Brexit podle Mayové se neuskuteční. Britští poslanci podruhé pohřbili její dohodu

Ani napodruhé a s novými zárukami ohledně kontroverzní „irské pojistky“ se britské premiérce Therese Mayové nepodařilo prosadit dohodu o vystoupení z Evropské unie. Na řadě je hlasování o odchodu z unie bez dohody i možný odklad brexitu.

(frak)

12.03.2019 23:46

Foto_australian_broadcasting_corporation

Britské premiérce se sice podařilo přesvědčit část rebelů, její návrh ale přesto v parlamentu i napodruhé propadl. Foto Australian Broadcasting Corporation

Britské premiérce Therese Mayové se ani napodruhé nepodařilo přesvědčit dostatečný počet poslanců, aby podpořili její vládou dojednanou „rozvodovou smlouvu“ s Evropskou unií. Mayová neuspěla i přesto, že se v posledních týdnech pokusila uplatit váhající labouristy slibem masivních investic do zanedbaných oblastí na severu země, na vzpurné konzervativce pro změnu nezabraly v pondělí oznámené garance vztahující se k takzvané „irské pojistce“.

Dohodu o brexitu tentokrát podpořilo 242 poslanců, tedy o čtyřicet členů Dolní sněmovny více než v lednu, kdy se hlasování konalo poprvé. Premiérce však k úspěchu stále chybělo 149 hlasů, čímž se úterní hlasování stalo třetí největší parlamentní porážkou britské vlády v novodobé historii. Nečestné prvenství v tomto ohledu mimochodem drží právě předchozí pokus protlačit tutéž dohodu začátkem letošního roku.

Mayová po neúspěchu potvrdila, že poslanci budou již ve středu rozhodovat o možnosti odchodu z Evropské unie bez dohody. V případě předpokládaného neschválení tohoto návrhu pak bude na stole hlasování o odložení brexitu prozatím stanoveného na 29. března - takové rozhodnutí ale podléhá schválení všech zbývajících členských států Evropské unie. Premiérka by také mohla čelit dalšímu hlasování o nedůvěře ze strany labouristické opozice, jež požaduje předčasné volby.

Garance nepomohly
Proti vládní dohodě o brexitu se stejně jako v lednu postavila široká koalice názorově těžko slučitelných skupin – od zhruba padesáti zastánců co nejvolnějšího vztahu s Evropskou unií, přes irské unionisty, na jejichž hlasech stojí vláda Mayové, až po příznivce setrvání v EU nebo alespoň v nějaké formě blízkého svazku s touto institucí v rámci vládní Konzervativní strany i napříč opozicí.

Britská premiérka své přesvědčovací úsilí zaměřila zejména směrem k nespokojencům ve vlastní straně a v koaliční severoirské Demokratické unionistické straně sdruženým v takzvané Evropské výzkumné skupině (ERG), kterým nejvíce ležela v žaludku pověstná „irská pojistka“ – tedy pasáž v dohodě o brexitu, jež měla zabránit vytvoření pevné hranice mezi Severním Irskem a Irskou republikou.

Británie by podle ní musela zůstat součástí celní unie a Severní Irsko by nadále ve většině ohledů podléhalo pravidlům jednotného evropského trhu i po skončení přechodného období tak dlouho, dokud by se obě strany nedohodly na trvalém řešení. Za zvláště závažné považovali euroskeptičtí kritici dohody fakt, že pojistku by Británie nemohla bez souhlasu EU jednostranně vypovědět.

Mayová si už dříve zajistila od evropských partnerů ústní a písemná prohlášení, že pojistku nemají v úmyslu zavést. V pondělí pak přišla s trojicí nečekaně vyjednaných doplňujících dokumentů ke smlouvě, jež měly obavy z kontroverzního mechanismu rozptýlit. V nich se obě strany zavazují, že budou v „dobré víře“ usilovat o definitivní dohodu o irské hranici a podle interpretace vlády dávají Británii možnost zahájit arbitrární řízení a pojistku vypovědět v případě, že se ji Evropská unie pokusí „zneužít“.

