Británii čeká odchod z EU, rozhodl více než milion hlasů

Petr Jedlička

Navzdory posledním průzkumům zvítězil v britském referendu názor odpůrců unijního členství. Britskou reprezentaci teď čeká tlumení otřesů na trzích a složité vyjednávání, zbytek Evropské unie debata o vlastní budoucnosti.

Velká Británie opustí Evropskou unii. Rozhodli o tom tamní voliči ve čtvrtečním referendu. Podle již konečných výsledků podpořilo odchod z EU 51,9 porcenta účastnících se Britů, tedy přibližně o 1,3 milionu hlasujících více, než setrvání. Účast v referendum přesáhla 71procentní hranici, což je o pět procent více než při posledních parlamentních volbách.

Britskou reprezentaci teď čeká především uklidňování otřesu na trzích, a poté složité vyjednávání nového modelu koexistence země se zbytkem EU. Zbytek EU bude zároveň debatovat, jak přizpůsobit strukturu institucí a rozložení reprezentace odchodu jednoho z velkých členů, i jak reformovat celou Unii, aby se předešlo jejímu rozpadu.

Euroskeptické nálady posílily v posledních letech i v dalších zemích, a je tak otázkou, kterým směrem by se měla EU vydat — zda k těsnější integraci, jež by jí umožnila efektivněji fungovat a řešit federálně problémy, které dnes jako spolek států, jež zůstávají v oblastech mimo obchod a volný pohyb víceméně suverénní, řešit nezvládá.

Anebo zda unijní strukturu rozvolnit a fungovat více jako koordinační platforma pro společný trh, čímž by EU vyšla vstříc kritice, že je přebyrokratizovaná a příliš zasahuje do politik jednotlivých států. Možné je také, že se upevní jádro EU kolem eurozóny, které se bude integrovat do federální podoby, a okolo něj vznikne slupka volněji napojených států.

Rozhovory mezi EU a Británií by měly trvat dle různých odhadů od dvou do osmi let. Dokud nebudou tato jednání ukončena, zůstává Británie plnohodnotným členem Unie se všemi závazky a omezeními.

Základní obraz o dynamice vývoje v nejbližší době si bude možné udělat už po jednání stálého předsedy Evropské rady, předsedy Evropské komise a ministrů zahraničí členských zemí EU v pátek odpoledne, respektive po mimořádném summitu hlav členských států v sobotu nebo příští týden.

V roce 2017, tedy v průběhu rozhovorů, se přitom budou konat parlamentní volby v Nizozemsku, Německu, České republice a také ve Francii, přičemž se očekává, že tamní euroskeptikové budou požadovat referendum o vystoupení z EU rovněž. Francouzská nacionalistka Marine Le Penová už oznámila, že daný požadavek bude jedním z hlavních témat její prezidentské kampaně.

Více o celkových důsledcích Brexitu a o tom, co bude nyní následovat, v analýze zde.

Vítězství zastánců odchodu Británie z EU bude mít kromě toho i politické důsledky ve vlastním Spojeném království. Již v pátek dopoledne rezignoval premiér David Cameron, přičemž slíbil, že bude řídit vládu ještě do konference své strany na podzim. Je otázkou, zda se pak pouze vymění premiér a část ministrů, anebo budou vypsány dle britského obyčeje předčasné volby. Na perspektivní posílení či oslabení Cameronovy Konzervativní strany, labouristů či euroskeptického hnutí UKIP mají analytikové v současnosti rozdílné názory.

V Británii i zahraničních médiích jinak začíná intenzivní diskuze o příčinách výsledku. O jejím průběhu a prvních závěrech budeme ještě informovat.

Souhrnně o kampani

Kampaň před referendem byla na britské poměry mimořádně emotivní, a to v dobrém i zlém. Podle pozorovatelů se do vášnivého přesvědčování zapojilo velké množství dobrovolníků. Téma probírala ze všech stran také řada expertů. Věcné výměny argumentů ovšem začaly být s postupujícím časem vytlačovány apely na budoucnost dětí a zdůrazňování rizik odchodu na straně odpůrců Brexitu a vyzdvihování dávné britské velikosti a démonizace důsledků politiky EU na straně jeho zastánců.

Podle tvrzení insiderů z obou stran přišel politikům nezvyklý počet výhrůžek, sociální sítě zaplavily vulgarismy a virálně se šířící fámy. V průběhu června potom už kampaň vůbec nepřipomínala dialog — s výjimkou televizních debat chrlily jednotlivé strany pouze svá stanoviska, aniž by snažily vycházet z věcné podstaty toho, co říká druhá.

Z hlediska politického se vládní konzervativci rozdělili na dva tábory. Mezi labouristy vedla většina kampaň za setrvání a menšina pro odchod. Čistě pro odchod byly menší euroskeptické a národovecké strany v čele s UKIPem Nigela Farage, čistě pro setrvání liberální demokraté, zelení a skotští levicoví nacionalisté.

Z hlediska témat probíhala kampaň obou táborů v několika rovinách. U příznivců setrvání šlo zejména o rovinu pragmatickou (ekonomické přínosy členství, možnost reagovat na globální výzvy jako větší celek, rizika, která by plynula z odchodu, lepší možnost ovlivnit politiku EU zevnitř než zvenčí) a idealistickou (EU jako jeden z garantů míru a prostor pro obrušování hran konfliktů, EU jako společný domov či rodina, do níž Británie patří, apod.).

Zastánci Brexitu zase poukazovali zvláště na otázky, v nichž EU omezuje britskou suverenitu (regulace obchodu a volný pohyb osob, přístup k přistěhovalcům, možnost nakládání s penězi, jež Británie posílá do společného rozpočtu), na problémy ve fungování Unie (byrokratičnost, neakceschopnost, politická neodpovědnost úřednických elit a demokratický deficit) a na „tradiční britský potenciál“ v podnikání i péči o demokracii, jemuž by odchod z EU umožnil znovu rozkvést.

