Po téměř osmiletém projednávání schválil ve středu Evropský parlament velkou rámcovou dohodu o liberalizaci vzájemného obchodu mezi EU a Kanadou a ochraně investic známou pod zkratkou CETA. I přes protesty desetitisíců Evropanů, které pokračovaly v menší míře i během schůze před budovou parlamentu ve Štrasburku, hlasovalo 408 poslanců pro přijetí dohody, proti bylo 254.

Smlouvu prosadily nejsilnější frakce křesťanských demokratů, liberálů, konzervativců a většina socialistů. Na odpor se postavili zelení, Evropská sjednocená levice, menší národovecké strany a malá část socialistů.

Smlouva začne během jara fungovat v omezeném režimu bez nejkontroverznějších částí, například pasáží o ochraně investorů a mezinárodních arbitrážích ICS. K plné účinnosti jí musí schválit ještě osmatřicet národních a regionálních parlamentů. Očekává se, že celý proces bude trvat od dvou do pěti let.

Podle podporovatelů přinese CETA mimořádnou vzpruhu pro bilaterální obchod mezi Kanadou a EU. Unie odhaduje, že aplikace smlouvy by měla znamenat nárůst vzájemné obchodní výměny až o 12 miliard eur (přes 324 miliard Kč) ročně, což má v důsledku podpořit hospodářský růst a pomoci vytvářet nová pracovní místa.

Opačný je názor odborářských, ekologických a občanských organizací, podle kterých dává smlouva do rukou příliš velkou moc nadnárodním korporacím a ohrožuje standardy kvality potravin, životního prostředí i pracovního práva.

„CETA je velkým dárkem pro nadnárodní korporace, dává jim dosud nevídanou moc. Miliony Kanaďanů a Evropanů, kteří bojovali za spravedlivé podmínky mezinárodního obchodu prospívající lidem a životnímu prostředí, zažívají smutný den,“ uvedla v tiskovém prohlášení bezprostředně po rozhodnutí parlamentu Pia Eberhardtová z organizace Corporate Europe Observatory.

Nejkritizovanější aspekty

Nejvíce kritizován je ve smlouvě mechanismus mezinárodních arbitráží ICS, který zavádí nový kvazisoudní systém. V něm mohou korporace v určitých případech žalovat státy, jež se rozhodnou regulovat jejich podnikání.