Obrat ve Španělsku: hlavní města povedou rozhořčené starostky

PSOE, Podemos, občanské bloky a důsledná levice překonaly vzájemnou nevraživost a ustavily koalice ve více než polovině velkých měst. Nejvíce pozornosti přitom poutají Madrid a Barcelona s novými starostkami přímo z protestních bloků.

(pjed)

17.06.2015 16:39

Související

Vyjednávalo se bouřlivě a často až do poslední minuty, výsledkem je ale skutečný obrat: španělským Podemos a dalším uskupením z protestních kandidátek z květnových obecních voleb se podařilo uzavřít nebývalý počet koalic s tradiční sociálnědemokratickou stranou PSOE. Více než polovinu velkých španělských měst tak řídí od pondělí nově levicové radnice.

„Kandidátky vzešlé z protestního hnutí se zprvu stavěly k vládnutí s PSOE vlažně. Nakonec ale převážilo odhodlání prosadit pokrokářský program a odstavit od moci tradiční pravici,“ uvádí Fernando Garea z El País v komentáři k povolebním jednáním, která zakončil v sobotu řetězec inaugurací nových starostů.

Zástupci dominantní síly španělské pravice Partido Popular (Lidové strany, PP) ovládali do minulých voleb třicet čtyři provinčních center. V důsledku letošních voleb a následných koalic přišli o patnáct z nich včetně Madridu, Sevilly nebo Valencie.

Sociální demokraté z PSOE získali sami většinu jen v kastilské Sorii. V Toledu, Segovii, Córdobě, Oviedu a dalších čtrnácti provinčních centrech budou vést zmíněné levicové koalice.

Protestní a občanské bloky vytvořené kolem Podemos a místních sdružení pak získaly díky spojenectví se socialisty z velkých měst starostovské posty v Cádizu, La Coruñe či Zaragoze. Blízkého starostu budou mít také v Santiagu de Compostela, kde Podemos vytvořili koalici pro katolické poutní místo poněkud netypickou: s galicijskými autonomisty a komunisty ze Sjednocené levice.

Především se ale protestním uskupením podařilo obsadit nejvyšší posty na dvou nejvýznamnějších radnicích v zemi: barcelonské a madridské.

Španělé volili obecní zastupitelstva tento rok 24. května. Žádné straně se nepodařilo vyhrát drtivě. Foto NA, flickr.com

Podle pozorovatelů teď nastává asi pětiměsíční období, kdy bude mimořádně zajímavé sledovat, jak si nové koalice vedou. Španělsko totiž čekají na podzim velké parlamentní volby a v nich dostanou protestní strany nejen poprvé příležitost v příslušném typu voleb překonat strany tradiční, ale zřejmě i možnost uzavřít obdobnou koalici na celostátní úrovni.

Doposud měla většina předpovědí za to, že vládnoucí strana Partido Popular sestaví i další kabinet, a to s pomocí nové středové strany Ciudadanos (Občané). Jednání o městských koalicích ostatně inklinaci Ciudadanos k PP potvrdila – nová strana pomohla tradiční k udržení se v pěti provinčních centrech.

Dobrá zkušenost z koalic mezi Podemos a PSOE však může vše zásadně změnit. Budou-li levicová spojenectví fungovat na úrovni největších měst, ztratí Podemos z části nálepku extrémistů a PSOE zároveň pověst unaveného, pouze ke korupci dobrého uskupení, od kterého nelze už nic pozitivního očekávat, upozorňují pozorovatelé.

Další posuny, Madrid a Barcelona
Zpravodajové španělských agentur připomínají, že navzdory popsanému obratu bude vést nadále nejvíce radnic Partido Popular. Z velkých měst se PP podařilo udržet Málagu, Murcii, León, Salamancu, Burgos, Santander, Almerii či Granadu, celkově přitom asi tři tisíce obcí z celkových osmi tisíc.

Jednoho starostu v důležitém městě budou mít také Ciudadanos (v andaluském Mijasu), jednoho Sjednocená levice (v leónské Zamoře) a jednoho španělská strana zelených (ve valencijské Torrevieje).

Velmi sledovanou Valencii s vyrovnaným volebním výsledkem povede nakonec Joan Ribó z místního levicového bloku Compromís, který v koalici s Podemos a PSOE sesadil ze starostenského postu Maríu Ritu Barberu, proslulou političku z PP, jež vládla městu nepřetržitě dvacet čtyři let.

Odcházející příslušníci takzvané kasty -- staré struktury: madridská exstarostka Ana Botella (vlevo), bercelonský Xavier Trías a velencijská Rita Barberá. Foto archiv El País

Nejvíce pozornosti ovšem dnes poutají Madrid a Barcelona, které od pondělí spravují přímo dvě rozhořčené starostky: Madrid jednasedmdesátiletá emeritní soudkyně Manuela Carmena, jež vedla protestní blok Ahora Madrid, a Barcelonu jednačtyřicetiletá aktivistka Ada Colau, lídryně obdobného bloku Barcelona en Comú.

Obě slibují ukončit, respektive přísně regulovat vystěhovávání osob neschopných splácet hypotéky z jejich bydliště, pomoci bezdomovcům a sociálně slabým rodinám, prošetřit sporné zakázky, zprůhlednit hospodaření města, omezit automobilismus a posílit veřejnou dopravu. (O specifických plánech Carmeny a Colau více zde).

Obě starostky však také drží ve funkcích velmi křehké koalice a dle pozorovatelů bude důležité sledovat, jak se vyrovnají s tradičním dilematem: zda cílit na důsledné plnění všech volebních slibů, nebo na kompromisy umožňující pomalé změny a stabilní vládnutí.


Další informace:
TypicallySpanish.com Town and City Hall changes
The Local – Spain Fractured politics sees pacts for new mayors
El País Municipal politics completes shift to the left as new councils voted in
El País Squatter collective Patio Maravillas evicted from unoccupied building
El País Colau gets off to work as Barcelona mayor by stopping an eviction
AFP Manuela's Madrid: A pretty, gritty, capital city
AFP Ada Colau becomes new mayor of Barcelona


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.