Jak vidno z výsledků, přístup tábora pro odchod se nakonec ukázal jako působivější.

Další informace:

BBC News Brexit: What happens now?

BBC News Brexit: Five challenges for the UK when leaving the EU

BBC News EU referendum: Updates and results

BBC News Key moments in the EU referendum campaign

The Guardian David Cameron resigns after UK votes to leave European Union

The Guardian Cameron has lost his job — his Teflon cockiness has finally worn off

The Guardian EU referendum live results — tracker

The Guardian EU referendum: pound plunges after strong Brexit vote leaves Britain on a knife-edge — live

The Independent EU referendum: Pro-Brexit Tory MPs call on David Cameron to remain as PM regardless of result

The Independent Brexit: What is it and why are we having an EU referendum?

    Diskuse
    David Cameron právě před dveřmi s číslem 10 rezignoval na svou funkci.
    June 24, 2016 v 10.06
    Pryč s Anglií!
    Ať žije svobodné Skotsko!
    Ať žije jednotné Irsko!
    Ať žije demokratická Evropská federace!
    PM
    June 24, 2016 v 12.27
    Svobodné soupeření majetných o moc má nadále operetní polohu.
    Doufám, že to bujné laškování neskončí rvačkou již zítra.
    Tak jak je to mezi námi pobožnými Evropany zvykem ......
    bych nejistě dodal.
    Mj věhlasný současný filosof Charles Taylor se nechal slyšet:
    V moment kdy se vloudí do demokratického režimu nedůvěra ve smysl společného politického projektu - smysl pro vzájemné závazky, nastává doba konjunktury populistů a diktatury - tyranie většiny.
    Kdopak nám tu důvěru zašantročil.....bych se nejen pražské neoliberální elity pozeptal.
    Otěže pevně třímají londýnské banky pane Petrásku, neobával bych se nějaké dlouhodobější nestability. Jen je teď zase chvíli čas výhodně nakupovat...

    Jinak rozložení hlasujících je tristní (Londýn a okolí, Cambridge, Oxford, Manchester, Liverpool a Skotsko pro setrvání, zbytek Anglie a Wales pro vystoupení), rozdíl byl nějaké 4%,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,, jako zastánce zastupitelské demokracie mě tohle referendum utvrdilo ve velké ostražitosti k těmhle nástrojům přímé demokracie. Británie je nyní hluboce rozdělená země a bude činit zásadní kroky, se kterými nesouhlasí téměř polovina obyvatelstva.
    P.S. Politika Jeremy Corbyna také přispěla svými plody - hlavně pokud jde o Skotsko.
    June 24, 2016 v 14.10
    Sbohem Malá Británie!
    Buď věčnou výstrahou pro naše putinovce!
    PM
    June 24, 2016 v 14.44
    Pevné třímání otěží za konjunkce konzumismu
    a to vše za jízdy v mlze, jsou vždy jen zábavným zážitkem krátké nestability, pane Morbicere.
    Pro obyvatele ostrova Morbic v Bretani jde možná o běžnou událost kousek za humny ....bych zvědavě dodal.
    June 25, 2016 v 11.38
    Ani nejsem překvapený tím, co zde čtu.
    Opět musím konstatovat - Nic nepochopili, nic se nenaučili. A demokracie? Když vyhrál volby Bellen o nějakých 30 tisíc hlasů, tak zde bylo oslavováno jeho vítězství. Když vyhráli příznivci Brexitu, hned je zmiňováno rozbití VB a rozdíl 4 % /v Rakousko to bylo jen 0,6 %/ je najednou důvodem k velké ostražitosti k těmhle nástrojům přímé demokracie - referendu. Bez ohledu na to, že například J.Přibáň ve článku"Brrr-exit." píše, že naopak "referendum je jedním z mála způsobů, jak toto rozhodování podřídit demokratické vůli a kritérium účinnosti skloubit s potřebou veřejného dohledu." I jacísi putinovci jsou do toho zamícháni.
    Jediným ostrůvkem zdravého rozumu je zde pan Petrásek. A ptá se velice příznačně : Kdopak nám tu důvěru zašantročil..?
    O tom musí být debata, pokud chceme posun vpřed.
    Nyní probíhá mistrovství Evropy ve fotbale. Zkusím použít příměr. Svého času Bruckner zavedl veto na kritiku národního týmu. Byly povoleny jen oslavné ódy, což se samozřejmě projevilo i výkonnosti tohoto týmu. Proč by se měli fotbalisté zlepšovat, když je všichni jen chválí? Slováci na tom byli jinak. I po vítězném zápase byl výkon podroben kritice. Výsledek? Slováci postupují, naši s velkou hanbou odjeli domů.
    Vedení EU převzalo brucknerovskou taktiku. Přihodilo náhubek politické korektnosti. Výsledek? Státy Staré Evropy, které nám /prý xenofobům, nacionalistům a kdoví komu ještě/ zde ještě docela nedávno byly dávány za vzor, se trhají z EU, případně musí spojovat proti svým skutečným nacionalistům všechny síly /i divné čachry s korespondenčním hlasováním/, aby tomu tak nebylo.
    Král je zjevně nahý, ale běda tomu, kdo to řekne! Jak ale má pak dojít k nápravě stavu EU, jak zamezit jejímu drobení?
    Je smutné, když aktivisté místo kritiky těch, kteří EU dovedli tam, kde je, kritizují ty, kterým se stav EU proto nelíbí až tak, že z ní chtějí pryč. Když aktivisté otevřeně kritizují prvky přímé demokracie, protože výsledek jeho konání se jim nehodí do krámu.
    Je to smutné, ale již tím nejsem překvapený.
    JN
    June 25, 2016 v 20.06
    "...mě tohle referendum utvrdilo ve velké ostražitosti k těmhle nástrojům přímé demokracie."
    Jak, pane Morbicere, hodnotíte třeba to únorové referendum ve Švýcarsku, ve kterém Švýcaři zamítli vyhošťování kriminálních cizinců?

