Příštím předsedou vládnoucí Konzervativní strany, a tím dle zvyklosti i britským premiérem, bude Boris Johnson — nepřehlédnutelný a pověstně exhibující politik, exprimátor Londýna a krátce i ministr zahraničí. Rozhodli o tom řadoví členové Conservative Party, kteří poslední měsíc v poslední fázi hlasování vybírali mezi Johnsonem a Jeremym Huntem, dosud sloužícím ministrem zahraničí.

Johnson, který byl v souboji favoritem, se prezentoval krom svého typického stylu zejména razantnějším postojem k brexitu, konkrétně ochotou podstoupit i odchod z EU bez dohody, pokud se Británie nedomluví na lepších podmínkách brexitu do 31. října.

Hunt se naopak snažil stylizovat do role rozumné a smírnější alternativy, místy až v míře, že byl kritiky označován za Mayovou v kalhotách. I Hunt sliboval s EU ještě vyjednávat, ale zároveň se vyhnout brexitu bez dohody, a to i za cenu, že by se musel posouvat termín odchodu.

„(Johnson) zvítězil nad Jeremym Huntem s přehledem. Získal celkově 92 153 hlasů, zatímco jeho soupeř 46 656 (...) Vzato na procenta jde o 66,4procentní podíl (...) což je mírně nižší zisk, než s jakým vyhrál David Cameron v roce 2005 (67,6 procenta),“ uvádí BBC.

V britských médiích se vede debata, nakolik posílil Johnsonovu pozici účelový vstup velkého počtu stoupenců tvrdého brexitu do Konzervativní strany. Někteří autoři mluví dokonce o únosu konzervativců.

Faktem na druhou stranu je, že Johnson byl mezi řadovými toryi dlouhodobě nejoblíbenějším politikem a po debaklu v posledních evropských volbách jej mnozí vnímali jako poslední naději na záchranu.