč portugalská levice neuspěla ve volbách.
Ano, nezaměstnanost skutečně obnáší stále 12 procent - jenže autor článku nějak "opomněl" zmínit, že původně byla na 17 procentech! A portugalské hospodářství očividně už překonalo původní krizi, její ekonomický růst v tomto roce obnáší předpokládaných 1,7 procenta, a Portugalsko se už mohlo vyvázat z pomocných programů mezinárodních finančních organizací.
Zkrátka: striktní a důsledná politika austerity pravicové vlády nese své ovoce. Ať se to komu líbí nebo ne, je to prostě fakt.
To je jeden důvod, proč levice ve volbách neuspěla, přestože ta politika úspor byla samozřejmě pro obyvatelstvo značně tvrdá. Druhým důvodem je ovšem to, že levicový lídr Costa musel přiznat, že nakonec by sám také nevěděl, jakým jiným hospodářským programem dostat Portugalsko z krize, nežli tím samým programem austerity. Navíc je socialistická strana zatížena těžkou korupční aférou svého dlouholetého předsedy.
A ty dvě další levicové strany? Jejich požadavky: vystoupení z NATO, z evropských struktur, opuštění eura - jsou natolik extrémní, že jsou i pro socialisty nepřijatelné.
Takže, tolik malé vysvětlení k tomu, proč portugalská levice neuspěla ve volbách.
Dovolím si komentář pana kolegy Poláčka se vší úctou označit za dobře míněnou provokaci. Několik jednoduchých bodů, proč nemá pravdu:
Zaprvé zpochybňuji premisu komentáře - nelze tvrdit, že levice NEUSPĚLA, to je i jeden z bodů mého článku. Levice dosáhla v součtu historicky nejlepšího výsledku, posílili jak socialisté, tak především Levý blok a komunisté zůstali na svém.
Což poněkud zpochybňuje ono tvrzení, že austerity funguje. Pokud funguje, proč má odpor více než 60% voličů? PS je sice středová a umírněná, ale kandidovala s programem proti austerity. Podílela se také výrazně na velkých protestech proti tomuto kroku. Jinak ohledně čísel je sice portugalská nezaměstnanost nižší než předtím a výrazně nižší než řecká nebo španělská - přispěl k tomu ovšem právě zmiňovaný masivní exodus mladých do zahraničí. Doporučuji navštívit rozsáhlé oblasti severního Portugalska, které jsou úplně vylidněné. Stejně jako za dob diktatury zůstaly doma jen ženy a děti.
Jinak nelze než souhlasit se zmíněným Socratesovy korupční aféry (do textu už se mi to tématicky nevešlo) a také s příliš radikálními požadavky obou menších levicových stran, které jsou pro PS nepřijatelné. To už jsem zmínil. PS se ovšem nijak výrazně nesnažila o to dospět s ostatními stranami ani v tomto bodu k nějakému kompromisu. A nebyla schopná je buď politicky integrovat nebo dokonale vymazat, jako to dokázala Demokratická strana v Itálii.
Zaprvé zpochybňuji premisu komentáře - nelze tvrdit, že levice NEUSPĚLA, to je i jeden z bodů mého článku. Levice dosáhla v součtu historicky nejlepšího výsledku, posílili jak socialisté, tak především Levý blok a komunisté zůstali na svém.
Což poněkud zpochybňuje ono tvrzení, že austerity funguje. Pokud funguje, proč má odpor více než 60% voličů? PS je sice středová a umírněná, ale kandidovala s programem proti austerity. Podílela se také výrazně na velkých protestech proti tomuto kroku. Jinak ohledně čísel je sice portugalská nezaměstnanost nižší než předtím a výrazně nižší než řecká nebo španělská - přispěl k tomu ovšem právě zmiňovaný masivní exodus mladých do zahraničí. Doporučuji navštívit rozsáhlé oblasti severního Portugalska, které jsou úplně vylidněné. Stejně jako za dob diktatury zůstaly doma jen ženy a děti.
Jinak nelze než souhlasit se zmíněným Socratesovy korupční aféry (do textu už se mi to tématicky nevešlo) a také s příliš radikálními požadavky obou menších levicových stran, které jsou pro PS nepřijatelné. To už jsem zmínil. PS se ovšem nijak výrazně nesnažila o to dospět s ostatními stranami ani v tomto bodu k nějakému kompromisu. A nebyla schopná je buď politicky integrovat nebo dokonale vymazat, jako to dokázala Demokratická strana v Itálii.
JP
No co je za daných okolností vítězstvím a co porážkou, je ovšem nemálo sporné. Je to asi dost podobné, jako kdybychom do jednoho tábora umístili českou sociální demokracii a komunisty - jenom proto, že obě tyto strany formálně patří na levici. A přitom je jasné, že soc. dem. s komunisty jeden funkční vládní celek nikdy nevytvoří.
Ano, portugalští socialisté vedli volební boj proti politice úspor - ale opakuji ještě jednou, nakonec byl jejich volební lídr přinucen přiznat, že v případě volebního vítězství by stejně neměl žádný jiný recept na ozdravení portugalské ekonomiky, nežli právě v této politice úspor i nadále pokračovat. To jediné čím se chtěl vyhradit proti současné (pravicové) vládní politice bylo to, že by chtěl zmírnit její dopady na chudší vrstvy obyvatelstva - jenže pak zase nedokázal odpovědět na otázku, kde by na tato opatření vzal peníze.