    Pro mě je to malý důkaz toho, že referenda nedopadají jen takzvaně populisticky.

    Referenda na malém městě, nebo spíše ankety s registrací účastníků, kde se s pomocí tohoto nástroje rozhoduje o městských investicích, dopadají ke všeobecné spokojenosti občanů města, žádný populismus se neprojevuje, jde o odpovědné rozhodování. Je ovšem vhodné doplnit to rozklikávacím městským rozpočtem, přístupným pro každého přes internet, a transparentním městským účtem, přístupným také pro každého přes internet. (Divím se, že DR si už tyto moderní vymoženosti nezavedl, jednoznačně to zvyšuje důvěru.)
    June 26, 2016 v 10.23
    Referendum
    Katastrofální všelidová hlasování, jako Brexit, rakouský zákaz jaderné energetiky nebo česká přímá volba prezidenta, nejsou důkazem škodlivosti referenda a nezbytnosti zastupitelské demokracie, ale právě naopak projevem selhání zastupitelské demokracie a důkazem nutnosti mít referendum jako běžně užívaný nástroj demokratické politiky.

    Občané (nebo raději lidé, občanský princip se ukazuje jako zastaralý, když například Češi a Poláci, kteří jsou dlouhodobě součástí britské společnosti, byli vyloučení z hlasování o budoucím britském vztahu k Evropě) potřebují mít možnost kdykoliv, když začnou mít pocit, že je jejich zastupitelé zastupují špatně, vyjádřit a prosadit referendem bezprostředně svůj názor na každou konkrétní záležitost, ve které je právě zastupitelé zklamali. Samozřejmě že je možné v referendu odhlasovat špatné rozhodnutí, ale to není o nic větší problém, než že lze ve volbách zvolit špatné zastupitele a nechat je špatně rozhodovat celé volební období.

    Referendum se stává problémem, jen když se koná jako zcela mimořádná událost jednou za uherský rok uprostřed selhávající, odcizené zastupitelské demokracie. Pak hlasující v referendu, místo aby hlasovali o tématu referenda a rozhodovali se na základě věcných argumentů a analýz, dávají průchod dlouhodobé frustraci ze svých zastupitelů, řídí se iracionálními pocity a svým hlasem se snaží vyjádřit nespokojenost a nedůvěru k systému.

    Nevyhlásit v selhávající a odcizené zastupitelské demokracii žádné referendum situaci nezachrání, zklamání, zloba a pocit bezmoci se budou hromadit tak dlouho, až si nějaký průchod najdou. Třeba v řádných volbách do zastupitelských orgánů v podobě podpory pro fašistické strany.
    JN
    June 26, 2016 v 16.30
    Souhlasím s Vámi, pane Macháčku.
    Nárůst preferencí pro extremistické strany není projevem náhlého zblbnutí obyvatelstva, jak se bohužel často i zde někteří domnívají. Je to projevem selhání demokratických mechanismů. Člověk vidí, že ať volí kohokoliv, ty problémy, které ho trápí, se nijak neřeší, tak tedy zkusí ještě tu poslední možnost a říká si, že když nikdo, tak snad ti extremisté to "nějak rozhýbou" a začne se zde konečně naslouchat. Naštvaní lidé volí šílená řešení, když všechno ostatní selhalo. Je ale snadné hodit tu vinu na neoliberalismus (dřív se k tomu účelu používal "prohnilý imperialismus"). Viníka bychom měli, tak už nic řešit nemusíme... Tak mě napadá, co třeba ta nová levice, nemohla i ona udělat nějaké chyby? Ta nová levice pořád tvrdí, že všechno je v pořádku, jen ti voliči že jsou blbí, a že budeme muset tu demokracii asi trochu přiškrtit, aby nám ta lidová blbost to budování nenarušovala.
    PM
    June 26, 2016 v 20.46
    Já pane Nusharte pozoruji na politické scéně
    pravici prchající z politické zodpovědnosti, zanechávající po sobě hrstku dobrodružných oligarchů, a v neoliberálním modu pokroucenou levici. A k tomu všemu změť akčních reakčních populistů.
    Po zřetelném vlivu nové levice na politické scéně zatím ani stopy, a to nejen nad stříbropěnnou .....bych dodal, doufaje v mou nepozornost.
    JN
    June 27, 2016 v 16.37
    Referendum
    Když bylo rozděleno Československo, bylo to špatně, protože o tom nebylo referendum (na Slovensku - protože to chtělo opustit společný stát).

    Když Británie vystupuje z EU, je to špatně, protože o tom bylo Referendum.
    JN
    June 27, 2016 v 16.44
    Přímá a nepřímá volba prezidenta
    Když se volil Klaus prezidentem, bylo to špatně, protože při tom byly nějaké čachry a dokonce snad výhrůžky poslancům.

    Když se volil Zeman prezidentem,bylo to špatně, protože to bylo přímou volbou.
    JN
    June 27, 2016 v 17.23
    Při sněmovních volbách si snad žádný člověk nemyslí,
    že by bylo dobré, aby ve sněmovně zasedla jedna jediná strana. Naopak má představu o nějakém (podle něj) ideálním složení sněmovny.

    Přesto je volič nesmyslně nucen volit jednu jedinou stranu a na jeho názor na složení sněmovny se ho nikdo neptá. Je možné, že tímto postupem se dospěje k výsledku, který vlastně nikdo z voličů nechtěl.
    IH
    June 27, 2016 v 18.20
    Co dělat?
    Podívám se, pane Nusharte, na věc z jiného úhlu. Podle výsledků je třeba soudit. Překonat divokou řeku je možné jak po visutém lianovém mostě, tak brodem. Z mostu je však možné spadnout a při brodění se dá utopit.
    Volba prezidenta v obou komorách parlamentu je zajisté možná a často k ní dochází. U nás v ní však byl před lety zvolen za zjevných intrik a machinací špatný prezident Klaus. Přímá volba prezidenta je zajisté rovněž možným mechanismem dosazení hlavy státu. Nic to však nemění na skutečnosti, že lid leckdy a také v případě Zemanově podlehl kouzlu osobnosti pro nejvyšší funkci nevhodné.
    V případě rozdělení federace vzápětí po získání nazpět "vlády věcí svých", šlo o dílo lidí, kteří (správně) tušili, že je bude plebs poslouchat raději a oni se bez ohledu na špatnou startovní pozici vyšvihnou. Referendum mělo zajisté být. Ve Velké Británii referendum bylo, ukázalo se však, že nedostatek otevřenosti a mindráky se nevyhýbají ani (relativně) velkým národům. Kdyby vyhrálo "zůstat", už bychom o hlasování, až do dalšího pokusu, nic neposlouchali. A lidé chtějí být aspoň chvíli důležití, aby bylo aspoň pozdvižení. Jak Ztohoven?
    JN
    June 27, 2016 v 19.50
    To britské referendum je poněkud pozdní korekce.
    Pokud by Britové měli možnost tu korekci udělat dřív, to znamená - pokud by existovaly nějaké zpětnovazební demokratické mechanismy, kterými by britští voliči mohli ovlivňovat politiku EU a které zatím v potřebné míře neexistují, pak by k tomu, co se stalo, nedošlo.

    Nikoliv hloupost britských voličů, ale demokratický deficit EU je příčinou nestability. Juncker však rezignovat nemíní.
    JN
    June 27, 2016 v 20.19
    Řekl bych, že nějakou dobu vždy musí trvat,
    než se jakýkoliv demokratický rozhodovací systém (referendum, přímá volba) stabilizuje a začne přinášet dobré výsledky.

    Nejprve ale musí vůbec existovat a musí být voličům dovoleno získat i špatné zkušenosti, aby v budoucnu mohli svá rozhodnutí korigovat.

    Nelze voliče chránit před důsledky jejich rozhodnutí tím, že jim žádné rozhodování neumožníme. Následky pak možná přijdou později, ale zato horší.
    netuším, proč si za kašpárka vybíráte zrovna mě, pane Ševčíku - slova o ostražitosti vůči těmto nástrojům jsou mé. Ale já rozhodně neoslavoval rakouské zvolení Bellena jakoi nějaké vítězství. Mám-li se k němu vyjádřit, byla to stejná nechutná fraška plná lží jako česká přímá volba prezidenta nebo teď referendum o brexitu.
    Už to zavál čas, ale já byl tvrdě proti přímé volbě prezidenta už v době jejího schválení, když jste tady všichni juchali, jak jsme si tím hrozně polepšili v demokratičnosti.
    A o referendech jsem tvrdil, že nejdříve na místní úrovni a potom snad postupně rozšiřovat na větší politiku........
    Navíc má kritika EU většinou jde trochu dále než obligátní "tak teď už konečně a jisto jistě víme, že takhle to dál nejde a musí se to změnit".
    ,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
    Ale jo když chcete, jsem to já, výstavní exemplář těch, co nic nepochopili, nic se nenaučili...
    JN
    June 28, 2016 v 0.17
    "Po zřetelném vlivu nové levice na politické scéně zatím ani stopy."
    To jsem blázen, pane Petrásku, cožpak právě ten ZPŮSOB ŘEŠENÍ migrační krize v Evropě a v celé Evropě shora prosazovaný gender mainstreaming ("jako jedna z horizontálních priorit EU") ideologicky založený na jakési sociologické TEORII, která má pramálo společného s ochranou práv žen, nejsou třeba toto jasné doklady "zřetelného vlivu nové levice na politické scéně"?

    V případě té migrace nám nová levice jakoby říká: "Pomůžeme bezdomovcům."
    A lidé na to: "Výborně, to už jsme dávno sami chtěli, vždyť jsou to chudáci."
    Nová levice: "Považujeme ale to rozlišování bezdomovců a ostatních lidí na nádraží za nemorální a blbé!"
    Lidé: "Cože?!"
    Nová levice: "Považujeme to rozlišování bezdomovců a ostatních lidí na nádraží za nemorální a blbé!!!"
    Lidé: "My vám nerozumíme, proč by to rozlišování bezdomovců a ostatních mělo být nemorální a blbé?"
    Nová levice: "Považujeme to rozlišování bezdomovců a ostatních lidí na nádraží za nemorální a blbé!!!!!!"
    Lidé: "Ale jak tedy chcete pomoci bezdomovcům, když se ta pomoc rozpustí mezi těmi ostatními lidmi, kteří ji nepotřebují?"
    Nová levice: "Chtít se mít lépe není zločin!"
    Lidé: "My ale nechceme pomáhat někomu, kdo to nepotřebuje. To nás podvádíte!"
    Nová levice: "Jste bezcitní xenofobové a fašisté, nevíte, co je to solidarita!"
    Lidé: "Jděte do háje i se všemi těmi lidmi na nádraží včetně bezdomovců! Nebyli jste náhodou dlouho na prudkým slunci bez čepice?"
    Nová levice: "Nenadávejte nám do sluníčkářů! My jsme humanisté!"

    No a takhle, pane Petrásku, ta "humanistická" nová levice vyvolává mezi lidmi nenávist k těm, kteří skutečně potřebují pomoc. Tak nevím..., je to hloupost, nebo nějaký záměr?
    PM
    June 28, 2016 v 7.50
    Máte pravdu pane Nusharte, správně by bylo jiná levice.
    Na vaši otázku bych odpověděl že jde o hloupý záměr.
    Současně jsou všechny vámi uvedené nešvary plus jiné produktem a pevnou součástí stále dominující společenskopolitické doktríny.
    Příkladně otázky řešení brexit krize, když se nejen ve veřejnoprávních mediích zamlčuje její podstata - dlouhodobě opakovaná ignorace rozporů neoliberálního financkapitalismu, které zřetelně rozkládají soudržnost liberálně demokratického režimu.
    Diskreditace pojmu sociální a levicový jde ruku v ruce s již završeným procesem korumpování levicového politického spektra, které spolklo a si vtělilo neoliberální doktrínu pravice.
    Označení socialista, humanista ap má dnes buď anachronní, nebo negativní konotaci. Do slovníku postmoderny a tudíž žádné současné politické partaje nepatří.
    A to nejen zde, ale i mezi radikálními kritickými duchy jakým je Houellebecq ve Francii a jiní jinde....bych dodal.
    JN
    June 28, 2016 v 9.20
    Žádat souhlas obyvatelsva s humanitární pomocí a současně tvrdě protlačovat zásadu nerozlišování mezi těmi, kdo pomoc potřebují a kdo ji nepotřebují, a pak ještě navíc označit lidi, protestující proti tomuto chybnému postupu, za fašisty
    je MORÁLNÍ HAZARD (stejně jako záchrana neodpovědně se chovajících bank z peněz daňových poplatníků).

