Evropský parlament schválil kritizovanou dohodu CETA, boj se přesouvá do států

Zkopírovat odkaz Vytisknout

Po téměř osmiletém projednávání schválil ve středu Evropský parlament velkou rámcovou dohodu o liberalizaci vzájemného obchodu mezi EU a Kanadou a ochraně investic známou pod zkratkou CETA. I přes protesty desetitisíců Evropanů, které pokračovaly v menší míře i během schůze před budovou parlamentu ve Štrasburku, hlasovalo 408 poslanců pro přijetí dohody, proti bylo 254.

Smlouvu prosadily nejsilnější frakce křesťanských demokratů, liberálů, konzervativců a většina socialistů. Na odpor se postavili zelení, Evropská sjednocená levice, menší národovecké strany a malá část socialistů.

Smlouva začne během jara fungovat v omezeném režimu bez nejkontroverznějších částí, například pasáží o ochraně investorů a mezinárodních arbitrážích ICS. K plné účinnosti jí musí schválit ještě osmatřicet národních a regionálních parlamentů. Očekává se, že celý proces bude trvat od dvou do pěti let.

Podle podporovatelů přinese CETA mimořádnou vzpruhu pro bilaterální obchod mezi Kanadou a EU. Unie odhaduje, že aplikace smlouvy by měla znamenat nárůst vzájemné obchodní výměny až o 12 miliard eur (přes 324 miliard Kč) ročně, což má v důsledku podpořit hospodářský růst a pomoci vytvářet nová pracovní místa.

Opačný je názor odborářských, ekologických a občanských organizací, podle kterých dává smlouva do rukou příliš velkou moc nadnárodním korporacím a ohrožuje standardy kvality potravin, životního prostředí i pracovního práva.

„CETA je velkým dárkem pro nadnárodní korporace, dává jim dosud nevídanou moc. Miliony Kanaďanů a Evropanů, kteří bojovali za spravedlivé podmínky mezinárodního obchodu prospívající lidem a životnímu prostředí, zažívají smutný den,“ uvedla v tiskovém prohlášení bezprostředně po rozhodnutí parlamentu Pia Eberhardtová z organizace Corporate Europe Observatory.

Nejkritizovanější aspekty

Nejvíce kritizován je ve smlouvě mechanismus mezinárodních arbitráží ICS, který zavádí nový kvazisoudní systém. V něm mohou korporace v určitých případech žalovat státy, jež se rozhodnou regulovat jejich podnikání.

Většina členských států měla vůči zmíněnému mechanismu výtky během celého vyjednávání. Podle analytiků mohou právě arbitráže prodloužit či zcela zastavit ratifikační proces.

„Arbitráže nejčastěji využívají korporace, které mají formální sídlo v daňových rájích a mnohdy žalují právě stát, odkud fakticky pocházejí. Česká republika patří k nejžalovanějším státům vůbec. Nejčastěji přistupujeme na mimosoudní dohodu, kvůli čemuž vyplácíme korporacím naše veřejné peníze,“ řekl již dříve Deníku Referendum známý český aktivista Jan Majíček z iniciativy Stop TTIP.

Helga Reimundová z organizace Attack v rozhovoru pro Deutsche Welle připomněla, že odbory v případě porušování pracovních práv nemají stejnou možnost korporaci u arbitráže napadnout.

Zároveň je podle odpůrců CETA precedentem, který otevírá lobbistům velkých firem přístup k ovlivňování environmentálních politik, snižování pracovních práv a privatizaci veřejných služeb.

„CETA posílí celý globalizační proces, který díky nadměrnému vlivu korporací již dnes zvyšuje sociální nerovnost, nezaměstnanost a obecné standardy demokracie. Přitom mobilizace proti ní byla dosud největším projevem evropské demokracie,“ uvedla v tiskové zprávě Lora Verheecke z Corporate Europe Observatory.

Co bude nyní

Jak už zmíněno v úvodu, k plné účinnosti musí smlouvu ratifikovat osmatřicet národních a regionálních parlamentů. Největší problém mohou podle analytiků představovat země Beneluxu.

Aktivistům v Nizozemsku chybí už jen několik tisíc podpisů pro vyvolání referenda, které může podobně jako v případě asociační dohody mezi EU a Ukrajinou celý ratifikační proces zablokovat.

Další otázkou je názor Belgie. Valoni, kteří již v říjnu loňského roku málem celou smlouvu zastavili, a s nimi řada dalších regionálních belgických parlamentů mají stále k dohodě významné výhrady.

Případné další veto regionálních parlamentů by pak podle dohody s belgickým premiérem znamenalo trvalé zablokování smlouvy ze strany celé země, a tím i Unie. Proti CETA mají dlouhodobě výhrady i Bulharsko a Rumunsko, ty však pravděpodobně smlouvu schválí.

Za rovněž zajímavou je označována situace v Německu, kde bude rozhodovat postoj sociální demokracie. Předseda německé SPD Sigmar Gabriel se ihned po podpisu smlouvy vyjádřil, že jeho strana nebude ratifikaci bránit. K hladkému průběhu může přispět i kandidatura bývalého předsedy evropského parlamentu Martina Schulze na německého kancléře. Schulz je totiž zastáncem volného obchodu.

Nicméně silné levicové křídlo strany je stále proti dohodě, stejně jako významná část německé veřejnosti. Zároveň není jisté, jestli bude smlouvu schvalovat i horní komora německého parlamentu Bundesrat, ve které jsou hlasy proti ratifikaci silnější.

I přes dosud nejistou budoucnost už ve čtvrtek navštíví Evropský parlament premiér Kanady Justin Trudeau, aby oslavil vznik první obchodní dohody mezi EU a jedním ze sedmi nejsilnějších států světa sdružených ve skupině G7.