Britší konzervativci rozhodli: Mayovou nahradí Johnson

Facebook Twitter Vytisknout

Příštím předsedou vládnoucí Konzervativní strany, a tím dle zvyklosti i britským premiérem, bude Boris Johnson — nepřehlédnutelný a pověstně exhibující politik, exprimátor Londýna a krátce i ministr zahraničí. Rozhodli o tom řadoví členové Conservative Party, kteří poslední měsíc v poslední fázi hlasování vybírali mezi Johnsonem a Jeremym Huntem, dosud sloužícím ministrem zahraničí.

Johnson, který byl v souboji favoritem, se prezentoval krom svého typického stylu zejména razantnějším postojem k brexitu, konkrétně ochotou podstoupit i odchod z EU bez dohody, pokud se Británie nedomluví na lepších podmínkách brexitu do 31. října.

Hunt se naopak snažil stylizovat do role rozumné a smírnější alternativy, místy až v míře, že byl kritiky označován za Mayovou v kalhotách. I Hunt sliboval s EU ještě vyjednávat, ale zároveň se vyhnout brexitu bez dohody, a to i za cenu, že by se musel posouvat termín odchodu.

„(Johnson) zvítězil nad Jeremym Huntem s přehledem. Získal celkově 92 153 hlasů, zatímco jeho soupeř 46 656 (...) Vzato na procenta jde o 66,4procentní podíl (...) což je mírně nižší zisk, než s jakým vyhrál David Cameron v roce 2005 (67,6 procenta),“ uvádí BBC.

V britských médiích se vede debata, nakolik posílil Johnsonovu pozici účelový vstup velkého počtu stoupenců tvrdého brexitu do Konzervativní strany. Někteří autoři mluví dokonce o únosu konzervativců.

Faktem na druhou stranu je, že Johnson byl mezi řadovými toryi dlouhodobě nejoblíbenějším politikem a po debaklu v posledních evropských volbách jej mnozí vnímali jako poslední naději na záchranu.

↗

Odstoupivší premiérka Theresa Mayová a Jeremy Hunt, Johnsonův soupeř z aktuální volby. Foto PA

Johnson sám je jednou z nejvýraznějších postav britské politiky posledních dvou dekád — absolvent Eton College, jenž získal proslulost jako bruselský redaktor agresivního britského bulváru šířícího fake news; miláček televizních talkshow a estrád, politik, jenž přežil nepočítaně osobních i vážných veřejných skandálů, mimořádně vtipný glosátor s darem pro komunikaci s normálními lidmi a podle vidění mnoha Britů zároveň šašek a egoista, který si neuvědomuje vážnost situace.

V nejvyšší politice se Johnson pohybuje od nástupu Davida Camerona, jemuž byl vždy neoficiálním vnitrostranickým soupeřem. Nejvíce viděn byl jako londýnský primátor v době 30. olympijských her a pak jako jedna z tváří kampaně za vystoupení Británie z EU.

Po referendu o brexitu v roce 2016 se Johnson stal na dva roky ministrem zahraničí. V létě 2018 však z funkce odstoupil a přesunul se do řad kritiků tehdejší premiérky.

Premiérem bez voleb

Johnsonův současný nástup do čela strany i vlády umožnil dlouhodobý konflikt uvnitř Konzervativní strany ohledně způsobu odchodu z EU, kvůli kterému se poslední předsedkyni a premiérce Therese Mayové nepodařilo ani na několik pokusů získat parlamentní většinu pro dohodu o vztazích Británie s EU po brexitu, kterou vyjednávali její zmocněnci.

Sama Mayová rezignovala 7. června. Johnson se stane premiérem hned krátce po svém zvolení, konkrétně zítra 24. července.

Podle britských zvyklostí může nahradit nominant strany či bloku, jež drží poslaneckou většinu, uřadujícího premiéra i bez voleb za podmínky, že respektuje program, na jehož základě byla většina po vyhraných volbách utvořena. Pokud by se tak Johnson rozhodl například brexit zastavit či vypsat další referendum o britském členství v EU, musel by podle tradice volby podstoupit.