    Jaké jsou skutečné důvody takového jednání?!
    PM
    June 28, 2016 v 10.33
    Uznejte pane Nussharte, že bychom si lépe porozuměli,
    kdyby se veškerá energie vržená jak do humanitární pomoci vyvrženců, tak do odboje proti humanitární pomoci vyvržencům, soustředila do zacíleného odboje proti rozkladu sociální tržní společnosti neoliberální doktrínou.
    Pak by přestaly tak volně a zavádějícně létat vzduchem vzájemná označování sociálně angažovaných za fašisty.....jsem si jist.
    IH
    June 28, 2016 v 10.39
    Vidím to, s lehkou jen nadsázkou, trochu jinak, pane Nusharte
    Podle mne "nová levice" chce ve Vašem příkladu nerozlišovat mimo jiné i proto, že lidé sami by se jinak shodli nejspíš na tom, že bezdomovce je třeba (samozřejmě) vyčlenit, no a pak že je třeba pomáhat těm zbývajícím...
    JN
    June 28, 2016 v 11.31
    Rozumím-li Vám dobře, pane Horáku,
    nová levice tedy podle Vás vychází z předpokladu, že lidé jsou většinou všeobecně špatní, a z tohoto důvodu nechce rozlišovat mezi těmi, kdo pomoc potřebují a kdo ji nepotřebují? (A tímto postupem - "morálním hazardem" - dělá z dobrých lidí špatné. Tedy takové sebenaplňující se proroctví.)
    JN
    June 28, 2016 v 11.43
    "Zacílený odboj proti rozkladu sociálně tržní společnosti neoliberální doktrínou"
    Co by to konkrétně mělo být, takovýto odboj, pane Petrásku?

    Já jsem pro pro nenásilný odpor, respektive vytváření přirozených regionálních mutací systému, které se samy prosadí evolucí. Nejsem pro revoluce, nejsem pro vytváření "zázračných nových projektů všešťastné společnosti" někým "chytrým" v centru moci a pak prosazování takového projektu shora.
    JN
    June 28, 2016 v 11.56
    Já si myslím, pane Horáku, že nelze dosáhnout ničeho dobrého,
    když budu vycházet z předpokladu, že lidé jsou většinou špatní a jen má skupina (nová levice) a samozřejmě i já jsme jediní dobří ("kdo s námi nesouhlasí, ten je špatný člověk").
    MP
    June 28, 2016 v 12.35
    Jiřímu Nushartovi
    Nevím, co pánové Petrásek a Horák, ale já nejsa zastance nové levice ve zde převládající mutaci si myslím:

    a) Že rozlišovat mezi obětmi hodnými pomoci a těmi nehodnými by mohl jen ten, kdo vidí do lidských srdcí a kdo si může být jist, že by byl vždy tím hodným. Tedy Bůh pro věřícího, nikdo pro mě.

    b) Že bližnímu v nouzi se pomáhá, protože je v nouzi, nikoli protože si to zasloužil.

    c) Lidé jsou lidé, někteří výjimečně dobří, někteří zlí, někdy odvážní a obětaví, jindy zbabělí a sobečtí. I když člověka zlého jinak než ze zbabělosti a sobectví, zlého pro zlo samo jsem nepotkal a spolu s Kantem pochybuji o možnosti jeho výskytu.
    Politka, která se dělá buď s předpokladem, že lidé jsou v jádru zlí nebo dobří, bývá špatná a dost často končí v děsivých režimech.

    Omlouvám se, všechny tři body jsou zcela neoriginální, mými slovy převyprávěný Voltaire a Pascal, inu, třeba to jednou dotáhnu až k té nové levici .-).
    Tudíž také něco za mě. Člověk, jehož postoje legitimují proměnu Středozemního moře v hromadný uprchlický hrob, sice nemusí své názory hlásat ze sobectví, pohodlnosti a alibismu a nemusí ani to umírání v moři chtít, ale přesto by se měl zamyslet na morální přijatelností postojů, které mají takové důsledky.
    JN
    June 28, 2016 v 15.46
    Já tedy nevím, pane Profante... Utopí-li se v Egejském moři dítě,
    domníváte se, že za to mohou právě ti Evropané, kteří zde migranty nechtějí?

    Kdybychom řekli "Poplavte všichni k nám!" utopilo by se jich méně?

    Ne, pane Profante, utopilo by se jich více, ale bylo by to zase "morálně v pořádku".
    June 28, 2016 v 16.00
    Čas od času se v debatě vyloupne nepopřitelná pravda.
    Poslední přispěvek pana Nusharta je jednou z nich.
    Je totiž pravdou, že utopení jdou na vrub hlavně Merkelové a dalších vítačů. Nebýt jich, nebýt pozvánky do ráje, neměli by důvod riskovat životy.
    To, že je nepopřitelná ale ještě neznamená, že se ji zde nebude někdo snažit popřít. To už je ovšem jiná.
    Ale je už náplní práce těch, kteří podnikají na chudobě druhých, aby líčili své story, aby dojali donátory. Je to prostě jejich byznys.
    JN
    June 28, 2016 v 17.07
    Podporovat migraci vzdělanějších, bohatších, mladších a zdravějších
    ze zemí, kde lidé nejsou ohroženi na životě, ani pronásledováním, ani tam není válka, to je vytváření nového ohrožení pro ty nevzdělané, chudé, staré a nemocné, kteří tam musí zůstat.

