Komunisté se už možná zrušili, jen nám to zapomněli říct

Dnešní komunisté dotáhli ke grotesknímu, ale zákonitému vyústění Husákovu doktrínu předstírání: předstírají, že jsou komunisty. Antikomunisté je za to odměňují svou pozorností a podvedení voliči svými hlasy.

Jakub_cb

Jakub Patočka

27.05.2015 08:00

Českou stranu sociálně demokratickou současná konstelace naší politiky sune do politického středu. Ve vládě musí v lecčems ustupovat koaličním stranám. A zdevastovaná pravicová opozice snad ani sama nevěří tomu, že by byla alternativou k současné vládě, takže vyklízí pole. Vakuum napravo ostatní prvky politického systému vtahuje.

Nejvážnějším současným protivníkem ČSSD dnes není klasická pravice, ale Babišovo ANO, které se s ní paradoxně podílí na vládě. Základní debata o směřování české politiky se dnes nevede nad otázkou, zda nám po příštích volbách bude vládnout pravice či levice, ale zda bude vládnout ČSSD, anebo Babiš.

Tím pádem se ale konflikt o způsob organizace politického života (zda se má demokratický stát řídit jako firma, anebo jako demokratický stát) přinejmenším na přechodnou dobu stává podobně zásadní osou naší politiky jako tradiční konflikt mezi pravicí a levicí; a možná nakrátko dokonce podstatnější.

Také to přirozeně sune sociální demokraty k politickému středu, protože tam mohou lovit hlasy pravicových stran, v jejichž schopnost čelit Babišovi nevěří pravděpodobně ani jejich představitelé, s čestnou výjimkou Miroslava Kalouska, jejž ovšem obtěžkává krajně problematická minulost.

K tomu musíme připočíst, že stále ještě v celém západním světě, a tedy i na jeho zdejší periferii, dodýchává zeitgeist neoliberalismu, který sice je intelektuálně již deklasovaný, ale mocensky a kulturně si posud drží veliký vliv: korporace, či obecněji řečeno finanční kapitál, nadále mohou využívat tisícera sofistiskovaných metod a technik, jimiž všechny demokratické politické strany, a to včetně těch sociálnědemokratických, obratně manipulují k tomu, aby hájily zájmy finanční mocenské elity namísto zájmů veřejných.

Sociální demokraté k tomu nejsou imunní nikde, a není žádný důvod se domnívat, že by nějak zvláště imunní měli být tady u nás. A někteří, jako třeba Jan Mládek či Marcel Chládek, budují kapitalismus a manifestují chuť prolévat beton s tak rozzářenými líčky, jako kdyby o politických a civilizačních pohybech posledních dvou desetiletí neměli ani letmou povědomost.

Je jasné, že ČSSD si při svém současném posunu do politického středu nepočíná kdovíjak obratně, a nezdá se, že by si nějak zvláště uvědomovala, že tím sebe sama – zvláště v dlouhodobější perspektivě – ohrožuje. Tím se ale budeme zabývat příště; a pak jistě ještě mnohokrát.

Až se komunisté zruší, nikdo si toho už nevšimne
Dnes se pozastavme nad jiným fascinujícím jevem. Na levici se uvolňuje prostor. Jasná dominanta české polistopadové levicové politiky ČSSD dlí ve vládě se středovým programem, a sama se z více důvodů do středu sune, v některých ohledech už dnes stojí napravo od německé či rakouské pravice: například v otázce minimální mzdy, korporátních daní, či v ekologické, kulturní i vzdělávací politice.

Přitom v parlamentu nejsilnější opoziční stranou nejsou TOP 09 a ODS, a prozatím naštěstí ani ex-Okamurův sektářský protofašistický kroužek. Početně nejsilnější opoziční strana v českém parlamentu se jmenuje Komunistická strana Čech a Moravy. Pokud to nevíte, nic si z toho nedělejte, dost možná to totiž nezaznamenali ani její představitelé. Anebo se jen snaží být co možná nejnenápadnější.

Pro skutečnou důslednou demokratickou levici by stávající rozložení sil v české politice bylo hotovým darem z nebes. Vláda levici, kdyby u nás nějaká byla, nahrává na smeč za smečí. Komunisté by mohli prakticky každou jednu vládní politiku hlasitě a srozumitelně kritizovat s jasným návrhem, v čem by byla jiná, pokud by ve sněmovně vznikla levicová většina.

Zde je pár příkladů:

  1. Komunisté mohli říct, že by trvali na mnohem radikálnějším zvýšení minimální mzdy (nemohla by být aspoň taková jako v Řecku?), o kolik a z jakých důvodů.
  2. Komunisté v debatě o soukromých exekutorech mohli říct, že by je úplně zrušili.
  3. Komunisté v debatě o bytové situaci mohli říct, že obnoví regulaci nájemného do stavu před Paroubkovou deregulací.
  4. Komunisté mohli k energetické politice povědět, že už nevěří na pětiletky z minulého století, zato že prosadí německý model energetické politiky, protože vytváří suverénně největší množství pracovních příležitostí.
  5. Komunisté v debatě o regulaci médií mohli nabídnout, že posílí a ochrání veřejnoprávní média, prosadí účinná opatření proti koncentraci vlastnictví i proti skupování médií oligarchy, a zasadí se za skutečnou pluralitu vlastnických forem médií.
  6. Komunisté mohli o zdravotnictví říct, že by z něj úplně vyloučili trh.
  7. Komunisté v debatě o imigrantech mohli říct, že by nedovolili, aby kapitál štval vykořisťované proti vykořisťovaným a že je naší povinností projevit všem lidem v nouzi solidaritu. (Předváleční komunisté by to udělali.)
  8. Komunisté mohou při každé příležitosti opakovat, že namísto škrtů budou sociální výdaje zvyšovat, a to ze sektorových daní, z opatření proti daňovým rájům a proti vyvádění peněz zahraničním matkám zdejších dceřiných korporací, a také zavedením daňové progrese a takové konstrukce daní, jež povede k systematickému snižování sociálních rozdílů.
  9. Komunisté by mohli z takto získaných prostředků slíbit i zvýšení rozpočtu na kulturu a na školství.
  10. Komunisté by se mohli, kdykoli by se to hodilo, omluvit za chyby ve své minulosti, ale dnes k tomu už i jedním dechem dodávat, že se dle svého mínění ze svých chyb poučili lépe, než polistopadová politika ze svých vlastních. Mohli by to ilustrovat třeba tím, že by k zahraniční politice mluvili zhruba jako Syriza: rozhodně by za základní pilíř našeho mezinárodního postavení měli označovat Evropskou unii, byť by ji třebas i mohli chtít reformovat.
Naši komunisté ovšem nic takové neříkají. Možná oněměli. Možná provozují tichou poštu v Haló novinách. A možná se dokonce už zrušili a jen nám to zapomněli říct.

Kapitolou samou pro sebe jsou jejich internetové stránky. V sekci Aktuality jich má KSČM z května hned statečných sedm. Vévodí jim informace o tom, že hokejistům fandí i předseda Filip; a poslední zprávou, kterou publikoval „Mediální úsek ÚV KSČM“, je jen patnáct dní stará informace nazvaná Filip na setkání s prezidentem Vietnamské socialistické republiky.

Politický vývoj v celém demokratickém světě přitom spěje k obrodě principiální levicové politiky. Uzrává poznání, že dramaticky narůstající nerovnost, fatálně se prohlubující ekologická krize a ochabování demokratických struktur tvoří trojici vzájemně prorostlých motivů, které je nutné uchopit společně a společně je řešit.

Není ovšem náhodou, že tam, kde se k tomu evropská politika probíjí, komunisté už při tom v popředí nestojí. Syriza či Podemos na ně v lecčems navazují, ale jazyk i myšlení nových levicových hnutí jsou nové, odpovídají přítomnosti. Obsazují spíše pozice vyklizené sociální demokracií, která se ošklivě zapletla s neoliberalismem; a sama si nemůže být jista, zda se z této nevěry svým východiskům dokáže ještě vzpamatovat.

Dost možná i naši komunisté jako politická síla se již ocitli ve stavu klinické smrti. A veškerá jejich nominální moc pochází už jen z antikomunistické fascinace. Při životě je drží jen resuscitační přístroje Jaromíra Štětiny a spol., kteří ze všech sil odkládají nevyhnutelný skon komunistické strany – jež je dnes už především stvrzením smyslu jejich vlastní, antikomunistické existence.

Komunisté se už možná zrušili, jenom to zapomněli Jaromíru Štětinovi říct. Foto web Jaromíra Štětiny

Antikomunisté bezděky jsou tak zřejmě poslední, paradoxní, vpravdě dialektickou, příčinou, proč se KSČM jakž takž drží na nohou. Kdyby si dnešní naši komunisté měli vylepit žlutým písmem na rudé sukno nějaký pravdivý slogan, musel by patrně znít: „Kdo nic nedělá, nic nepokazí!“

Současní čeští komunisté dotáhli Husákovu doktrínu předstírání ke grotesknímu, ale zákonitému vyústění. Za normalizace se po lidech nechtělo, aby režim podporovali, chtělo se pouze, aby svou loajalitu předstírali. Předstírání bylo hlavní strategií přežití v 70. a 80. letech minulého století. Naši komunisté si ji tehdy dobře osvojili, a tak dnes předstírají, že jsou komunisty. Antikomunisté je za to odměňují svou pozorností a podvedení voliči svými hlasy.

Míra iracionality našeho veřejného života dosáhla takového stupně, že kdyby se komunisté opravdu zrušili, nemuseli bychom to zprvu ani zaznamenat. V reálu by se to každopádně nijak neprojevilo. Ticho jako ticho. Snad jen, až by se to nakonec přece jen rozneslo, možná by tu mohla vzniknout nějaká reálná levicová strana hájící důsledně a věrohodně zájmy lidí práce.

A co si myslíte vy? Diskuse (43 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

Zima1

Petr Jedlička - editor zahraničního zpravodajství

Středa, 27.Května 2015, 12:35:17

samotného by mě zajímalo, jak by kdo na argument "lidé s minimální mzdou by se v ČR měli mít alespoň tak jako v Řecku" reagoval.

Josef Poláček - Manuální pracovník

Komunisté za to nemohou Středa, 27.Května 2015, 13:45:44

Nedá se nic dělat, ale pro tentokrát musím zvednout hlas na obranu českomoravských komunistů.

Ne snad že by diagnóza jejich "klinické smrti" od Jakuba Patočky sama o sobě nebyla správná a trefná; ale jde o to, že jejich stav současného politického, ale především ideového vegetování naprosto přesně vyplývá z objektivního stavu současných dějin. Oni za to svým způsobem opravdu nemohou; oni nemohou udělat jediný krok ani jedním, ani druhým směrem. A nemají dost důslednosti ani pro to, aby se zrušili.

Oni se v současné době svým způsobem "zapouzdřili", a čekají, jestli se dějiny přece jenom zase nějakým způsobem samy od sebe pohnou, aby oni sami se zase mohli probudit ze zimního spánku.

Proč komunisté nemohou nic dělat? - V prvé řadě proto, že jejich radikální komunistický program tvrdě narazil na objektivní realitu. Právě z tohoto důvodu nemohou dost dobře postavit ani jediný z těch požadavků, které jim předkládá J. Patočka. Brát se za "lidi práce" je sice chvályhodné, a skutečně to patří do tradičního arzenálu levice; jenže, současná ekonomika není primárně světem "lidí práce", je to především - poněkud zkráceně vyjádřeno - ekonomika koncernů. Na těchto koncernech stojí reálná ekonomika; a útokem proti těmto koncernům podkopáváme i tuto reálnou ekonomiku. Od které jsou nakonec naprosto závislí právě i ti "lidé práce".

Jediná cesta vede přes to, objevit a vytvořit nějaký zásadně nový model ekonomiky. Na něco takového ovšem současná komunistická strana nemá potenciál, a podle všeho ani žádný skutečný impuls. - Budiž ji určitou omluvou, že tento potenciál v současné době nemá nikdo.

KSČM tedy nezbývá nic jiného, nežli provozovat právě svou současnou politiku-nepolitiku: tak nějak přežívat v rámci tržního prostředí, s kterým se v podstatě smířila - a přitom tak nějak ještě udržovat poslední zbytky svého dřívějšího antikapitalistického impulsu.

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

malá snaha po objektivizaci Středa, 27.Května 2015, 15:28:54

Pro srovnání - volební program KSČM a Syrizy se až tolik neliší. Ale ČR není současné Řecko. Asi by se slušelo říci naštěstí - protože jistě nikdo nebude chtít tvrdit čím hůře tím lépe. I když mladší look bez normalizačních zlozvyků by radikální levice jistě potřebovala. A pak je tu ještě jeden významný moment a to že v ČR zatím nesílí pravý extrém (Sládek, Vandas, Okamura...). Možná i proto že protestní hlasy snad také trochu poutáme vlevo.

Petrasek Milan - penzista

Pan Dolejš má recht Středa, 27.Května 2015, 16:34:45

KSČM tu byla instalována neoliberály k poutání sil, které by mohly narušovat fulminantní běh a úspěch konzervativní revoluce. V procesu deregulace a privatizace státu se stala mírně placeným statistou v jedné z epochálních scén "Národ sobě".
Dnes si prostřednictvím svých zástupců lebedí na zaslouženém odpočinku a pozoruje z oken apartmentů pro seniory, se sklenkou proseca v ruce, nově renormalizovanou krajinu.
A normou v této groteskní krajině je nezviklatelný oportunismus generace nesuverénního občanstva...........bych si taky postěžoval.