Podle ministra životního prostředí Michaela Govea tak Evropská unie dala „jasně najevo, že pojistka má být jenom dočasné řešení“. „Je to jasné, je to černé na bílém a jde o právně závaznou deklaraci,“ prohlásil Gove. To ovšem nepotvrdil generální prokurátor Geoffrey Cox, podle něhož nadále přetrvává riziko, že Británie uvízne v evropských strukturách na neurčito, přestože jej dojednané dokumenty alespoň snížily. V návaznosti na Coxovu právní analýzu severoirská DUP prohlásila, že dohodu o brexitu znovu nepodpoří, a stejně se vyjádřili členové ERG, kteří mezitím vypracovali vlastní analýzu.

Nezlomní labouristé
Valný dopad na konečný výsledek hlasování neměl ani pokus premiérky Mayové přesvědčit opoziční labouristy více než miliardovou investicí do zchudlých oblastí na severu Anglie, které v posledních letech nejvíce utrpěly politikou škrtů konzervativních vlád, a které v roce 2016 přesvědčivě hlasovaly pro vystoupení z Evropské unie.

Labourističtí poslanci zastupující severoanglické obvody sice takové rozvojové investice uvítali, zároveň ale dali jasně najevo, že se jimi nedají „uplatit“. „Jestliže jde o jednorázovou platbu za účelem zajistit premiérce hlasy potřebné pro její brexitovou dohodu, nemá naději na úspěch,“ prohlásila poslankyně Lisa Nandyová z obvodu Wigan. „Lidem z našich měst to jenom dokáže, že vláda nemyslí svůj závazek našim komunitám vážně.“

„Za svůj hlas si platit nenechám,“ dodal poslanec za Stoke-on-Trent Central, Gareth Snell. „212 milionů liber pro oblast West Midlands je dobrý výchozí bod pro řešení našich problémů, ale v kontextu celého regionu je to menší částka než kolik musela městská rada Stoke za posledních devět let ušetřit v rámci politiky škrtů.“

Budoucnost je nejistá
Premiérku Theresu Mayovou každopádně po další porážce v parlamentu čekají hektické dny. Vládní dohoda o brexitu je úterním hlasováním zřejmě definitivně ze stolu a jako nejpravděpodobnější se jeví několikaměsíční prodloužení termínu britského vystoupení z Evropské unie, o kterém budou poslanci rozhodovat pravděpodobně ve čtvrtek.

Ještě předtím – ve středu – je ale na řadě hlasování o odchodu z Evropské unie ke stávajícímu datu a zcela bez dohody, což by dle očekávání podnikatelů i vládních analýz vedlo k ekonomické katastrofě. Tuto variantu podporují největší euroskeptici ve vládní Konzervativní straně v čele s bývalým ministrem zahraničí Borisem Johnsonem, podle něhož se sice jedná o „náročnou cestu“, jako jediná však Británii zajistí „zachování sebeúcty“.

Odchod bez dohody se nicméně příčí všem opozičním stranám i podstatné části britských konzervativců včetně členů vlády, a již v minulosti se ukázalo, že pro něj není v parlamentu potřebná nadpoloviční podpora – ostatně stejně jako pro žádnou dosud navrhovanou variantu vystoupení (či nevystoupení) z Evropské unie.

Předpokládané posunutí data brexitu ovšem nezaručuje, že se podaří dosáhnout průlomového řešení. Představitelé EU dávají najevo, že dvojnásobně odmítnutá dohoda s Británií je pro ně maximum možného, jinak je možné zvažovat pouze kanadský a norský model – tedy volný vztah s unií na základě pravidel Světové obchodní organizace, nebo setrvání v celní unii. Nejasný je také znovu osud samotné britské premiérky, jejíž hlavu a vyhlášení předčasných voleb opětovně žádá šéf labouristů Jeremy Corbyn.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.