Katalánští europoslanci se nevzdávají, obrátí se na unijní Tribunál

Petr Jedlička

Evropský parlament zbavil imunity trojici předních katalánských separatistů, která získala mandát v předloňských volbách. Všichni tři ovšem zůstávají standardními europoslanci. Vydání do Španělska chtějí vzdorovat dále.

Toni Comín (vlevo), Clara Ponsatíová a Carles Puigdemont se svými europoslaneckými kartami. Foto BP
Toni Comín (vlevo), Clara Ponsatíová a Carles Puigdemont se svými europoslaneckými kartami. Foto BP

Všechny legální nástroje plánuje využít trojice separatistických europoslanců z Katalánska, aby se vyhnula požadovanému vydání španělské justici. Konkrétně jde o Carlese Puigdemonta, katalánského premiéra z let 2016—2017, a dva ministry z jeho poslední vlády: Claru Ponsatíovou a Toniho Comína. Všichni tři uprchli v roce 2017 ze země. Ve Španělsku mají být souzeni za pokus rozvrátit stát vyhlášením katalánského odtržení a za související zneužití veřejných financí. Evropský parlament je v úterý zbavil imunity.

Čtete rádi analýzy zahraničního dění z dílny Petra Jedličky? Podpořte rubriku Svět a pomozte jí rozšiřovat kapacity.
×

„Proces byl zahájen už po předloňských volbách, kvůli covidové epidemii se však protáhl […] Zastánci vydání argumentovali nutností respektovat oddělení soudní moci od ostatních a skutečností, že inkriminovaný čin se stal před tím, než trojice mandát získala,“ hlásila do úterního vysílání France 24 Sarrah Morrisová, madridská zpravodajka stanice.

Puigdemont a Comín pobývají od roku 2017 v Belgii, Ponsatíová ve Skotsku. Na rozhodnutí kolegů reagovali smíšeně — kritikou vztahu většiny europoslanců k demokracii i uspokojením, že se katalánská otázka opět dostává do zájmu zbytku Evropy.

„Moc děkuju všem, kdo mysleli na demokracii a uznali, že jde o politickou kauzu. Hlasovalo se napříč stranickými liniemi […] a ukázalo se, že v nestrannost španělské justice nevěří dvaačtyřicet procent europoslanců,“ řekla tisku k hlasování Clara Ponsatíová.

Evropský parlament vydává obvykle své členy k soudům v jednotlivých členských státech bez většího váhání. Tentokrát hlasovalo 404 poslanců pro a 247 proti. 42 europoslanců se hlasování nezúčastnilo.

Co bude dále

V prvním kroku chce trojice napadnout odebrání imunity u Tribunálu (dříve Soud prvního stupně) fungujícího pod Soudním dvorem EU. Podle Carlese Puigdemonta bylo závadné i z procesního hlediska. Pokud zde neuspějí, chtějí se Katalánci bránit u orgánů v zemích, kde pobývají, a které budou posuzovat španělské žádosti o vydání.

Pozorovatelé připomínají, že půjde dle všeho o velmi dlouhý proces. Zvláště belgické orgány totiž již dříve odmítly vydat do Španělska jiné separatisty, kteří navíc nebyli zvolenými zástupci.

V souvislosti s vyhlášením katalánské nezávislosti v roce 2017 odsoudily španělské soudy již dvanáct významných separatistických politiků a aktivistů. Devět z nich dostalo nepodmíněné tresty, tři pokutu. Nejvyšší sazbu — třináct let — obdržel Oriol Junqueras, místopředseda právě Puigdemontovy vlády.

Junqueras a Puigdemont stojí dodnes formálně v čelech dvou hlavních separatistických formací — tradiční Katalánské republikánské levice (ERC) a propodnikatelského národoveckého bloku Společně za Katalánsko (Junts). Tato dvě uskupení se aktuálně snaží vytvořit ve vlastním Katalánsku novou vládní koalici.

Otázka procesů s katalánskými separatisty štěpí dlouhodobě i stávající španělskou vládu. Socialisté premiéra Pedra Sáncheze chtějí nechat konat justici a současně vyjednávat s novou katalánskou reprezentací. Jejich koaliční partner Unidas Podemos procesy kritizuje.

Zbylé celošpanělské parlamentní strany — Partido Popular, Ciudadanos a Vox — žádná jednání s Katalánci nechtějí. Krajně pravicový Vox přitom volá i po stíhání současné vlády za to, že k separatistům nepřistupuje dostatečně razantně.

Další informace: