Ve Španělsku povládne dále pravicová Lidová strana (PP) premiéra Mariana Rajoye. Rozhodli o tom španělští poslanci v sobotu 29. října po dlouhém období vládní nejistoty — deset měsíců po vypršení řádného mandátu předchozího Rajoyova kabinetu. Při hlasování o mandátu pro staronového premiéra, jež je ve Španělsku variantou hlasování o důvěře vládě, byl určující zejména postoj hlavní opoziční síly — sociálnědemokratické strany PSOE —, respektive většiny jejích poslanců. Ti se totiž na základě kontroverzního rozhodnutí širšího vedení PSOE z minulého týdne zdrželi hlasu proti, a umožnili tak pravici přehlasovat zbytek levice.

„Dostali jsme důvěru (...) ale máme před sebou ještě plno práce. Budeme se snažit o dohodu s každým (z parlamentních subjektů),“ řekl po hlasování sám Rajoy v odkazu na skutečnost, že jeho nový kabinet bude vládnout na rozdíl od předchozího menšinově.

Znalci španělské politiky předpokládají, že PP bude svou novou vládní politiku projednávat zejména s liberální stranou Občané (Ciudadanos), jejichž 32 poslanců hlasovalo v sobotu přímo pro důvěru Rajoyovu kabinetu. Avšak i s Ciudadanos, a také s jedním poslancem regionalistů z Kanárské koalice, který pro vládu hlasoval rovněž, se bude kabinet opírat ve sněmovně pouze o 170 hlasů ze 350, tedy stále o menšinu.

Důsledná levice a rozhořčení Podemos se spojenci, kteří drží ve sněmovně dalších 71 hlasů, už uvedli, že budou proti Rajoyově vládě aktivně bojovat. PP tak bude muset pro každé hlasování získávat buď jednotlivé poslance malých regionálních uskupení, anebo opět sociální demokraty z PSOE.

Pozorovatelé připomínají, že první velké hledání hlasů čeká nastupující kabinet při schvalování rozpočtu na rok 2017. Ten musí splňovat parametry, k nimž se zavázala země při přijímání úvěru na stabilizaci bankovního sektoru v roce 2012, mimojiné i schodek nižší než tři procenta HDP. A zpravodajové AFP spočítali, že k dosažení daného cíle musí Rajoyova vláda buď snížit výdaje o 5,5 miliardy eur, anebo zvýšit daně.

Dalšími velkými výzvami pro novou vládu budou dle agentur 19procentní nezaměstnanost, jíž se nepodařilo lidovcům výrazněji snížit ani rozsáhlou liberalizací trhu práce v letech 2012-2015, a katalánský separatismus. Současný předseda katalánské autonomní vlády Carles Puigdemont dává jasně najevo, že pokud vláda v Madridu nepřistoupí na jednání o katalánské nezávislosti, sám ji po dalším referendu příští rok vyhlásí.

Znalci španělských poměrů ovšem též doplňují, že právě katalánská otázka může nové menšinové vládě naopak i pomoci. „Dokud nebude katalánský problém vyřešen, levice se proti Rajoyovi nesjednotí (...) a jednotliví poslanci opozičních stran jej mohou používat jako výmluvu pro podporu nastupujícího kabientu,“ cituje server The Local komentátora a profesora práva Javiera Pereza Roya, stáleho přispěvatele deníku El País.

Důvody tolerance a důsledky pro levici

Hodné pozornosti budou dle autorů prvních posobotních analýz jinak i důsledky setrvání PP u vlády pro levici. Sociálnědemokratická PSOE dokázala důslednou levici a Podemos porazit jak v řádných parlamentních volbách v prosinci 2015, tak v opakovaných volbách letos v červnu. V řadě významných měst přitom vytvořily levicové síly rudofialové pestré koalice.

V otázce vytvoření vlády na celostátní úrovni se ovšem PSOE, Podemos, IU a další levicové strany shodnout nedokázaly. A PSOE prodělala v září vzpouru oblastních stranických lídrů, po níž rezignoval i její poslední řádný předseda Pedro Sánchez.

Právě Sánchez se přitom během aktuálního hlasování o mandátu pro Rajoye vzdal demonstrativně i svého poslaneckého místa s tím, že se do sněmovny vrátí jako předseda obrozené strany, jež bude usilovat o koalici s Podemos.

Přímo proti Rajoyovi hlasovalo celkem 15 z 85 poslanců PSOE. Během hlasování též demonstrovalo před parlamentní budovou na šest tisíc Španělů stěžujících si na „nástup nelegitimní vlády“ a „zradu voličů“.

Za oficiální důvody, proč se větší část poslanců a vedení PSOE rozhodly upřednostnit toleranci vlády pravice před širokou levicovou koalicí, označují odpůrci levicové vlády jednak faktickou obtížnost příslušného vládnutí, neboť koalici by museli podporovat ještě i Ciudadanos nebo regionalistická uskupení, a jednak trvání Podemos na umožnění katalánského referenda o odtržení, dále též populistický přístup důsledné levice ke správě státu a názor veřejnosti, jejíž největší část si přála stabilní kabinet.

Zastánci levicové vlády ovšem uvádějí, že se vedení PSOE rozhodlo pro toleranci pravice především kvůli svým korupčním spádům a strachu před demokratizačními reformami.

Další informace:

El País Rajoy becomes Spain’s new PM after a 10-month stalemate

El País Former Socialist Party leader resigns as deputy over refusal to back Rajoy

AFP What next for Spain under Prime Minister Mariano Rajoy?

TypicallySpanish.com Spain Papers Review - Sunday October 30 2016