    Může to vytvářet nová ohniska napětí a budoucích válek.
    JN
    June 28, 2016 v 18.30
    Nerozlišovat uprchlíky od ostatních migrantů
    znamená poskytovat pomoc těm, kteří ji nepotřebují, na úkor těch, kteří ji potřebují. Uprchlíci dostanou horší pomoc, než by jinak dostat mohli.
    JN
    June 28, 2016 v 18.32
    2. Nerozlišovat uprchlíky od ostatních migrantů
    znamená vytvářet nepřátelštější společnost vůči všem migrantům včetně uprchlíků, znamená to zničit soucitný vztah společnosti k uprchlíkům.
    JN
    June 28, 2016 v 18.53
    3. Nerozlišovaní uprchlíků od ostatních migrantů
    znamená navýšení celkového počtu imigrantů v cílové zemi a tím zhoršení podmínek pro jejich integraci a zlepšení podmínek pro vznik nežádoucích ghett, integraci imigrantů do společnosti zabraňujících. To opět na úkor skutečných uprchlíků.
    JN
    June 28, 2016 v 20.15
    Jaké jsou tedy SKUTEČNÉ důvody prosazování tohoto poněkud rozporuplného postupu?
    Je tím důvodem prosazování tohoto rozporuplného postupu pomoc trpícím lidem?

    Mám o tom vážné pochybnosti.
    JN
    June 28, 2016 v 20.35
    Zkusme tedy o těch možných důvodech tohoto postupu spekulovat.
    Ty důvody mohou být jak v Evropě, tak v těch zemích, odkud lidé odcházejí.

    Prvním možným dobrým důvodem takového kontroverzního postupu může být záměrná polarizace společnosti v Evropě a rozbití EU.
    JN
    June 29, 2016 v 16.07
    S koncem bipolárního světa přestala být demokracie konkurenční výhodou
    proti komunistickému bloku a začala být postupně ohrožována z více stran. Pojem "lidská práva" získává podobný význam, jaký měl kdysi pojem "demokracie" v komunistických režimech.
    JN
    June 29, 2016 v 16.09
    Je to mistrovské dílo - přesvědčit široké vrstvy lidí,
    že s tou demokracií (nejen s přímou) to není až tak v pořádku, že lepší to bude vlastně bez ní.
    JN
    June 29, 2016 v 20.13
    Zkuste se tedy, pane Profante, zeptat v nějaké humanitární organizaci typu Člověka v tísni,
    zda rozlišují mezi těmi, kteří pomoc potřebují, a mezi těmi, kteří ji nepotřebují, a zda takové rozlišování považují za rozdělování podle zásluhovosti, nebo zda "pomoc" poskytnou prostě každému, kdo přijde s nataženou rukou.
    PM
    June 29, 2016 v 21.56
    Definovat to, co chrání před krutovládou současného financkapitalismu
    takovým způsobem, aby vznikly synenergie různých konceptů a tím i platná reálná ochrana vyžaduje víc než nadlidskou trpělivost.
    Dokud nevznikne většinová schopnost vymanění se z objetí postmoderního paradigma a tím neoliberální doktríny, nezbývá než se nadále vzájemně usvědčovat z kolaborace na základě znalosti nepopřitelné pravdy o velmi lstivých mechanismech neoliberální doktríny a jejich následcích.
    To že Člověk v tísni nespolčuje vydřiduchy, ale jedince zneužité k předstírání sociální pózy jednoho, v jádru asociálního společenského systému.........bych prohlásil za konečnou nepopřitelnou pravdu.
    MP
    June 29, 2016 v 23.11
    Jiřímu Nushartovi
    Třikrát zopakováný příspěvek se nestává pravdou. Možná je to složité, ale potřebnost není totéž jako natažená ruka.
    JN
    June 30, 2016 v 0.16
    Proč jen se mi při četbě DR zdá, že s pravicí a levicí je to úplně naopak, než jak píše Karel Dolejší v Britských listech:
    "V rovině principů je spor pravice a levice tradičně mj. sporem o filosofickou antropologii. To co je označováno historickým termínem Nová levice (a tvoří základ současných radikálně levicových směrů) na základě primitivní interpretace Rousseaua tvrdí, že lidská povaha je zásadně dobrá, ale deformují ji represívní instituce. Konzervativní pravice, jejíž nejextrémnější podobu v ideové rovině reprezentují tradiční kalvinisté, považuje naopak člověka za zlého a zdůrazňuje potřebu na něj soustavně dohlížet a kontrolovat jej." - See more at: http://www.blisty.cz/art/82850.html#sthash.JovWm8FF.dpuf
    JN
    June 30, 2016 v 0.26
    Panu Morbicerovi
    Karel Dolejší píše v Britských listech:

    "Švýcarský model zahrnující organicky referenda jistě není ani zdaleka ideální, nicméně zahrnuje institucionálně dobře ošetřenou participaci občanů od nejnižší politické úrovně až po nejvyšší, která občany zapojuje a politicky vzdělává - místo coby zavedl přímou volbu či referendum v účelové snaze přitáhnout frustrované, odcizené, politicky nevzdělané obyvatele výlučně na nejvyšší úrovni a nestačil se divit následkům." - See more at: http://www.blisty.cz/art/82850.html#sthash.JovWm8FF.dpuf
    JN
    June 30, 2016 v 0.35
    Pane Profante, žádný příspěvek se mi zde dvakrát ani třikrát nezkopíroval. Každý je jiný.
    V tom příspěvku o humanitární organizaci si prostě udělejte tečku za slovy "... každému, kdo přijde."