Právě tento bod považuji za zcela rozhodující, nejenom co se týče faktické prohry portugalské levice (k tomu ještě dále): protože současná (evropská) levice nemá žádný vlastní přesvědčivý program pro řešení (ekonomických, finančních, ale vůbec strukturálních) problémů současné společnosti, a současné ekonomiky.
Jediným "programem" levice zůstává stále opakovaná mantra o přerozdělování bohatství - vyšší daně bohatým, sociální programy pro chudé. Tohle se mohlo zdát perspektivním programem ještě v "blažených" dobách poválečné éry padesátých, šedesátých a ještě i sedmdesátých let minulého století, kdy razantně stoupající ekonomická produktivita umožňovala toto přerozdělování prosazovat. Podle všeho ale toto přerozdělování skutečně už narazilo na své hranice - a levice s výjimkou oné zmíněné sociální mantry není schopna dál společnosti žádný vlastní autentický impuls.
Jedinou alternativou k oné bezcílné "levici středu" jsou pak radikální levicová respektive levičácká hnutí - která jsou ale pro většinou společnost nepřijatelná, neboť jim - právem - odpírá schopnost racionálním způsobem řídit stát.
Ještě jednou k tomu, jestli v Portugalsku opravdu vyhrála levice: to opravdu přijde na to, je nutno zohlednit to, že pravicová vláda se svými bezpochyby tvrdými úspornými opatřeními stala u obecného lidu velmi nepopulární, takže to že se nakonec vůbec může i nadále udržet u vlády, je fakticky jejím vítězstvím, značně neočekávaným.
A ještě co se té nezaměstnanosti a vystěhovalectví týče - tento faktor bezpochyby hraje svou roli; nicméně i tady je nutno se ptát, jestli opravdu c e l ý pokles portugalské nezaměstnanosti byl zapříčiněn jenom masovým exodem, anebo jestli v tom přece jenom svou roli nehraje i to oživení ekonomiky v důsledku ozdravných opatření. V každém případě by bylo poněkud podivné, kdyby onen ekonomický růst 1,7 procenta (vlastně jeden z nejvyšších v Evropě) byl dosažen bez toho, aby byl zaměstnán vyšší počet pracovníků.
Ano, portugalští socialisté vedli volební boj proti politice úspor - ale opakuji ještě jednou, nakonec byl jejich volební lídr přinucen přiznat, že v případě volebního vítězství by stejně neměl žádný jiný recept na ozdravení portugalské ekonomiky, nežli právě v této politice úspor i nadále pokračovat. To jediné čím se chtěl vyhradit proti současné (pravicové) vládní politice bylo to, že by chtěl zmírnit její dopady na chudší vrstvy obyvatelstva - jenže pak zase nedokázal odpovědět na otázku, kde by na tato opatření vzal peníze.
Právě tento bod považuji za zcela rozhodující, nejenom co se týče faktické prohry portugalské levice (k tomu ještě dále): protože současná (evropská) levice nemá žádný vlastní přesvědčivý program pro řešení (ekonomických, finančních, ale vůbec strukturálních) problémů současné společnosti, a současné ekonomiky.
Jediným "programem" levice zůstává stále opakovaná mantra o přerozdělování bohatství - vyšší daně bohatým, sociální programy pro chudé. Tohle se mohlo zdát perspektivním programem ještě v "blažených" dobách poválečné éry padesátých, šedesátých a ještě i sedmdesátých let minulého století, kdy razantně stoupající ekonomická produktivita umožňovala toto přerozdělování prosazovat. Podle všeho ale toto přerozdělování skutečně už narazilo na své hranice - a levice s výjimkou oné zmíněné sociální mantry není schopna dál společnosti žádný vlastní autentický impuls.
Jedinou alternativou k oné bezcílné "levici středu" jsou pak radikální levicová respektive levičácká hnutí - která jsou ale pro většinou společnost nepřijatelná, neboť jim - právem - odpírá schopnost racionálním způsobem řídit stát.
Ještě jednou k tomu, jestli v Portugalsku opravdu vyhrála levice: to opravdu přijde na to, je nutno zohlednit to, že pravicová vláda se svými bezpochyby tvrdými úspornými opatřeními stala u obecného lidu velmi nepopulární, takže to že se nakonec vůbec může i nadále udržet u vlády, je fakticky jejím vítězstvím, značně neočekávaným.
A ještě co se té nezaměstnanosti a vystěhovalectví týče - tento faktor bezpochyby hraje svou roli; nicméně i tady je nutno se ptát, jestli opravdu c e l ý pokles portugalské nezaměstnanosti byl zapříčiněn jenom masovým exodem, anebo jestli v tom přece jenom svou roli nehraje i to oživení ekonomiky v důsledku ozdravných opatření. V každém případě by bylo poněkud podivné, kdyby onen ekonomický růst 1,7 procenta (vlastně jeden z nejvyšších v Evropě) byl dosažen bez toho, aby byl zaměstnán vyšší počet pracovníků.