Ja

Honza Macháček - chemik, Neratovice

Co Jakub Patočka přehlédl Středa, 27.Května 2015, 21:09:26

Čeští komunisté spí jako pole v únoru, ale pod sněhem už kloíčí semena budoucnosti:

KSČM je členem stejné evropské frakce jako Syriza, Podemos nebo Die Linke, GUE/NGL http://www.guengl.eu/group/delegations

Jen dvě aktuality pod „Našim hokejistům fandí v publiku i Vojtěch Filip‟ je „Seminář o TTIP v Moravskoslezském kraji‟ https://www.kscm.cz/uvodni-stranka/aktuality/97661/seminar-o-ttip-v-moravskoslezskem-kraji

Hned nahoře v pravém sloupci webu KSČM je ke stažení brožurka „Kdo nám chce zatrhnout TTIPec‟, materiál kampaně GUE/NGL proti takzvanému Transatlantickému obchodnímu partnerství a Mechanismu řešení sporů investorů se státy: https://www.kscm.cz/viewDocument.asp?document=6529

Samozřejmě že vliv evropských partnerů na KSČM je silnější v evropských záležitostech než v otázkách české vnitřní politiky, o vnitřní poměry v Česku se Syriza, Podemos nebo Die Linke asi moc zajímat nebudou. V tomto kontextu bych v současné době žádal od KSČM především spolupráci se Syrizou a dalšími evropskými partnery na kampani za otevření Evropy uprchlíkům.

Zrovna tento víkend se konají dvě akce, které by měli čeští komunisté navštívit:

Již od 18 hodin v pátek 29. května až do neděle 31. května poběží Dny antikapitalismu http://dak2015.socsol.cz/

V sobotu 30. května odpoledne se se Dny antikapitalismu částečně kříží Refufest http://refufest.com/line-up/ (stavba jurty začne už v 10 hodin, další programy pak od dvanácti a později).

Sám se letos nezúčastním, už jsem slíbil být jinde. Vyzývám nicméně zejména Jiřího Dolejše, který si můj příspěvek pravděpodobně přečte, aby si na obě akce zašel pro inspiraci k příští činnosti KSČM.

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

M.Petrasek Čtvrtek, 28.Května 2015, 11:54:46

nabourávat potenciál xenofobních populistů typu Národní demokracie, Suverenita, Republikání či Úsvit je spíš záslužné.
Označení za oportunisty mi přijde srandovní zejména pokud nikdo nenavrhuje něco opravdu konkrétního.
Opakuji - v programu KSČM vesměs levicí požadované věci lze nalézt - od redistribuce zdrojů přes připomenutí společného vlastnictví až po sociální stát. Takže spíš je otázka na realizaci - a ta samozřejmě musí být adresována všem a to kde byse měla hledat shoda..
Kalendář různých aktivistických akcí je pestrý (pro pana Macháčka) a i když nelze být všude, jistě co tam zazní nebude většinou v rozporu . s levicovým programem KSČM. Jak věci uskutečnit je ale to co zajímá běžného člověka z ulice. A to je ten pravý test ...

P.S. pokud jde o otevření Evropy uprchlíkům tak jiné než věcné řešení solidárních akcí, vnímající i zájmy občanů EU, je plácnutí do vody, které naopak nažene hlasy oněm zmiňovaným xenofobním populistům.

Petrasek Milan - penzista

Za označením oportunismus pane Dolejši jsem mínil Čtvrtek, 28.Května 2015, 16:21:19

politické postoje KSČM, které byly cílem kritiky J.P. a nejen jeho.
To že KSČM přizpůsobuje svou politiku vnějším okolnostem, příležitostem a výhodám, označujete za umírněnou levicovou politiku a navrhujete..... mladší look bez normalizačních zlozvyků by radikální levice jistě potřebovala.
S tím plně souhlasím....... pokud by nešlo o look neoliberalismu oportunní , tedy pouhý update.

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

MP, to jste mi to moc neobjasnil Čtvrtek, 28.Května 2015, 17:24:24

1) nevím v čem vidíte "neoliberalismus" KSČM - aby se z toho slova nestala taková universální nadávka na vše nějak nepříjemné (třeba na připálený oběd)
2) nevím jaký cíl má kritika JP ale obsah těch výtek věcně, programově nesedí (počínaje omluvou a konče třeba daňovou progresí. odvážnější než v ČSSD)

P.S. třeba máte nějakou svou promyšlenější vizi ale pokud jde o systémovou a současně destalinizovanou alternativu tak o tu v KSČM usilujeme myslím docela poctivě

Petrasek Milan - penzista

Občanstvo liberálně levě orientované si žádá pane Dolejši Čtvrtek, 28.Května 2015, 22:17:47

takové levicové politické strany, která by byla schopna napomoci sociálním demokratům vymanit se z nutnosti ústupků vůči neoliberalismem posedlému koaličnímu partnerovi.
Jak jste ale napsal ......třeba máte nějakou svou promyšlenější vizi ale pokud jde o systémovou a současně destalinizovanou alternativu tak o tu v KSČM usilujeme myslím docela poctivě....... je vše na dobré cestě.......držím palce.

Ja

Honza Macháček - chemik, Neratovice

Proletáři všech zemí, spojte se! Čtvrtek, 28.Května 2015, 23:59:56

Jak se mohou proletáři spojit, když se utopí?

Opravdu běžte, pane Dolejši, v sobotu na Refufest. Jestli nemáte čas, udělejte si ho, a jestli si ho vážně nemůžete udělat, pošlete aspoň v sobotu odpoledne na Kampu co nejvíce svých soudruhů. Musíte vidět skutečné uprchlíky, setkat se s nimi a mluvit s nimi, abyste pochopil, skutečně prožil, ne jen někde četl, že jsou to lidi jako vy nebo já, že mají stejný nárok na stejná lidská práva, a taky že to nejsou žádní vyžírkové, žádná přítěž našeho sociálního systému, ale pracující lidé schopní a odhodlaní postarat se o sebe, když jim v tom nebudeme bránit. Věcné a solidární řešení musí být skutečně solidární, založené na naší solidaritě s uprchlíky, tedy zahrnovat uprchlíky jako aktivní činitele a spolutvůrce politiky.

Argument, že se musíme chovat xenofobně, protože kdybychom se otevřeli cizincům, kdybychom je důsledně nevyháněli, mohla by jejich přítomnost vyvolat xenofobní nálady, to je oblíbená legenda Odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra a jeho ředitele Tomáše Haišmana. Ten se v zájmu posilování pravomocí svého odboru a zostřování šikany cizinců neštítí ani lhát před senátní komisí: http://a2larm.cz/2015/05/jak-se-zbavit-uprchliku/

Žádný komunista by neměl přehlédnout paradox moderních hranic, které čím dál těsněji uzavíráme před lidmi, kteří k nám přicházejí pracovat, a zároveň otevíráme dokořán firmám, které nás přicházejí vykořisťovat. Díváme se, jak od nás odtékají do zahraničí miliardy v dividendách, a stále vymýšlíme, čím bychom přilákali ještě více zahraničních investorů, jak bychom se jim mohli ještě lákavěji podbízet, co bychom jim ještě mohli zadarmo darovat a jaké daně bychom jim ještě mohli odpustit. Zároveň označujeme za hrozbu pro náš státní rozpočet přistěhovalce. Uzavíráme hranice, abychom ochránili Evropu před uprchlíky, a uzavíráme TTIP, abychom ochránili investory před demokratickými institucemi. Všechno pro kapitál, všechno proti lidem.

