Čtvrté parlamentní volby za poslední čtyři roky a druhé v letošním roce vyhráli ve Španělsku opět socialisté ze strany PSOE. Pod vedením úřadujícího premiéra Pedra Sáncheze získali 27,7 procenta hlasů a za ně 120 poslanců z 350. Oproti posledním volbám tak oslabili o 0,7 procenta, respektive o tři poslance.

Druzí skončili rovněž znovu konzervativně pravicoví lidovci (PP), ovšem se ziskem 20,8 procenta a 89 poslanci. To je o 4,1 procenta, respektive o 23 poslanců více než minule. Obdobný nárůst podpory zažila navíc krajně pravicová strana Vox, jež si polepšila na na 15,1 procenta a 52 poslanců — tedy o 4,8 procenta a 28 křesel.

Hlavním poražených voleb se stali liberálně pravicoví Ciudadanos, kteří získali jen 6,8 procenta hlasů a deset křesel. Oproti posledním volbám jde o ztrátu 9,1 procenta, respektive 47 míst.

Strana, jež měla ambici vést po minulých volbách celou španělskou pravici, tak přišla o přibližně 80 procent svých poslaneckých mandátů.

První a dosud jediný předseda Ciudadanos Albert Rivera už ohlásil nejen rezignaci na vedení strany, ale i odchod z politického života celkově: „Osobně nebudu už ani vykonávat poslanecký mandát, který jsem získal ve volbách. Uvolním jej svému zástupci (...) Odcházím celkově z politiky, z veřejného života,“ upřesnil na novinářský dotaz v pondělí.

Výsledky dalších stran

Zbylé španělské parlamentní strany dosáhly přibližně stejných výsledků jako minule. Levicová koalice Unidas Podemos získala 12,8 procenta a 35 míst, což je ztráta sedmi mandátů. Z ní odštěpená vzdorkoalice Más País získala ovšem tři nové.

Pátým nejsilnějším uskupením španělské sněmovny bude katalánská republikánská koalice ERC—Sobiranistes s třinácti mandáty, z níž se před volbami vydělili důsledně levicoví separatisté (CUP—PR, dva mandáty). Celkově tak tento blok zůstal na svém.

O jeden mandát posílili katalánští pravicoví separatisté (JxCat—Junts, celkově osm mandátů), baskičtí levicoví separatisté (EH Bildu, celkově pět mandátů), galíciští regionalisté (BNG, jeden mandát) a aragonští regionalisté (¡Teruel Existe!, jeden mandát).

Na svém zůstali baskičtí regionalisté (EAJ/PNV, šest mandátů), kanárská koalice (CCa—PNC—NC, dva mandáty), navarrská pravice (Sum Navarre, dva mandáty) i regionalisté z Kantábrie (PRC, jeden mandát).

Celkově bude tak ve španělské sněmovně zastoupeno šestnáct kandidátek. Některé tvoří však dohromady i desítky malých stran.

↗

Zisky mandátů jednotlivých stran v agenturní grafice. Repro DR 

Možnosti koalic

Proběhlé volby byly vyvolány jako opakované poté, co se nepodařilo po minulých volbách z dubna 2019 vyjednat jakoukoliv koalici s alespoň počáteční důvěrou sněmovny. Jak vidno z uvedených výsledků, poměr sil mezi pravým a levým táborem není aktuálně zásadně jiný. Podle analytiků se ovšem nabízejí nyní už jen dva možné vládní formáty: buď spolupráce PSOE s důslednou levicí a regionalisty tolerovaná místy i separatistickými stranami, nebo nějaká podoba velké koalice.

Předseda vítězné PSOE Sánchez zatím oficiálně preferuje první variantu. Již den po volbách vyloučil otevřenou velkou koalici PSOE — PP. Dva dny po volbách pak podepsal před novináři smlouvu o záměru vybudovat koalici s Unidas Podemos.

Pravicoví lidovci se přitom do jednání s PSOE také zatím moc nehrnou a krajně pravicový Vox dokonce vyhlásil, že bud hlasovat proti všem vládám, v nichž bude PSOE nějak figurovat.

„To, co bylo po minulých volbách historickou příležitostí, je dnes historickou nutností,“ uvedl k možnosti levicové koalice s PSOE předseda Unidas Podemos Pablo Iglesias.

Důvody opakování a témata kampaně

Španělská politika žila před proběhlými volbami nejprve snahou Sáncheze sestavit vládu na základě výsledků voleb předchozích. Předsedovi PSOE se nabízely různé formy koalic i možností jednobarevné menšinové vlády podporované či alespoň tolerované některými dalšími stranami. Nejlogičtější variantu — většinou koalici PSOE a Ciudadanos — zablokoval předseda liberálů Rivera.

Naopak velkou ochotu jít do koalice s PSOE dávali najevo Podemos. Tato by se však musela opírat ještě o toleranci separatistů, což vedení PSOE nechtělo. A variantu menšinové jednobarevné vlády PSOE s podporou od Podemos a ad hoc od dalších odmítl zase Iglesias.

Pedro Sánchez se tak nakonec rozhodl pro opakování voleb, zjevně i pod vlivem skutečnosti, že PSOE měla v dané době velkou podporu okolo 33 procent.

Rozhodujícím faktorem vypsaných voleb se ale ukázala nakonec být atmosféra, jež v zemi zavládla po odsouzení skupiny separatistických předáků, kteří v roce 2017 nechali vypsat referendum o osamostatnění Katalánska. V regionu vypukly pouliční bouře, při nichž bylo zraněno na 600 lidí. Protireakci ve zbytku Španělska přitom dokázal využít nejlépe Vox slibující přímo zákaz separatistických stran i zrušení celé katalánské autonomie.

Výsledek ovlivnila také voličská únava a související nižší účast. Oproti dubnu hlasovalo tentokrát o více než milion lidí méně.

Další informace:

El País Socialists win repeat Spanish election, Vox becomes third-biggest force in Congress

El País After another inconclusive election, Socialists rule out grand pact with the PP

The Guardian Spain stalemate shows inconclusive elections are the new normal

EuroNews After the election deadlock, which parties could govern Spain?

The Local — Spain What do the election results mean for Spain?

AFP Spain back at the polls amid tensions over Catalonia

AFP Spain votes for fourth time in four years amid Catalonia tensions