    Slova "... s nataženou rukou." si prosím vymažte.
    PM
    June 30, 2016 v 8.52
    Ke sdělení 29.Června 2016, 16:09:15 pane Nussharta
    ...Je to mistrovské dílo - přesvědčit široké vrstvy lidí, že s tou demokracií (nejen s přímou) to není až tak v pořádku, že lepší to bude vlastně bez ní.
    Pokud nejde o nahou ironii, tak bych upozornil že pro absolutní většinu mých východoevropských spoluobčanů existenční zájem o demokracii ještě vůbec nepropukl.
    U mnohých západoevropských spoluobčanů pozoruji svízelný střet s dotěrně protivnými požadavky, které si demokratický režim vynucuje. A u mnohých touhu po jakémkoliv vysvobození z demokracie.
    Mistrovské osvobozující dílo to rozhodně být nemusí....jsem si povšiml.
    MP
    June 30, 2016 v 11.33
    JIřímu Nushartovi
    Nemůžu nic vymazate ve Vašem příspěvku, tudíž to musím brát s tou nataženou rukou. právě tak, jako musím brát, že opakujete fráze o emigraci mladších, bohatších etc. Což v souvislosti se syrskou uprclhickou vlnou opakuje ledaskdo, např. Jan Keller, nicméně to nepotvrzuje ani Frontex, ani oficiální místa ve Spolkové republice Německo.
    JN
    June 30, 2016 v 16.22
    Pane Profante, ať už si tu "nataženou ruku" vymažete nebo nevymažete,
    nic to nemění na tom, že humanitární organizace ve většině případů neposkytují pomoc plošně (nebo dokonce bez omezení), ale na základě šetření potřeb cílové skupiny.
    JN
    June 30, 2016 v 16.25
    A ty fráze o migraci především vzdělanější a schopněší vrstvy obyvatelstva přece opakují sami příznivci nekontrolované migrace.
    Já v tomto případě pouze rozvádím jejich stanovisko.
    Pokud chcete zjistit nějaké relevantní údaje o věkovém složení migrantů, podívejte se do statistik. Mimochodem, před časem se uvádělo, že v Evropě chybí (je nezvěstných) asi deset tisíc dětských migrantů, kteří přišli bez doprovodu rodičů. Už se našli? Zajímá zdejší humanisty osud těch dětí?
    MP
    June 30, 2016 v 19.02
    JIřímu Nushartovi
    Dialog, ve kterém mi vysvětlujete, že "natažená ruka" a šetření zásluhovosti -- obojí jste původně uvedl proti mé větě o tom, že bližnímu se pomáhá, protože je v nouzi -- je totéž jako "šetření potřeb cílové skupiny" mi přijde zbytečný. Právě tak jako dialog, kdy uvedu dva nejautoritativnější zdroje, které pro migraci máme a Vy mi doporučíte, abych se podíval do statistik.
    Prot se Vám zdvořile omlouvám, ale dost.

    JN
    June 30, 2016 v 20.16
    Pane Profante, zopakujeme si to:
    Vy jste v diskusi pod jiným článkem vyslovil tezi, že považujete rozlišování uprchlíků a ostatních migrantů za "nemorální a blbé". Domnívám se že toto stanovisko zastáváte dlouhodobě.

    S tímto Vaším stanoviskem já nesouhlasím a snažím se Vám na příkladech vysvětlit důvody svého nesouhlasu. O "zásluhovosti" jste začal mluvit Vy. Já jsem Vám odpověděl, že rozlišování mezi těmi, kteří pomoc potřebují, a těmi, kteří ji nepotřebují, není rozlišování podle "zásluhovosti". (Když někomu povodeň vytopí dům, potřebuje pomoc, ale rozhodně nemá žádné "zásluhy"). Rozhodně jsem zde nikde nic nepsal o žádném "šetření zásluhovosti", to je naprostý nesmysl.

    Pokud nyní tvrdíte, že "bližnímu se pomáhá, protože je v nouzi", nemám problém souhlasit s formulací "bližnímu se pomáhá, KDYŽ je v nouzi". Spor vedeme právě o to, zda je "nemorální a blbé" ZJIŠŤOVAT, ZDA JE BLIŽNÍ V NOUZI. Podle Vás, jak jsem to pochopil, je KAŽDÝ BLIŽNÍ v nouzi, podle mě je nejprve nutné zjistit, který bližní je v nouzi, a tomu pak pomáhat.

    (((Statistiky Eurostatu o věkovém složení migrantů za rok 2014 a za 1. pololetí roku 2015 jsou jednoznačné, dál už jsem to pak nesledoval.)))
    JN
    July 1, 2016 v 15.37
    "Chtít se mít lepší není zločin"
    Podporovatelé nekontrolované migrace často tvrdili (a možná stále ještě tvrdí), že migrace je pro cílové země přínosem, protože mezi migranty převažují vzdělaní a schopní lidé, kteří se v nové zemi dobře uplatní a které každá země ke svému rozvoji potřebuje.

    Představím-li si například, že moje praktická lékařka i moje zubařka i učitelé, kteří učí naše děti, by se jednoho dne prostě sebrali a odešli do zemí, kde se budou mít lepší, protože "chtít se mít lepší přece není zločin",

    pak bych o lidech, kteří takové nesmysly propagují, nesmýšlel jako o humanistech, ale spíše jako o sobeckých pokrytcích.

    Utěšoval bych se jen tím, že ty vyspělé státy nás snad nenechají na holičkách a pošlou nám sem pak třeba nějakou humanitární pomoc, nějaké dobrovolníky, kteří nás budou léčit, spravovat nám zuby, budou učit naše děti, šířit humanistickou osvětu a budou také bojovat s našimi nesmyslnými a škodlivými předsudky.

    HUMANISMU ČEST A SVĚTU MÍR!!!
    JN
    July 2, 2016 v 0.06
    Proč se nikdo neptá, kde končí peníze, které migranti zaplatí pašerákům za převoz?
    Oproti obchodu s drogami zde není téměř žádné "podnikatelské riziko" a výnosy (vztažené k nákladům) budou pravděpodobně také mnohem větší.