Kdo se postaví radikálně, bez opatrnických kliček, zbabělých ústupků a podlé kolaborace, za lidi proti kapitálu, když ne komunisté?

Část údajných ekonomických hrozeb spojených s přijímáním uprchlíků je zcela zjevně umělá — zakazujeme uprchlíkům pracovat, a pak jim vyčítáme, že je musíme živit. K tomu do nákladů na uprchlíky počítáme náklady na jejich pronásledování, věznění v koncentračních táborech a deportace.

Část má původ hlouběji v našem kapitalistickém systému a hlavní klam tkví v předstírání, že se týkají pouze uprchlíků, a ne nás všech. Jak to výstižně pojmenovali Pavel Čižinský a Jaroslav Fiala, jde o argument Kalouskovy složenky: http://a2larm.cz/2015/04/cesky-pristup-k-cizincum-vysat-a-odkopnout/

Cizinci jsou pro náš stát stejnou přítěží jako my všichni. Každý nový přistěhovalec znamená pro stát víc toho, co pro něj znamená každý další občan. Opravdu jsou to samé výdaje a problémy?

Názor, že cizinci jsou přítěží, vychází z představy Ayn Randové, že celou společnost nese na ramenou obr Altas, chudáci boháči, kteří svou genialitou a pílí, svým úspěšným podnikáním vytvářejí hodnoty, a celý zbytek společnosti na nich parazituje. Přijímají tuto představu po sociálních demokratech už i komunisté? Uvědomme si, že tato představa je základem všech politik tvorby pracovních míst podporou zaměstnavatelů a oživování ekonomiky naléváním peněz do bank. Když vidíme, jak tyto politiky selhávají, je to právě utkvělá představa světa podle Randové, co brání zkusit něco jiného.

Naneštěstí je představa společnosti nesené na ramenou podnikatelů, v níž chudáci boháči obětavě dávají obživu neschopné lůze, celosvětově zažraná, sami proletáři většiny zemí vůbec nevěří ve vlastní schopnost něco vytvořit. Ukazuje to stav Venezuely: http://a2larm.cz/2015/05/chavezovi-sirotci-v-krizi-ii/ Proč scházejí venezuelské vládě dobré vztahy s podnikateli? K čemu je potřebuje? Proč se nedaří rozjet státní podniky, proč venezuelští proletáři nezakládají družstva jako Voskovec a Werich v „Hej rup!‟ a továrny bez šéfů, jako je argentinská FaSinPat?

V souvislosti s Evropou postiženou politikou škrtů mluví ekonomové (Ilona Švihlíková cituje Josepha Stiglitze i data Mezinárodního měnového fondu) o nevyužitém potenciálu: http://www.blisty.cz/art/77334.html „Smutný souhrn poskytl Joseph Stiglitz, který o Eurokrizi hovořil v Římě minulý rok. Vyčíslil ztrátu (danou politikou škrtů) na 2 biliony dolarů ročně vůči potenciálu s tím, že HDP by byl býval mohl být o 17% vyšší.‟ Podobně o nevyužitém potenciálu mluví Ilona Švihlíková i v souvislosti s lidmi nucenými živit se prací pod úrovní jejich kvalifikace: http://www.rozhlas.cz/dvojka/jaktovidi/_zprava/ilona-svihlikova-v-cr-narusta-frustrace-z-nevyuziti-pracovni-kvalifikace-cekaji-nas-vysokoskolaci-na-mistech-stredoskolaku--1489010 Všichni lidé pracující v podředných zaměstnáních na odpadkové smlouvy, všichni nezaměstnaní a všichni přistěhovalci internovaní v koncentračních táborech tvoří nevyužitý potenciál Evropy. Úkolem levice je tyto lidi mobilizovat, propojit a povzbudit, aby svůj potenciál nenabízeli poníženě k prodeji na trhu, ale využili sami pro sebe, společně a solidárně. V tomto směru získala už zkušenosti přinejmenším Syriza v Řecku pod diktátem Trojky. Je třeba sdílet tyto zkušenosti v GUE/NGL a dále je rozvíjet; úkol přinést je k nám a použít v našich podmínkách připadá KSČM.

Musíme zlomit kouzlo buržoazní propagandy o naší bezmoci a neschopnosti, zbavit se závislosti na zaměstnavatelích a investorech. Uprchlíci přitom nejen že nejsou přítěží pro Evropu, tak jako jí nejsme my sami, oni přímo mohou být našimi spojenci v našem vlastním třídním boji za nezávislost, pokud se s nimi spojit dokážeme. Většinou mají bohaté zkušenosti s bojem o přežití v podmínkách tak drsných, že si je ani nedokážeme představit, často s obživou vlastní zemědělskou produkcí nebo drobným samostatným podnikáním. Když s nimi dokážeme navázat solidární spolupráci, mohou nám přispět cennými zkušenostmi.

Navázat spolupráci s uprchlíky je povinností každého komunisty. Všichni na Refufest!

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

p. macháček Pátek, 29.Května 2015, 11:20:36

To že realita ČR je xenofobní opravdu neznamená že se tak musíme chovat všichni. Xenofobii samozřejmě je nutné odmítat - uprchlíci jsou lidi jako my. Ale nějak se vám z toho vašeho příspěvku vytratil ten věcný moment - fráze ještě nikoho nenakrmily a debata o absorbční kapacitě ČR v perspektivě neustále rostoucích migračních přírůstků je nezbytná a opatrnost vlády pochopitelná.
Stejně jako je absurdní řešení diktovat z Bruselu nějaké byrokratické kvóty.. Tím jen problém zesílíte a nevyřešíte. Proto méně abstraktního mesianismu a více konkrétních analýz. On totiž ten migrační potenciál může rychle narůst o několik nul a precedens rozhodnutí kvalifikované většiny v EU by se mohl ukázat jako nebezpečná past.. očekávat od těchto lidí osvobozující proletářskou revoluci už je opravdu z říše snění.

