Dohoda CETA nakonec podepsána, ještě však musí projít ratifikací všemi státy

Odpor valonského parlamentu proti rámcové obchodně-investiční dohodě mezi EU a Kanadou byl v závěru minulého týdne prolomen. Odpůrci dohody, jež kromě liberalizace obchodu posiluje i velké korporace, budou teď bránit její ratifikaci.

(rk)

01.11.2016 23:59

B2

Nekontroverzní část dohody začne fungovat od příštího března, celá úmluva až po případné úspěšné ratifikaci. Její délka je odhadována na dva až pět let. Foto Martin Juen

EU a Kanada podepsaly velkou rámcovou dohodu o liberalizaci vzájemného obchodu a ochraně investic známou pod zkratkou CETA. Stalo se tak v neděli v Bruselu za přítomnosti kanadského premiéra Trudeaua a čelných unijních představitelů. Původně měla být dohoda podepsána už ve čtvrtek, avšak po vetu valonského parlamentu a několika dalších regionálních parlamentů ztratila belgická vláda mandát k podpisu smlouvy. Slavnostní podepsání se ovšem nakonec pouze zpozdilo.

Koncem minulého týdne totiž belgické regionální parlamenty uzavřely kompromis, podle kterého nebudou podpis smlouvy blokovat výměnou za některé důležité ústupky. Premiér Belgie Charles Michel musí například požádat Soudní dvůr Evropské Unie, aby vydal stanovisko k mezinárodním arbitrážím ICS, zda jsou slučitelné s evropským právem.

Obecně má smlouva fungovat jenom omezeně do té doby, než jí ratifikuje všech osmadvacet členských států Evropské unie a Evropský parlament. Konkrétně bude smlouvu schvalovat osmatřicet národních a regionálních parlamentů a též parlament unijní. Očekává se, že celý proces bude trvat od dvou do pěti let.

Podle poradkyně Greenpeace pro obchodní politiku Shiry Stantonové pravděpodobně nemá smlouva šanci projít celým ratifikačním procesem. Na druhou stranu předseda Evropské rady Donald Tusk se neobává, že by proces ratifikace smlouvy měl mít vážnější komplikace. „Mluvil jsem s předsedy parlamentů všech osmadvaceti členských států a mám dojem, že je pro ně CETA nejméně kontroverzní dohoda, jakou si můžou představit,“ řekl Tusk na nedělní tiskové konferenci.

Začít fungovat v omezeném režimu má smlouva už od března příštího roku, ovšem bez nejkontroverznějších částí, například pasáží o ochraně investorů a mezinárodních arbitrážích ICS. Čtyři země si navíc vyjednaly možnost zastavit i tuto omezenou aplikaci smlouvy, pokud některá z nich nebude chtít smlouvu ratifikovat. Konkrétně jde o Německo, Belgii, Rakousko a Polsko.

Belgie, Německo, Velká Británie

Analytikové jinak doporučují sledovat vývoj v těch členských státech EU, kde není postoj politické reprezentace k CETA většinově jásavý. Největší otázkou je názor Belgie. Valoni a s nimi řada dalších regionálních belgických parlamentů mají stále ke smlouvě významné výhrady.

Případné další veto regionálních parlamentů by pak podle dohody s belgickým parlamentem znamenalo trvalé zablokování smlouvy ze strany celé země, a tím i Unie. Proti smlouvě mají dlouhodobě výhrady i Bulharsko a Rumunsko, ty se však nakonec rozhodly dohodu neblokovat.

Za rovněž zajímavou je označována situace v Německu, kde bude rozhodovat postoj sociální demokracie. Předseda německé SPD Sigmar Gabriel se ihned po podpisu smlouvy vyjádřil, že jeho strana nebude ratifikaci bránit. Nicméně silné levicové křídlo strany je stále proti smlouvě, stejně jako významná část německé veřejnosti. Zároveň není jisté, jestli bude smlouvu schvalovat i horní komora německého parlamentu Bundesrat, ve které jsou hlasy proti ratifikaci silnější.

Do určité míry nejasný je pak i postoj Velké Británie, která – ačkoliv odchází z Evropské Unie – má stále možnost smlouvu vetovat. Ministr obchodu Liam Fox řekl Guardianu, že případné veto z britské strany by bylo extrémně nepopulární, avšak není vyloučené.

Výhody a nevýhody smlouvy
Podle podporovatelů dohody znamená CETA mimořádnou vzpruhu pro bilaterální obchod mezi Kanadou a EU. Unie odhaduje, že aplikace smlouvy by měla znamenat nárůst vzájemné obchodní výměny až o 12 miliard eur (přes 324 miliard Kč) ročně, což má v důsledku podpořit hospodářský růst a pomoci vytvářet nová pracovní místa.

Opačný je názor odborářských, ekologických a občanských organizací, podle kterých dává smlouva do rukou příliš velkou moc nadnárodním korporacím a ohrožuje standardy na kvalitu potravin, životního prostředí i pracovního práva.

„Je na čase, aby naše vlády rozvázaly vazby s lobbisty nadnárodních korporací a změnily obchodní politiku tak, aby respektovala demokracii a veřejný zájem,“ uvedla pro CommonDreams Shira Stantonová z Greenpeace.

Nejvíce kritizován je ve smlouvě již zmíněný mechanismus mezinárodních arbitráží ICS, který zavádí nový kvazisoudní systém, v němž mohou korporace v určitých případech žalovat státy, jež se rozhodnou regulovat odvětví její podnikání. Právě tento mechanismus byl v průběhu vyjednávání smlouvy několikrát pozměněn. Většina výtek členských států, které budou smlouvu ratifikovat, směřuje právě k arbitrážím.

Dle znalců unijního děni bude mít ratifikační proces CETA vliv i na probíhající jednání o mnohem větší transatlantické dohodě mezi Evropskou unií a Spojenými státy známé jako TTIP. Podle některých zástupců Francie a Německa jsou jednání o TTIP již mrtvá, avšak evropská komisařka pro obchod Cecilia Malmstromová nedávno pro Reuters uvedla, že další rozhovory začnou po amerických prezidentských volbách.


Další informace:

The Guardian EU and Canada sign Ceta free trade deal
CEPS CETA’s signature: 38 statements, a joint interpretative instrument and an uncertain future
CommonDreams.org Canada and EU Sign 'Thoroughly Undemocratic' CETA Trade Deal
Reuters Germany's Gabriel says sees Berlin backing EU-Canada trade deal
Reuters EU, Canada sign free trade deal but battle not over


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.