Všemi náležitostmi stihl nakonec projít opoziční návrh takzvaného Bennova zákona, který zavazuje britského premiéra požádat EU o odklad vystoupení do 31. ledna 2020, pokud do 19. října neschválí britský parlament buď novou brexitovou dohodu, nebo brexit bez dohody. Stalo se tak do časného úterního rána — do okamžiku, kdy z rozhodnutí premiéra Johnsona končí dosavadní schůze parlamentu a začíná pětitýdenní uzávěra, po níž začne ceremoniálně nová schůze.

Boris Johnson tedy neuspěl s argumentací, že Bennův zákon zkomplikuje brexitová vyjednávání s EU, která prý „probíhají zdárně“, třebaže představitelé EU tvrdí opak. Premiérovi se také nepodařilo v pondělí ani na druhý pokus prosadit rychlé předčasné volby.

„Předčasné volby takřka určitě budou, protože Johnsonova vláda ztratila sněmovní většinu a po vyloučení jednadvaceti vzpurných poslanců z Konzervativní strany ji ani nemá moc šanci získat zpět. Do 31. října se ale nyní už nestihnou (...) Vzhledem k uzavření parlamentu a zákonné podmínce nejméně pěti týdnů na kampaně je nyní nejdřívějším reálným datem 21. listopad,“ hlásil do pondělního vysílání BBC Daniel Kraemer, politický analytik stanice.

Představitelé všech opozičních skupin a stran před pondělním jednáním shodně uváděli, že důležitější než předčasné volby je zamezení brexitu bez dohody, který by podle nich bez Bennova zákona reálně hrozil. Jakýmkoliv Johnsonovým slibům a zárukám se přitom dle opozičníků nedá věřit, protože premiér v posledních letech opakovaně prokazatelně lhal, zneužíval procedurální pravidla, a navíc nedokázal ani doložit, že o brexitové dohodě s EU opravdu jedná.

„Tvrdý brexit k 31. říjnu může teď nastat pouze v případě, že některá ze zemí EU odmítne dát souhlas k odkladu britského vystoupení, což je vysoce nepravděpodobné, nebo že brexit bez dohody schválí v říjnu sám britský parlament, což je takřka nepředstavitelné, anebo že premiér najde nějaký způsob, jak Bennův zákon ohnout či obejít,“ shrnul v pásmu o posledním dění v Británii na France 24 Philip Turle, jeden z redaktorů pro dané téma na této stanici, a ještě doplnil:

„Zcela odvrácena hrozba no dealu samozřejmě není. Tvrdý brexit může stále nastat někdy později. O to se ale bude vést bitva znovu až ve druhé polovině října, kdy začnou britští poslanci opět schůzovat.“

Co bude nyní

Britská politická scéna se nyní vzpamatovává z jednoho z nejbouřlivějších týdnů za desítky let. Všem stranám opozice, rozmanitým frakcím i skupině konzervativců stavící se proti Johnsonově politice se podařilo shodnout na Bennově zákonu i na odmítnutí předčasných voleb do doby, než bude Bennův zákon naplněn. Johnsona naopak opustila nejen důležitá skupina poslanců, ale i několik členů kabinetu včetně premiérova vlastního bratra Joa či Amber Ruddové, ministryně práce a penzí a významné postavy Conservative Party.

Vláda nevyhrála v minulém týdnu ani jedno z hlasování, jež v parlamentu probíhala. Premiér přesto stále tvrdí, že Británii k 31. říjnu z EU vyvede, respektive že o další odklad brexitu nepožádá. V současnosti objíždí zemi a všude slibuje investice.

Británii čeká teď období stranických programových konferencí. Johnsonova vláda by měla dále oficiálně jednat o brexitové dohodě a pokračovat v přípravách na odchod z EU. Pokud Johnson však nezvolí nějaký postup na hranici práva, těžko si realisticky představit, že Británie Unii k 31. říjnu opravdu opustí. I kdyby totiž vláda v Bruselu nějakou minidohodu vyjednala a dala ji po 14. říjnu schválit parlamentu v souladu s Bennovým zákonem, většina pro konkrétní kompromis by se teď hledala kvůli posledním konfliktům ještě obtížněji než letos na jaře za vlády Theresy Mayové.

Část pozorovatelů je i proto přesvědčena, že Boris Johnson použije nakonec nějakou kličku, aby brexitu k 31. říjnu dosáhl — v posledních dnech se mluví například o možnosti zneplatnit žádost o odklad odchodu z EU vyžadovanou Bennovým zákonem následným odvoláním či o zneužití práva vyhlásit stav ohrožení, který dává exekutivě možnost některé zákony obejít.

Jiná část pozorovatelů ovšem věří, že Johnson se svým týmem počítá už naplno s pádem vlády při hlasování o důvěře mezi 14. a 19. říjnem a teď se bude především připravovat na kampaň. Právě po vyslovení nedůvěry začíná totiž v Británii běžet čtrnáctidenní lhůta na hledání nové vládní většiny, během níž by byl za současného poměru sil zřejmě sestaven provizorní opoziční kabinet „národní spásy“ — a ten by pak požádal o odklad brexitu místo Johnsona a vypsal předčasné volby.

Pro výsledek očekávaných voleb bude dle shody analytiků stěžejní, zda se dohodnou Johnsonovi konzervativci na společném postupu s protestní Brexit Party Nigela Farage. Výrazně méně pravděpodobná, ale též teoreticky představitelná, je volební aliance labouristů s liberálními demokraty, po níž by mohlo následovat i druhé brexitové referendum. 

Další informace:

BBC News Brexit: Parliament suspension begins as Johnson's election bid fails

Channel 4 News Boris Johnson and Jeremy Corbyn give speeches as parliament suspends

TLDR News Johnson Officially Shuts Down Parliament - Brexit Explained

France 24 Has Johnson lost control? Move to block no-deal Brexit triggers call for snap poll

BBC News Brexit's big week: Five things that happened this weekend

BBC News Could there be an early general election?

BBC News Is PM's Brexit deadline impossible?

BBC News Could a no-deal Brexit still happen on 31 October?

The Guardian Boris Johnson to prorogue parliament on Monday night

New Statesman Could Boris Johnson break the law to prevent a Brexit extension?