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

ještě jednou MP Pátek, 29.Května 2015, 11:29:59

podobné debaty na DR jsou užitečné minimálně v tom, že člověku připomenou význam mimoběžnosti duševních pochodů i u lidí, kteří by mohli mít k sobě relativně blízko.
Váš nápad že by KSČM měla nějak pomoci levici v ČSSD je zajímavý (jeden rád pomůže), ale jak byste si to představoval. Jinak než růstem volebního výsledku KSČM (a to zjevně z části na úkor ČSSD) to nejde.
Zatím vznikaly různé alternativní projekty (Strana demokratické levice, Strana za životní jistoty, Strana přátel občanů...o levých zelených ani nemluvě), které se ale do prostoru mezi ČSSD a KSČM nevklínily. Ono oslovit více jak 5% voličů zas tak samozřejmé není.
A realita : centristická ČSSD závodí dnes s ANO a mírně konzervativní levice v KSČM má více preferencí než ti neoliberálové z ODS a TOP09 dohromady. To nakonec rozhoduje.
Imitovat mechanicky Syrizu či Podemos nelze, ČR je jinde než Řecko nebo Španělsko - maximálně se inspirovat. Ale konkrétní á programové věci zase tak nové nejsou (viz moje poznámka výše).

Jiří Vyleťal - Praha 5 Stodůlky

Trefně napsáno, pane Macháčku, ale ... Pátek, 29.Května 2015, 16:09:7

Moc pěkně a trefně napsáno, pane Macháčku. Jenom bych to naplnění úkolů, které mají vést ke společnosti sociálně spravedlivé, nečekal od komunistů. Vzhledem k tomu, co u nás předváděli od roku 1945 do roku 1989, a vzhledem k tomu co od toku 1989 do současnosti u nás nepředváděli, od českých komunistů žádnou obrodu nečekám.

Čekám ji však od lidí dobré vůle, od lidí, kteří se - skrze nánosy lživé propagandy provázející nás už dobrých 100 let a skrze stejně prolhaný kapitalistický marketing (jak o něm trefně píšete) - probudí a zapálí pro lásku k druhým lidem. Jedině láska nás spasí, žádný soubor opatření a politických programů, byť sebelépe míněných.

Jestli se tak stane, nebude to mít s politickými stranami, ideologiemi a ekonomickými modely nic do činění.

Vše dobré přeje, Jiří Vyleťal

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

že by zase nepolitická politika ? Pátek, 29.Května 2015, 17:18:30

Pocitová nedůvěra ke KSČM s ohledem na časy její předchůdkyně se ještě dá pochopit, ale hledat rozhřešení u apolitické dobré vůle a lásky k lidem myslím nestačí.
Cesta je ve shodně na reálný pohled na příčiny současného stavu a realizovatelným (!) projektem změn. Ono to nekrást, pracovat a podobné obecnosti hlásá už Andrej Babiš etc.

Petrasek Milan - penzista

Je Gysiho pohled reálný pane Dolejši? Pátek, 29.Května 2015, 17:58:17

Wir kommen nicht über zehn Prozent hinaus, wenn wir sagen: Die Linke will ewig in der Opposition bleiben", sagte Gysi der tageszeitung. Seine Partei solle schon jetzt beginnen, mit SPD und Grünen über eine Mitte-links-Regierung nach der Bundestagswahl 2017 zu sprechen. Für eine Regierungsbeteiligung müsse die Linke bereit sein, Kompromisse einzugehen. "Klar ist, dass wir in einer Koalition nicht alle Ziele durchbekommen."

Jiří Vyleťal - Praha 5 Stodůlky

Prosba na pana Dolejše Pátek, 29.Května 2015, 19:26:46

Vážený pane Dolejši,
když tedy dobrá vůle a láska k lidem nestačí, co byste k nim přidal? Nebo myslíte, že se jak bez dobré vůle tak bez lásky k těm druhým dá obejít a obojí nahradit něčím jiným?

Co by to mělo být? Odpovězte, prosím.

S přáním krásného májového večera, Jiří Vyleťal

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

MP - s tou tezí žádný problém Sobota, 30.Května 2015, 10:16:3

G.Gysi jistě patří v Die Linke k jasně uvažujícím mozkům. A možnost koalic s SPD (u nás s ČSSD) přeci také není KSČM cizí. Viz 8 krajů a některá města.
Z věčného pobytu v opozici se blbne a s takových uskupení se stává spolek marginálních kverulantů, kterým se ztrácí schopnost řídit reálné společenské procesy.
Spojit každodenní užitečnou politiku s cílem systémové alternativy prostě lze - naopak bez tohoto spojení se vytváří jen sekty ponořené sami do sebe a své představy Velké pravdy..

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

JV - proč nestačí ? Sobota, 30.Května 2015, 10:23:18

neberu vám apoštolské nadšení, na ambici mravního sebezdokonalování jak u Lva Tolstého není nic špatného, ale nadchnout se lze někdy i pro nefunkční blbost.
Kritériem skutečných změn je prostě realistická společenská praxe vycházející z konkrétních sociálních zájmů (jádro společenských procesů).
prostě i idealismus má své meze. Už vidím ty šiky oligarchů plných dobré vůle a lásky k lidem jak budují ráj na zemí - takhle myslím skutečný svět nefunguje.

Jiří Vyleťal - Praha 5 Stodůlky

Neodpověděl jste, pane Dolejši Sobota, 30.Května 2015, 10:45:43

Vážený pane Dolejši,
neodpověděl jste.
Jiří Vyleťal

Josef Poláček - Manuální pracovník

Die (deutsche) Linke a její perspektivy Sobota, 30.Května 2015, 12:54:8

Osobně se domnívám, že německá Die Linke přes těch deset procent tak jako tak nepřejde (přinejmenším ne natrvalo); a že je to tak dokonce dobře.

Tato strana se totiž nachází ve stejné principiální ideové (či ideologické) schizofrenii jako domácí KSČM: na jedné straně chce být zásadní systémovou opozicí - ale na straně druhé vůči stávajícímu systému (neo)liberalismu a tržního kapitalismu nemá k mání žádnou vlastní přesvědčivou alternativu, a tak s ním chtě nechtě musí kolaborovat. A tak i německá Die Linke se zmítá v interních bojích mezi svým radikálním (a namnoze demagogickým) křídlem, a mezi křídlem realističtějším, ale zároveň oportunistickým.

Z tohoto dilematu prostě není za současné situace východiska. Komunistická představa o tom, že všechny problémy tohoto světa je možno vyřešit prostě jenom znárodněním kapitalistů, se přežila a vyžila; v podstatě na ni není možno nalákat nežli nějakých těch méně-nežli-deset-procent radikálně nespokojených a sociálně frustrovaných.

Josef Poláček - Manuální pracovník

Družstevnictví jako lék proti marasmu venezuelského socialismu? Sobota, 30.Května 2015, 12:56:27

Pane Macháčku, jestli se ti venezuelští pracující do hromadného zakládání družstev nehrnou prostě proto, že sami tento model nepovažují za perspektivní. Kdyby v tom pro sebe spatřovali nějakou reálnou výhodu, nikdo by jim v tom přece nemohl zabránit.

