Brexit poznamenává i britskou opozici, liberální demokraté znovu na scéně

Facebook Twitter Vytisknout

Dlouho se váhalo, zda-li se britští liberální demokraté (LibDem) vůbec politicky vzpamatují z debaklu po koaliční vládě s konzervativci v letech 2010 — 2015; nyní jsou ale znovu na vzestupu. Příčinou je podle shody pozorovatelů přístup dvou hlavních britských stran — konzervativců a labouristů — k otázce brexitu. Liberální demokraté se již od referenda 2016 stylizují do pozice strany, která chce sjednotit všechny kritiky brexitu i zastánce vypsání druhého referenda, tentokrát o podmínkách vystoupení z EU. V posledních měsících se navíc snaží oslovovat cíleně Brity, jimž vadí radikální profilace současného toryovského i labouristického vedení.

Krátce před ohlášením vítězství Borise Johnsona ve vnitrostranických volbách konzervativců skončily přitom i volby nového lídra právě u liberálních demokratů. Novou předsedkyní této strany se stala Jo Swinsonová — devětatřicetiletá skotská politička, jež ihned ohlásila záměr být příští premiérkou.

„Ano, já vím, je to ambiciózní. Ale Británie si zaslouží lepší volbu než Boris Johnson, nebo Jeremy Corbyn. Nechceme vládu, jíž vede jeden z nich. A každý, kdo smýšlí podobně, nechť se k nám připojí a umožní tento cíl uskutečnit,“ uvedla Swinsonová v úterý v pořadu The Good Morning Britain televize ITV.

Málokterý ze znalců si troufá dnes jednoznačně předpovědět, jak LibDem v příštích volbách skutečně dopadnou — zásadní otázka brexitu je stále otevřená, celá britská politika je v pohybu. Faktem je ale, že liberálním demokratům narůstají v posledních měsících strmě preference, že v místních volbách 2. května zdvojnásobili počet svých zastupitelů ze 702 na 1351 (pro srovnání: labouristé mají dnes 2021 zastupitelů, konzervativci 3564), i že v posledních volbách do Evropského parlamentu dokázali LibDem obě velké strany porazit.

Poslední YouGove model už dokonce přímo ukazuje, že liberální demokraty se Swinsonovou v čele může volit stejný počet Britů jako konzervativce v čele s Johnsonem.

↗

Vývoj preferencí britských stran v posledních letech. Strmý nárůst podpory liberálních demokratů (oranžová barva) během letošního jara je naprosto zřejmý. Repro DR/WmC

Vedle opozice k brexitu a současným lídrům konzervativců i labouristů se nové vedení LibDem profiluje jako silně pro-ekologické, hodnotově liberální (včetně například slibu legalizace marihuany), technooptimistické a celkově politicky středové — schopné brát inspiraci jak od předchozích labouristických, tak od konzervativních vlád. Podle levicové části komentariátu se přesto LibDem stále nevypořádali se svým skokem doprava za předsednictví Nicka Clegga a voliči se na jejich tehdejší odklon od předvolební levicově-liberální linie ještě rozpomenou.

Situace u labouristů

V Labour Party mezitím pokračuje boj mezi blairistickým křídlem a stoupenci politiky předsedy Jeremyho Corbyna, jež má aktuálně podobu sporu o některé výroky labouristických představitelů, které lze z určitého úhlu vnímat jako antisemické.

Jak upozorňuje v Guardianu Polly Toynbeeová, přibližně dvě třetiny členů Labour Party podle posledního průzkumu nechtějí, aby Jeremy Corbyn odstupoval. Dojem rozhádanosti a otevřená kritika od zbylé třetiny členů však labouristy objektivně poškozují. Labourité přesto aktuální průzkumy stále těsně vedou.

Jeremy Corbyn po Johnsonově zvolení zdůraznil pochybnost mandátu, jenž nový premiér má — do funkce se dostal dík hlasům 92 tisíc členů Konzervativní strany, nikoliv řádnými volbami. V úterním rozhovoru pro BBC tak Corbyn slíbil, že labouristé budou i nadále tlačit na předčasné volby a také požadovat druhé referendum o podmínkách výstupu z Evropské unie. Tuto myšlenku podporují i liberální demokraté.

Pokud by bylo druhé referendum vypsáno, měli by mít podle Corbyna Britové na výběr mezi hlasem pro dohodou, jíž vyjednala vláda Theresy Mayové, a hlasem pro setrvání v EU, anebo mezi hlasem pro odchod bez dohody a hlasem pro setrvání — podle toho, jakou variantu brexitu zvolí nový Johnsonův kabinet.