Španělští poslanci schválili levicovou koalici, Kataláncům slíben dialog

Petr Jedlička

Španělský socialistický premiér Pedro Sánchez získal v parlamentu důvěru pro vytvoření historické koalice s Podemos. Katalánským republikánům slíbil oficiální vyjednávání, o jehož výsledku mají Katalánci hlasovat v  plebiscitu.

Těsnou většinou, po opakovaných volbách a na druhý pokus, přesto však platně a definitivně: historicky první levicová koaliční vláda ve Španělsku od občanské války získala poslaneckou podporu. Stalo se tak v úterý, prostřednictvím hlasování o mandátu pro staronového premiéra Pedra Sáncheze. Tvořit novou vládu budou sociálnědemokratická PSOE a radikální Podemos. Pro Sáncheze, a potažmo jeho koaliční projekt, hlasovalo 167 poslanců, 165 bylo proti a osmnáct se zdrželo.

Vedle sto dvaceti socialistických a pětatřiceti podemoských poslanců podpořilo premiéra a koalici dvanáct zástupců několika malých a regionálních stran. Klíčová nad to byla i dohoda o toleranci, kterou uzavřeli koaliční vyjednavači s největší stranou katalánských republikánů (ERC, třináct poslanců) a baskickými levicovými separatisty (EH Bildu, pět poslanců).

„Sánchez nabídl separatistickým stranám hlubší uznání svébytnosti jejich národů žijících v rámci Španělska (...) ačkoliv za to byl ihned pravicovou opozicí označen za extremistu i zrádce (...) Specificky s Katalánci, respektive s oblastní katalánskou vládou, má nová Sánchezova vláda vést oficiální dialog o budoucím postavení regionu. Výsledek tohoto dialogu má být pak dán katalánským voličům ke konzultaci (...) to jest k přijetí, nebo odmítnutí, v konzultačním referendu,“ hlásil do úterního vysílání BBC Guy Hedgecoe, španělský dopisovatel stanice.

Otevřená spolupráce se separatisty není ani na španělské levici běžná. Vývoj po katalánském referendum 2017 navíc otázku ještě více vyhrotil.

Staronový premiér Sánchez tudíž musel nový model vládnutí obhájit. Oficiálně tak učinil apelem na potřebnost „vyvětrání toxické atmosféry“ a „racionálního překonání teritoriálních sporů v souladu s ústavou“.

Pozorovatelé připomínají, že nová španělská vláda nastupuje po osmiměsíčním období bez plnohodnotného kabinetu, po předčasných dubnových, a poté opakovaných listopadových volbách. Oboje volby vyhrála sociálnědemokratická PSOE, nikdy však s takovou podporu, aby mohla vládnout sama.

Od května 2019 navíc ve Španělsku soustavně roste obliba nové krajně pravicové strany VOX (aktuálně sedmnáct procent) a bylo zřejmé, že další opakování voleb by levici neposílilo.

Jednotlivé strany stojící za novou vládou tak byly ochotné přistoupit na kompromis více, než bývalo v minulých letech obvyklé.

Program a složení

Podrobnosti ohledně složení nové vlády a jejího programu budou k dispozici až v dalších dnech. Premiér se ujme úřadu oficiálně ve středu, noví ministři pak mají být představeni ve čtvrtek. Pokud se ale potvrdí parametry dělby moci dohodnuté dříve, budou mít Podemos ve společné vládě tři ministry a křeslo vicepremiéra. Tím by se měl stát předseda hnutí Pablo Iglesias.

Jinak mají být prioritou kabinetu -- vedle katalánské otázky -- levicové reformy pracovního práva a sociálních politik. Konkrétně se PSOE a Podemos již dohodly na posunu výše minimální mzdy k úrovni, za níž lze důstojně žít (ve Španělsku ekvivalent třiceti tisíc korun), na přepracování robustní pravicové reformy zákoníku práce z roku 2012, která v krizových letech otevřela cestu k vytváření prekarizovaných úvazků, či na odstranění provázanosti mezi výkonem španělské ekonomiky a valorizací penzí.

Progresivně se dále mají měnit daně. Osoby vydělávající více než ekvivalent 3,3 milionu korun za rok mají odvádět do státní pokladny o dvě procenta více a osoby vydělávající více než sedm milionů korun o čtyři procenta více. Spodní hladina korporátní daně má pak vzrůst na patnáct procent a pro banky a energetické společnosti na osmnáct procent. A daň z kapitálových zisků přesahujících ekvivalent 3,5 milionu za rok má činit nově sedmadvacet procent namísto dnešních třiadvaceti.

Atmosféra hlasování

Španělská média ještě v informačních blocích o úterním hlasování doplňují, že vše probíhalo v horečnaté atmosféře. Už do neděle protestovali poslanci VOXu a pravicových lidovců z Partido Popular hlasitě při vystoupeních kolegů z separatistických stran. Předsedající tak museli často zasahovat. Zástupci koalice si zase snažili usilovně hlídat většinu. Poslanci PSOE i Podemos byli tak soustavně kontrolováni a přepočítáváni.

Nutnou se nakonec ukázala být i vynucená účast podemoské poslankyně Ainy Vidalové, která je kvůli boji s agresivní formou rakoviny v poslední době permanentně v péči lékařů a pod tlumícími prostředky.

Na enormní tlak si pak stěžovali zástupci malých regionálních stran, které v posledních dnech doslova zaplavily apely, aby koalici nepodporovali. Například poslanec za aragonské lokální uskupení Teruel Existe Tomás Guitarte řekl El País, že jen v neděli obdržel 8800 zpráv a mailů s výzvou, aby v úterý hlasoval proti. Jeho postoj to ale prý neovlivnilo.

Další informace:

El País Pedro Sánchez logra la investidura y formará el primer Gobierno de coalición de la democracia

ACN Pedro Sánchez confirmed in congress as Spain's president

El País Pedro Sánchez submits to the closest investiture vote of Spain’s democracy

El País PSOE-Podemos governing plan will see hikes on taxes and the minimum wage

Catalan News Catalonia, Pedro Sánchez's pending issue

BBC News Spain's Sánchez faces knife-edge vote to govern in coalition

AFP Talks with Catalans 'absolute priority': PM Sanchez

    Diskuse (0 příspěvků)