Josef Poláček - Manuální pracovník

Láskou proti kapitalismu? Sobota, 30.Května 2015, 13:04:42

Pane Vyleťale, pan Dolejš Vám na Vaši otázku respektive podnět odpovědět nemůže; a co víc, on - jako komunista - vůbec nemůže pochopit její smysl.

Komunismus totiž nikdy nemůže překonat svou vrozenou vadu, totiž víru v to, že postačí provést určitou sumu nějakých ryze systémových opatření, a výsledkem bude automaticky svět nejen bez vykořisťování a bez jakýchkoli hierarchií, nýbrž i svět všeobecné lidské vstřícnosti a vzájemnosti. (Tedy jinými slovy: svět vzájemné lásky.)

A pravověrný komunista nikdy nemůže přistoupit na tu perspektivu, že napřed je nutno změnit člověka v jeho nitru, a teprve potom je možno právem očekávat ten lepší svět.

Komunisté - v tomto ohledu je nutno být spravedlivý - mají bezpochyby také svou část pravdy, právě svým fokusováním pozornosti na systémovou podmíněnost člověka (a není prakticky jediný relevantní ideový či politický směr, který by v tomto ohledu mohl komunismus suplovat); ale nikdy si nemohou přiznat, že tato systémová podmíněnost člověka je jenom jedna část pravdy.

Jednou větou se to dá vyjádřit takto: komunisté chtěli změnit svět člověka, aniž by změnili člověka samotného.

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

pouhé moralizování čověka nezmění Sobota, 30.Května 2015, 16:03:45

Vážený pane Vyleťal,
odpověď byla jasná - stačí číst. Motorem historie není pouhá láska ale rozporné sociální zájmy dané naším pozemským bytím. Myslet si že pokud láskyplně obejmete mocné tohoto světa vše se v dobré obrátí je opravdu přehnaný idealismus.

Já to má za velmi srozumitelnou odpověď. A tento realismus není jen věcí komunismu jak se mylně domnívá pan Poláček. Je vlastní myslím většině prakticky uvažujících lidí kteří chápou že měnit svět nestačí jen apelováním na duchovní rovinu.

Jevi_1

Eva Hájková - zapadákov

Sobota, 30.Května 2015, 16:57:38

Nechci se vám plést do sporu, ale láska k lidem nemá nic společného s moralizovanim, pane Dolejši. Nevím tedy, proč to zaměnujete.

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

láska při řízení společenských změn Sobota, 30.Května 2015, 18:55:32

Teď jste to zaměnila spíše vy - pokud chci spasit svět pouhým hlásáním lásky, tak to s moralizováním souvisí. Lidé se totiž od věků chovají hlavně v logice své sociální situace a ne podle toho že jim někdo řekne aby na sebe byli hodní.
Takže musím začít u změny materiálních poměrů jejich existence jako nutné podmínky. Bída totiž z lidí vlky činí...

Jevi_1

Eva Hájková - zapadákov

Sobota, 30.Května 2015, 19:24:12

Nikomu neříkám, aby byl hodný. Láska je široký pojem. Svým způsobem k ní patří i solidarita. Nestarat se jen o sebe. S tím byste souhlasit mohl, nebo ne? Nařídit se to pochopitelně nedá.
Jinak si můžete vybrat- být na lidi spíš přísný nebo spíš laskavý. Možná jste spíš pro přísnost. To já nevím.

Jiří Vyleťal - Praha 5 Stodůlky

Panu Dolejšovi Sobota, 30.Května 2015, 23:22:43

Vážený pane Dolejši,
pokud Vám tedy dobře rozumím, tak minimálně jeden z těch léků na churavou společnost je změna materiálních poměrů. V tom s Vámi souhlasím. Jak ale na to?

Abychom dosáhli změny v materiálních poměrech a nechtěli této změny dosáhnout válkou, budeme muset na to jít nějakým pokojným způsobem. Možná zákonem, možná jiným administrativním zásahem, možná nějakou dohodou.

V tu chvíli nastává ten problém, že někomu se takovéto řešení líbit nebude už z toho pouhého důvodu, že materiální rovnost si nepřeje a nepřeje si ani sebemenší omezení tohoto druhu. Takových lidí bude jistě značná část, jak možno vypozorovat z dění okolo sebe. Co s nimi?

Nasadit na každého z nich policajta, zavést odstrašující zákony, rovnou je zavřít? To je jistě možné při dostatečné politické moci udělat, ale jednou se to obrátí proti původci. Anebo se odpůrci přece nějak poddají a při změně politické konstelace to svým předchůdcům spočítají i s úroky.

Nechci to rozvádět dál, ale jedno je na tomto příkladu jasné: Pokud ve společnosti neexistuje shoda její značné a rozhodující části na žebříčku hodnot, i to nejdokonalejší a nejlépe míněné opatření vždycky selže.

Selže pokaždé, když mezi lidmi nebude panovat přirozená náklonnost jednoho k druhému, přejícnost jednoho druhému, starost o druhého. To proto, že na každé opatření bude vždy možno hledět jako na nevýhodu jedněch a výhodu druhých.

My křesťané této přirozené starosti o blaho druhých říkáme „láska k bližnímu“ a tomu hodnotovému řádu, na kterém je žádoucí se shodnout, říkáme „křesťanství“.

To není žádné platonické vyhlížení lásky či prázdné plácání o ní, ale základní předpoklad smysluplného fungování společnosti. Společnosti, která má za cíl dobro pro všechny.

Ne zákony a pravidla se musí změnit – i když ty jistě také – ale člověk se musí změnit. Vychovávat sám sebe k dobrému. A to dokáže jedině tak, že začne brát vážně křesťanství a podle něj se bude chovat a jednat. Musí o něm ovšem něco vědět.

Dobrou noc, Jiří Vyleťal

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

nic proti ideálům, jen nepřeceňovat idealismus Neděle, 31.Května 2015, 11:50:28

ano, máte pravdu že 100% harmonie při proměnách materiálních poměrů se těžko dá nadekretovat. Ani tvrdou silou, ani altruismem. Také proto je každá společenská smlouva jen dočasným a pokud možno demokraticky přijatým donucením.
Příkladem jsou např. daně - nikdo je neplatí rád, ale většina chápe jejich potřebnost - jen ti nejbohatší tvrdě oponují strmější progresi. U případů vyvlastňování ve veřejném zájmu dtto. To nezměníte náboženstvím.
Chápu že máte ideály (předpokládám že jste věřící člověk),ale pozor na naivní idealismus. Takové společenské donucení není o policejním státu či totalitě, takové donucení je naprosto běžné i když bolestně a v politickém zápasu rozporně prosazované.
Ať již hlásá lásku křesťan, budhista,muslim a nebo ateista (to je v podstatě jedno) - rozhodně to nestačí. O to mi jde Ze všech vlků nenasekáte hlásáním přirozené náklonnosti beránky ani kdybyste byl zlatoústý.
Sociální rozpory mezi lidmi jsou a budou objektivní (stejně jako jistý egoismus) a jejich řešení sice je funkcí civilizačního vývoje, ale ten nás snad může vzdálit brachiálnímu násilí ale nikdy neskončí altruistickou selankou Oni se dokážou někdy pěkně servat mezi sebou i ti věřící

Josef Poláček - Manuální pracovník

Materiální poměry lidské existence Neděle, 31.Května 2015, 13:25:1

To je právě to, pane Dolejši, že Vy - jakožto klasický marxista - veškerou lidskou existenci zkracujete jenom a pouze na tu materiální stránku. Na ty materiální (třídní) poměry a konflikty. Z této perspektivy pak vůbec nedokážete vnímat to, že lidská existence jako taková je skutečně něčím více, nežli pouze zrovna tím či oním třídním konfliktem.
To jádro lidské existence, to se tady v podstatě utvářelo a vyvíjelo nejen po celé milióny, ale po stovky miliónů let, jeho základ leží už v živočišné říši - dalo by se říci, jeho základ leží v těch 99 procentech genů, které sdílíme s našimi živočišnými předchůdci a příbuznými.

