Španělská vláda odpověděla na katalánské referendum silou, stovky zraněných

Facebook Twitter Vytisknout

Znemožněním on-line hlasování, zabavováním volebních lístků i policejními obušky odpověděla nakonec španělská centrální vláda na katalánské referendum o odtržení, které vyhlásili tamní separatisté kontrolující katalánskou vládu i parlament. Referendum se konalo v neděli. Předcházela mu přitom řada kroků podniknutých za minulých deset let.

Během vlastního nedělního hlasování vtrhávala španělská policie a národní garda do volebních místností na desítkách míst v celém regionu, zabavovala urny i seznamy voličů. Na mnoha místech se u toho střetla s odporem zájemců o hlasování. Ten pak potlačovala i slzným plynem, gumovými projektily či právě obušky.

Podle zpřesněných údajů katalánského ministerstva zdravotnictví z pondělního rána bylo zraněno téměř 900 lidí, z toho pouze asi čtyřicet policistů nebo gardistů. Nešlo tak o klasickou sérii potyček či násilností známou z divokých protestů, ale o důsledek policejní razance, bezohlednosti až brutality.

Komentátoři z agentur připomínají, že ve Španělsku jde o nejvážnější událost podobného typu za mnoho posledních let. Dva ze zraněných jsou ve vážném stavu — sedmdesátiletý stařík, jehož při útoku těžkooděnců stihl infarkt, a mladík, kterého zasáhl gumový projektil do oka.

Typické případy nedělního násilí zachycují již stovky zveřejněných videí. Přesto uzavřela policie nakonec silou jen 92 z 2315 volebních místností, takže hlasování na většině míst i přes násilnosti proběhlo.

Mezi španělskými a katalánskými politiky se nyní odehrává mediální souboj o interpretaci události a vyvození odpovědnosti. Španělský premiér a předseda vládnoucích pravicových lidovců z Partido Popular (PP) Mariano Rajoy zdůrazňuje protiústavní charakter referenda a svou povinnost zajistit vládu práva, jež je pro demokratický charakter státu nezbytná. Všechna odpovědnost za zranění padá tak podle něj na katalánskou vládu, jíž tvoří od voleb 2015 separatisté, neboť prý zmanipulovala veřejnost.

Předseda katalánské vlády Carles Puigdemont mluví naopak o primární odpovědnosti Madridu, jasné výpovědi o vztahu španělské vlády ke Katalánsku a „dnu naděje a utrpení, jímž si občané Katalánska získali právo na nezávislý republikánský stát“.

Pedro Sanchéz, což je předseda celošpanělské sociálnědemokratické strany PSOE, která zůstává v opozici, ale zároveň současnou menšinovou vládu Rajoye a PP umožnila, podpořil premiérův názor o nelegálnosti, a tedy i neakceptovatelnosti referenda, současně ale zdůraznil potřebu rozhovorů, jež je prý „zvláště v současné situaci mimořádně palčivá“.

Vlivná starostka Barcelony Ada Colauová vyzvala Rajoye k odstoupení a Evropskou komisi k mediaci situace. Předseda opozičních Podemos Pablo Iglesias vyzval k odchodu nad to i zbytek vlády, a přestože Podemos odtržení Katalánska nepodporují, vyzval též k vytvoření podmínek, v nichž by moli Katalánci vyjádřit svůj názor na otázku regulérně.

Řada pozorovatelů si v daných souvislostech všímá dosavadního významného mlčení hlavních představitelů EU. Ti až do referenda pouze uváděli, že jde o španělskou vnitřní záležitost. Sám průběh hlasování a násilnosti přitom do pondělního rána nekomentovali, i když je zvláště katalánská reprezentace k reakci stále vyzývá.

Co bude dále?

Současná katalánská vláda je svým programem vázána k jednostrannému vyhlášení nezávislosti do osmačtyřiceti hodin po oznámení výsledku referenda, bude-li tento příznivý. Katalánský premiér Puigdemont však v nedělním televizním vystoupení uvedl, že „jeho vláda odešle v příštích několika dnech výsledky do katalánského parlamentu..., aby se mohl podle nich zachovat“.

To může dle prvních agenturních komentářů znamenat ledacos. Referendum totiž sice skončilo jasným Ano — pro odtržení hlasovalo na 91,9 procenta účastníků —, ale strany stavící se proti odtržení referendum bojkotovaly, a účast tak dosáhla jen 42,3 procenta. I katalánské úřady navíc přiznávají, že hlasování v neděli neprobíhalo — byť často kvůli policii — vždy striktně podle pravidel.

Formálně dané právo na jednostranné odtržení Katalánci nemají — ani rozhodnutím svého parlamentu či vlády, ani referendem. Španělské vládě dává naopak ústava právo převzít většinu pravomocí katalánských orgánů, pokud porušují zákony. Pokud by se tak Katalánci chtěli skutečně jednostranně odtrhnout, musejí podniknout — a následně obhájit — akt revoluční povahy. Jinak jim zbývá jen vyjednávání.

Zástupci hlavních španělských stran mají jednat v pondělí o dalším postupu v Madridu. I sám Rajoy, který s Katalánci až dosud demonstrativně nevyjednával — a v roce 2010 dokonce připravil ústavní stížností jejich autonomní vládu o část mimořádně získaných pravomocí — už uvedl, že „v hranicích práva“ je přístupný dialogu.

Otázkou je nyní, jaké konkrétní kroky premiér Španělska podnikne. Druhou neznámou zůstává nejbližší postup katalánské reprezentace a také katalánské veřejnosti. Více než čtyřicet katalánských odborových svazů a konfederací již deklarovalo, že je ochotno v úterý vstoupit do regionální generální stávky. V neděli v noci proběhly v Barceloně první mohutnější protesty.

V Katalánsku žije dnes přibližně 7,5 milionů lidí, v celém Španělsku je to 46,5 milionu. V Katalánsku přitom vzniká pětina celošpanělského HDP.