Podpora nezávislosti roste i ve Walesu, od roku 2018 stoupla na dvojnásobek
Adam Rektor-PolánekOdtržení od Spojeného království si přeje aktuálně devětatřicet procent Velšanů. Podle analytiků jde o historický rekord, reakci na vládu Borise Johnsona a podobnou podporu, jakou měla nezávislost před deseti lety ve Skotsku.
Nejen ve Skotsku, ale i ve Walesu — podpora pro odtržení od britské koruny a obnovení vlastní státnosti roste i v další z historických zemí Spojeného království. Pozorovatelé si toho všímají v souvislosti s volbami do zemských parlamentů, které se uskuteční 6. května. Podle březnového šetření společnosti Savanta ComRes pro stanici ITV si nezávislý Wales přeje už devětatřicet procent Velšanů. Ještě před třemi lety šlo přitom o sotva dvacet procent.
O rostoucí popularitě separatismu svědčí i členství v Yes Cymru — nadstranické platformě prosazující velšskou nezávislost. Před rokem měla dva tisíce registrovaných členů. Dnes jich má přes sedmnáct tisíc.
Podle politologů je změna postoje patrná zejména u tradičních voličů Labour Party, která je v zemi dlouhodobě nejsilnějším politickým subjektem. Ve Walesu působí jinak i silná levicová/zelená regionální strana Plaid Cymru (Velšská strana, PC), která nyní již otevřeně usiluje o vyhlášení referenda o odtržení.
„Vláda Borise Johnsona selhává na všech frontách, navíc nereprezentuje velšské zájmy. Nadešel čas na změnu. Jen nezávislý Wales bude skutečně demokratický,“ uvedl před několika dny na tiskové konferenci Adam Price, současný předseda Plaid Cymru.
Příčiny trendu a volební předpovědi
Podle aktuálních průzkumů by volby měli vyhrát opět labouristé s přibližně třiatřiceti procenty hlasů. O druhé místo se střetnou slábnoucí konzervativci a sílící Plaid Cymru — obě dnes přibližně s třiadvacetiprocentní podporou.
Zmíněné strany zároveň představují tři hlavní proudy ve vnímání budoucnosti země. Plaid Cymru je pro odtržení a v případě vítězství slibuje referendum o nezávislosti do roku 2026. Konzervativci chtějí naopak hlubší integraci do Spojeného království. Labouristé jsou sice proti nezávislosti, chtějí ale pro Wales více politických pravomocí.
Politologové připomínají, že v posledním roce přecházejí zejména někdejší voliči velšských konzervativců k labouristům a zároveň část stoupenců labouristů k Plaid Cymru. Analytikové si to vysvětlují především nespokojeností s covidovou politikou vlády Borise Johnsona, což je podle nich hlavní faktor i aktuálního nárůstu podpory pro velšskou nezávislost obecně.
„Pandemie ukázala, jak rozdílná je politika centrální vlády od té regionální. Důvěra ve velšskou vládu byla a je výrazně vyšší než v tu Johnsonovu. Můžou za to i mnohé skandály v Johnsonově kabinetu,“ uvedla pro Al-Džazíru Laura McAllisterová, profesorka politologie na univerzitě v Cardiffu.
Jako další důvody zmíněného trendu jsou uváděny například nesouhlas s pobrexitovým vývojem nebo vnímaní rozkolu mezi hodnotami Walesu a Anglie.
Květnové volby do šedesátičlenného velšského parlamentu (tzv. Seneddu) ovlivní také věk voličů: poprvé zde budou hlasovat lidé ve věku šestnáct až osmnáct let. I toto může dle analytiků pomoci separatistům, jelikož podpora nezávislosti je ve Walesu nejvyšší právě u mladých lidí.