Je to - dalo by se říci - komplex těch nejzákladnějších, vitálních existenciálních potřeb, vztahů, instinktů.

Přičemž, vztah Já - Ty je jeden z těchto zcela nejzákladnějších existenciálních vztahů, je to vztah mezi živým individuem a jeho okolním světem vůbec. Ale už tento vztah vnitřně tohoto jedince rozpolcuje, ten vnější svět je na jednu stranu nepřítel, je to hrozba která na mě číhá zvenčí, ohrožuje mou existenci - ale stejně tak je to i ta nejbližší duše kterou mám, můj spojenec, můj druh v boji právě proti té nepřízni vnějšího světa.

Člověk jako bytost je tedy neustále rozpolcen mezi svým egoismem (obranou a ochranou svého Já proti vnějšímu světu) - a mezi svým altruismem, svou potřebou mezilidské vzájemnosti, solidarity, a dozajista i lásky.

Tento střet základních existenciálních postojů a pocitů, který se napřed jeví jenom jako čistě niterná záležitost, ovšem nezůstává stát u hranic individua, nýbrž prochází a profiluje i veškeré lidské jednání v jeho vnějším světě. Tedy, ve společnosti samé. I tady vždy a nekonečně vládly ideové boje mezi zastánci individualisticko-egoistického způsobu života (osobního i veřejného), a mezi těmi, kteří jako lidsky hodnotnější nazírají ten postoj vzájemné pospolitosti a solidarity.

A tento boj nebyl v žádném případě jenom nějak abstraktně-ideový, on měl svůj velmi reálný odraz v charakteru veřejných institucí - v řadě neposlední v institutu vlastnictví, v neustálém zápolení o prioritu vlastnictví soukromého či vlastnictví veřejného, obecného.

Hnutí komunismu pouze vstupuje do tohoto věčného boje mezi těmito dvěma názorovými tábory, s tím, že tu všeobecnou pospolitost postuluje jako původní, přirozený stav, který je možno jednou provždy obnovit prostě tím, že se zruší soukromé vlastnictví.

Myšlenka sice svůdná; ale jak nás historie poučila, myšlenka velmi zcestná, a jak vyplývá z dosavadních úvah, myšlenka principiálně vadná, neboť omezená pouze na jednu jedinou stránku problému.

Takže, pane Dolejši, nepodceňujte reálnou platnost všeho toho volání po lidsky lepším, láskyplném světě. Kdyby takovéhoto volání nebylo (a bojů za jeho realizaci), nejspíše bychom dodnes měli otrokářskou společnost, s jejím holým právem silnějšího.

A jakoukoli (sociální) revoluci je možno provést až tehdy, když dojde k příslušným změnám i v hlavách lidí. V jejich hlavách - a i v jejich srdcích. Revoluci nelze nikdy provádět jenom hlavou.

Jevi_1

Eva Hájková - zapadákov

Neděle, 31.Května 2015, 13:50:20

Někdy jsou ty diskuse vážně o nervy. Nejlepší by bylo, kdyby si lidi dokázali navzájem říct, co od těch druhých vlastně chtějí nebo co od nich čekají.

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

i když ne jen hlavou, hlavu používejme Neděle, 31.Května 2015, 14:39:11

spíš by to chtělo se vnímat - ona redukce na hrubé materiálno se odehrává asi jen v páně Poláčkově hlavě a o ni žádný spor určitě není. Ať se využijí i ideální motivace
Co ale kritizuji je naopak redukce řešení na ideálno - víra že budeme na sebe hodní a bude vystaráno. Že hlásání lásky všech ku všem nestačí je potvrzeno tísíci let zkušenosti lidstva.
Takže klidně volejte po lásce a nírváně, harmonii a blaženosti. jen nečekejte že se vám to podaří bez onoho vnímání a překlenování rozporů v hmatatelných sociálních zájmech lidí.

Ivo Vlasatý - budižkničemu - ProAlťák - Pirát

Pondělí, 1.Června 2015, 00:29:16

Nečetl jsem zatím celou diskusi, jelikož její začátek mi připadal dost planý.

Asi nikdo tady nezpochybňuje, že KSČM má program. Možná to ani není program špatný.

Teď ještě kdyby ho začala hlasitě a viditelně hájit. Tak jsem ostatně pochopil hlavní poselství článku, pod kterým se tato diskuse vede.

Pasivita KSČM - která by snad jako důsledná levice měla mít oporu v sociálních hnutích a ne se jen opevňovat v zastupitelských orgánech, kam ji bez většího úsilí vynesou hlasy ze setrvačnosti a protestu a dokonce ani odtud není schopná komunikovat se světem - je "obdivuhodně" zarážející...

Jevi_1

Eva Hájková - zapadákov

Pondělí, 1.Června 2015, 06:32:37

Ona by KSČM možná potřebovala omladit, čímž by se trochu změnil její vztah k minulosti i k budoucnosti. Jenomže jak takový zázrak provést, že?

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

Pochopitelně generační zkušenost se mění Pondělí, 1.Června 2015, 09:21:20

generační obměna je biologický zákon - před tím se nedá utéci. Už dnes je cca čtvrtina poslanecké frakce KSČM členy strany po roce 1989. Odráží to složení členů
Máme i poměrně mladé radní v krajích a v komunálu. Ale samozřejmě dominují penzisté, To chce prostě čas. V mé střední generaci jsem spíš bílá vrána a ti nejmladší se musí učit.
Větší problém je že se o politiku mnohdy zajímají noví lidé jejichž protestní zaměření není imunní vůči hnědému populismu. Vázat destruktivnost takového přístupu a obracet rozumnějším směrem není snadné.

Ivo Vlasatý - budižkničemu - ProAlťák - Pirát

Úterý, 2.Června 2015, 00:34:7

A s kým se ti "mladí" stýkají? Mají vazby na aktivity mimo vlastní stranu a tvrdé jadro jejích příznivců? Většinou asi ne. A mluvím i z vlastní lokální zkušenosti.