    Je ale třeba udržovat poptávku na přiměřené výši.
    JN
    July 2, 2016 v 23.29
    Pokud by ti humanisté, kteří doposud podporovali nekontrolovanou migraci a jejichž fundamentální zásadou bylo nerozlišovat uprchlíky a ostatní migranty, chtěli nyní OPRAVDU ZACHRÁNIT EVROPU, mohli by třeba říci:
    "Moc nás mrzí, že jsme z vás dělali blbce a že jsme zneužívali neštěstí cizích lidí, postižených válkami, k prosazování svých vlastních cílů. Uznáváme, že je potřeba pomáhat skutečným uprchlíkům, uznáváme, že je sobecké a pokrytecké stavět na roveň skutečným uprchlíkům všechny migranty, uznáváme, že je to z naší strany nemorální a že to ničí soucitný (chcete-li "solidární") vztah veřejnosti ke skutečným uprchlíkům...atd."

    Lidé by jistě tu sebereflexi přivítali a možná by si řekli, že to s tou Evropou ještě není tak špatné.

    Ale to je asi jen fantazie, to se prostě nemůže stát. Takže sbohem EU, je to škoda.
    Zdá se, že o brexitu bude muset hlasovat britský parlament a vláda bez jeho souhlasu nemá mandát aktivovat článek 50 Lisabonské smlouvy.
    Rozhodl tak podle CNN londýnský soud.

    Nějak jsem tušil, že nezávazné referendum nemá sílu obejít parlament, ale Mayová se tvářila, že už se na nic nikoho nebude ptát...

    Samozřejmě to neznamená, že Británie neodejde, konzervy mají navíc v parlamentu většinu,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
    ,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,, nicméně jistá reálná šance zastavit to šílenství je přece jen znovu ve hře.
    P.S. Okamžitě se objevily hlasy, které tvrdí, že se parlament neodváží jít proti vůli lidu a já je chápu a respektuji.
    Ty hlasy jsou tu od počátku a od významných autorit a zatím se zdá, že odpovídají realitě.

    Nicméně v mé naději britský parlament vezme v úvahu tyto věci
    1/ referendum dopadlo velmi vyrovnaně a je právně nezávazné
    2/ ukázalo se, že část argumentace pro vystoupení byla vyloženě lživá
    3/ ukázalo se, že část voličů nedocenila o co se jedná a hlasovala by při nové příležitosti jinak.

    Parlament by dle mého mohl dosáhnout uspořádání nového, potvrzujícího referenda.
    A Britové by už tentokrát věděli, o co jde.
    IH
    November 4, 2016 v 10.45
    Ad referendum nejen britské
    Bylo by záhodno, aby referenda nebyla takovým nějakým "chozením s džbánem pro vodu". Protichůdné výsledky plebiscitu by prostě měly mít obdobnou závažnost a závaznost, chcete-li osudovost. Zatím bývá hlasování pro setrvání chápáno jen jako odklad, zatímco hlasování pro odchod je navždy. Není divu, že voliči jednou přednost trvalé platnosti své volby... Uvedenou nevyváženost by řešilo (a mělo řešit) zvýšení kvóra pro změnu statu quo.
    Na druhou stranu se nedomnívám, že by druhé referendum skončilo v Británii opačně než první. Zaprvé by jej mnozí považovali za kličku. Ale hlavně, první hlasování bývá těžší, opakované většinou využije "efekt prolomených dveří".
    November 4, 2016 v 11.59
    Parlament tu situaci může změnit
    Sice mají konzervativci v parlamentu většinu, ale konzervativci jsou v této věci rozdělení, Cameron i Mayová byli proti brexitu. A poslanci v parlamentu možná budou chtít demonstrovat to, co bylo hlavním argumentem soudu, že Británie je parlamentní demokracií, což znamená, že parlament může rozhodnout jinak než těsnou většinou lid, který byl následně částečně zděšen z toho, co udělal.
    LV
    November 5, 2016 v 15.38
    Nemyslím si, že britský parlament rozhodnutí referenda zvrátí.
    A to proto, že
    - většina poslanců byla zvolena v obvodech, které jsou pro Brexit
    - Murdoch a další plutokraté jsou pro Brexit
    - otázka hněvu voličstva, tedy lidí, kteří mají - nikoliv neoprávněný pocit - že jsou přehlíženi

    Skoti budou zřejmě hlasovat proti, liberální demokraté také, Kinnock bude hlasovat proti, ale to nebude stačit.

    Jediné, co může parlament docílit, je něco jako norská varianta. Británie zůstane součástí jednotného trhu, bude platit Bruselu do kasičky a dostane nějaký symbolický ústupek stran pohybu obyvatelstva.
    LV
    November 5, 2016 v 16.48
    On je problém, že lidé volili pro Brexit z různých důvodů
    - nechtěli Brexit, chtěli poslat vzkaz elitám
    - chtěli omezit migraci z Asie
    - chtěli více migrace z Asie
    - nechtěli příliv lidí z Turecka
    - chtěli návrat k suverenitě Britského parlamentu
    - chtěli návrat do padesátých let
    - chtěli více peněz na zdravotnictví a vyšší platy
    - chtěli se zbavit neo-liberální EU
    - chtěli se zbavit socialistické EU

    Jisté je pouze jedno
    BoJo má pravdu- brexit bude mít úspěch jako "Titanic"
    PK
    November 5, 2016 v 17.41
    Svoje problémy si musí Britové vyřešit sami
    My jim v tom nijak nepomůžeme. Neměli bychom ale připustit, aby jimi trpěl zbytek Unie, a aby její vstřícnost, pochopení a trpělivost byly Brity zneužívány.

    Unijní politici byli např. nedávno dost nepříjemně zaskočení tím, že Mayová se tvářila, že dokud jsou Britové v Unii, budou se jakoby nic podílet na všech zásadních rozhodnutích, a že budou eventuálně dokonce něco vetovat.

    Skutečně, drzé čelo lepší než poplužní dvůr ...
    + Další komentáře