V Británii se blíží hlasování, jež nikdo nechtěl a s nímž až do poslední chvíle nikdo nepočítal. Přestože měla být země v tuto chvíli dávno mimo struktury Evropské unie, její občané (a občané členských států EU, kteří ve Spojeném království pobývají) budou ve čtvrtek 23. května rozhodovat o takřka desetině členů Evropského parlamentu (EP).

Premiérce Therese Mayové se totiž ani na tři pokusy nepodařilo Dolní sněmovnou protlačit dlouho vyjednávanou „rozvodovou dohodu“ a krachují i jednání o dosažení kompromisu s opozičními labouristy, od kterých si vláda slibovala schválení odchodu ještě před samotnými volbami nebo alespoň před 1. červencem, kdy by se měli nově zvolení europoslanci ujmout mandátu.

Konzervativci na kolenou

Pro tradiční velké strany se uspořádání voleb do Evropského parlamentu stalo nepříjemnou, leč nevyhnutelnou povinností, s níž si zatím neumí příliš poradit. Jednoznačně nejhorší postavení má právě premiérčina Konzervativní strana, která je nesmiřitelně rozhádaná ohledně brexitu a jeho podoby. Olej do ohně v nedávné době přilily katastrofální výsledky voleb do místních zastupitelstev, při nichž konzervativci přišli o 1 330 mandátů, a nejasnosti okolo osudu Mayové.

Několikrát poražená premiérka před posledním pokusem schválit odchod z EU přislíbila, že se v případě úspěšného hlasování vzdá pozice v čele konzervativců a potažmo vlády, čímž chtěla zlomit odpor stranických rebelů. Jenže to se jak známo nepovedlo, Mayová nehodlá odstoupit sama a straníci ji nemohou odvolat dřív než na konci roku, protože se o to už jednou neúspěšně pokusili v prosinci. V médiích přitom vyhlašuje svou touhu premiérku vystřídat jeden konzervativní politik za druhým.