Myslíte, že se někdy zajímali o to, co tu dělá třeba ProAlt (nebo kdokoliv jiný), že přišli na nějakou přednášku, když jsme je zvali? Nebo že na nějakou akci pozvali oni nás?

K čemu takový "omlazený" skanzen? Jak může mít strana, jejíž členská základna žije jen sama sebou a nevytváří (krom programu) téměř nic, co by zasáhlo širší veřejnost, budoucnost? Já si nemohu pomoct, ale prostě vidím pasivní a uzavřenou stranu, ne emancipační sílu.

Jevi_1

Eva Hájková - zapadákov

Úterý, 2.Června 2015, 06:49:28

Nám v Opavě na jednu akci přišli. Ale jen jednou, víckrát ne.
Na druhé straně - na jinou akci jsme zase pozvali církve a taky nepřišla ani noha.

Josef Poláček - Manuální pracovník

Co je hmatatelné, to je reálné... Úterý, 2.Června 2015, 12:04:17

"překlenování rozporů v hmatatelných sociálních zájmech lidí" - no ano, pane Dolejši, komunismus z celého horizontu lidského bytí nikdy nedokázal uchopit nic více nežli jenom ty naprosto "hmatatelné sociální zájmy", a dnes to dokáže ještě mnohem méně nežli dříve, ve svých počátcích komunismus ještě mohl operovat s vizí se společností všeobjímající celospolečenské harmonie, jakož i vizí všestranně emancipovaného, kreativního člověka.

Tou vizí produktivní kreativity se však dnes komunismus vlamuje do místnosti, která je už obsazena moderním kreativním kapitalismem. A stejně tak s tou představou kolektivního díla a všeobjímající sounáležitosti všech je jenom dost těžko bodovat u společnosti, kde dominuje individualistické smýšlení (ať už je tak dobře nebo špatně). Dnešnímu komunismu tedy skutečně nezbývá nic jiného, nežli omezit se jenom a pouze na tu čistě sociální otázku.

Pokud by se to mělo vyjádřit zlomyslně, pak by se mohlo říci, že komunisté dneška zoufale a křečovitě hledají každého, komu se vede sociálně nedobře, aby ještě vůbec našli někoho, koho by mohli něčím oslovit.

Komunismus nikdy nedokázal oslovit (a vůbec ani pochopit) člověka jako takového. V projektu komunismu byl člověk redukován na produkční jednotku a na automaticky fungující sociální bytost. Dokud se ve společnosti projevovaly nepřehlédnutelné sociální (respektive třídní) rozdíly, mohl se tento koncept zdát po jistou dobu dostatečný.

Svět se ale pohnul dále, pokud se stávající kapitalismus vysloveně ekonomicky nezhroutí, jenom tou sociální otázkou není možno oslovit více, nežli jen minoritní část společnosti. (Je tu řeč o radikálním pojetí sociální otázky, ve smyslu komunistického projektu.)

Současný komunismus - poté co byl fakticky donucen vzdát se konceptu revoluce - se tedy spoléhá už jenom na jakýsi "soubor opatření", ve smyslu klasického sociálního inženýrství, kterým se mu má nějakým způsobem podařit přebudovat společnost.

Ale nedá se nic dělat, člověk je skutečně něco více, nežli jenom čistě sociální otázka. A kdo chce tento svět změnit, ten musí napřed najít cestu právě k tomuto člověku.

Petrasek Milan - penzista

komunismus není projekt Marxe&Engelse Středa, 3.Června 2015, 12:13:57

Z dopisů mezi Marxem a Engelsem lze vyčíst následující - ..dělníci jsou jsou dobrý tak akorát jako Kanonenfutter ....konkurenční dělnický vůdce Lassalle je židovský negr ......Švýcaři jsou totálně blbý.....Dánové prolhaní...a Poláci natolik ničemní, že jako stát nemají existenční oprávnění......
Komunismus je pojem znehodnocený těmito i jinými sexisty, antisemity, rasisty a ....., kteří byli od povahy reakcionáři a povoláním revolucionáři ........ proslechlo se.

Josef Poláček - Manuální pracovník

Středa, 3.Června 2015, 12:27:37

Tu záležitost s peprným Marxovým vyjadřováním se o těch, kteří nedostáli jeho přísným nárokům na ty "pravé" revolucionáře, jsme probírali už dříve. Nechci Marxovi dělat advokáta, ale například je dost problematické obviňovat z antisemitismu někoho, kdo sám byl židovského původu.

Je například známo, že Mozart se ve svých dopisech vyjadřoval ještě daleko expresivněji; a přes to asi nikdo nebude zpochybňovat jeho hudebního génia, jakož i jeho přínos pro vývoj světové hudby.

---------------------------------------

Co se ovšem toho komunismu samotného týče, ten samozřejmě nebyl nějakým "vynálezem" Marxe a Engelse; ten existoval už před nimi, především ve francouzských radikálně sociálních kruzích.

Nelze ovšem zapomenout ani na to, že jedním z nejdůležitějších kořenů teorie komunismu byl názorový střet kolem tzv. "německé historické právní školy" - tedy záležitost čistě akademická. V kostce tady šlo o to, zda je vlastnické právo dáno jednou provždy - anebo jestli je historicky podmíněno, a je tedy možno "na něj sáhnout".

Zkrátka: komunismus se vyvinul v podstatě přirozenou cestou, byl odpovědí na hluboké konflikty uvnitř společnosti, které si žádaly své řešení.

Petrasek Milan - penzista

Komunismus je pojem za kterým se skrývá vznosná/nosná Středa, 3.Června 2015, 18:12:45

a tudíž i zneužitelná romantická vize - tehdy a doposud.
Poučení které z toho plyne je nejedno, ale zásadou je -před skonáním spálit veškerou privátní korespondenci.
Běžné smrtelníky vyjímaje .....bych si ulevil.

Paja_velka_fatra_cb

Pavel Holubec - kdesi v Česku

Láska v politice Čtvrtek, 4.Června 2015, 13:09:5

K tomu, o čem o kus výše diskutoval pan Vyleťal, paní Hájková a další:

Láska v politice by mohla znamenat například toto: být k lidem laskavý (zvláště k těm v nějak ohledu slabším a znevýhodněným), zatímco k firmám a státním institucím přísný.

Pokud se ale dobře rozhlížím po zdejší sociálně-ekonomické krajině, je tomu přesně naopak.

Jevi_1

Eva Hájková - zapadákov

Čtvrtek, 4.Června 2015, 13:51:15

V podstatě souhlasím. Jenom se obávám, že pan Dolejš nebude mít pro nás pochopení. Neboť bude trvat na naší konkurenceschopnosti.

Jevi_1

Eva Hájková - zapadákov

Čtvrtek, 4.Června 2015, 18:46:39

Ale jak může vlaštovka konkurovat třeba slonovi, že?

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.