Vyjednávalo se bouřlivě a často až do poslední minuty, výsledkem je ale skutečný obrat: španělským Podemos a dalším uskupením z protestních kandidátek z květnových obecních voleb se podařilo uzavřít nebývalý počet koalic s tradiční sociálnědemokratickou stranou PSOE. Více než polovinu velkých španělských měst tak řídí od pondělí nově levicové radnice.

„Kandidátky vzešlé z protestního hnutí se zprvu stavěly k vládnutí s PSOE vlažně. Nakonec ale převážilo odhodlání prosadit pokrokářský program a odstavit od moci tradiční pravici,“ uvádí Fernando Garea z El País v komentáři k povolebním jednáním, která zakončil v sobotu řetězec inaugurací nových starostů.

Zástupci dominantní síly španělské pravice Partido Popular (Lidové strany, PP) ovládali do minulých voleb třicet čtyři provinčních center. V důsledku letošních voleb a následných koalic přišli o patnáct z nich včetně Madridu, Sevilly nebo Valencie.

Sociální demokraté z PSOE získali sami většinu jen v kastilské Sorii. V Toledu, Segovii, Córdobě, Oviedu a dalších čtrnácti provinčních centrech budou vést zmíněné levicové koalice.

Protestní a občanské bloky vytvořené kolem Podemos a místních sdružení pak získaly díky spojenectví se socialisty z velkých měst starostovské posty v Cádizu, La Coruñe či Zaragoze. Blízkého starostu budou mít také v Santiagu de Compostela, kde Podemos vytvořili koalici pro katolické poutní místo poněkud netypickou: s galicijskými autonomisty a komunisty ze Sjednocené levice.

Především se ale protestním uskupením podařilo obsadit nejvyšší posty na dvou nejvýznamnějších radnicích v zemi: barcelonské a madridské.

Podle pozorovatelů teď nastává asi pětiměsíční období, kdy bude mimořádně zajímavé sledovat, jak si nové koalice vedou. Španělsko totiž čekají na podzim velké parlamentní volby a v nich dostanou protestní strany nejen poprvé příležitost v příslušném typu voleb překonat strany tradiční, ale zřejmě i možnost uzavřít obdobnou koalici na celostátní úrovni.