ČSSD se vylidňuje a stárne

Jaroslav Bican

Sociální demokracie připravuje volební řády pro krajské volby. Ty upraví, nakolik se členové strany budou podílet na sestavování kandidátek. ČSSD by ale neměla podcenit ani práci se svou členskou základnou, straníci totiž ubývají a stárnou.

Příští týden v sobotu má v Praze zasedat Ústřední výkonný výbor ČSSD. Jedním z bodů, o kterém bude pravděpodobně jednat, jsou také volební řády pro krajské volby. Ty se musí vyrovnat s tím, že podle stanov, která strana schválila na svém sjezdu v březnu, o konečné podobě kandidátních listin rozhodují v přímém hlasování všichni členové ČSSD v příslušném obvodu.

Bez ohledu na to, zda straníci budou schvalovat či odmítat už sestavené kandidátky jako celek či dostanou možnost pomocí nějaké podoby preferenčních hlasů zasáhnout i do pořadí na kandidátních listinách, vliv řadových členů v každém případě stoupne. Navíc pravděpodobnější je spíše ta druhá varianta. Pokud se však role členů zvětšuje, nemálo důležité je i to, v jakém stavu se členská základna nachází.

Ústřední tajemník ČSSD ve své zprávě popisuje proměnu členské základny v letech 2012-2014. Sociální demokracii za tu dobu ubylo více než tisíc členů a členek, 234 žen a 821 mužů. Ve výsledku tak poměr obou pohlaví stoupl ve prospěch žen, kterých ubylo přeci jen o něco méně, ale celkově jich je stále jen něco přes 35 %.

Na březnovém sjezdu sociální demokracie schválila nové stanovy, podle kterých o konečné podobě kandidátek rozhodují všichni členové ČSSD v příslušném obvodu. Foto Ondřej Mazura

Sociální demokracie má v současné době více než 22 500 straníků, jejich počet se snižuje od roku 2009, kdy jich bylo skoro o dva tisíce více. Za poslední dva roky se velikost členské základny snížila o necelá čtyři a půl procenta. ČSSD rovněž klesl počet místních organizací, a to o šest.

Nejvíce sociálních demokratů ubylo ve Středočeském kraji, je zde o  241 členů méně, na druhém místě se umístil Ústecký kraj se ztrátou 175 straníků. Největší úbytek oproti stavu před dvěma lety zaznamenal kraj Pardubický (9,49 %), Liberecký (8,41 %) a rovněž Středočeský (8,19 %). Pouze dva kraje dokázaly počet sociálních demokratů zvýšit, Jihomoravský o šedesát tři a Zlínský o šedesát dva.

Je příznačné, že mezi dvěma kraji, kde počet členů stoupá, není žádný z těch, kteří se těší té nejhorší pověsti. Straníci tak nepřibývají ani v Ústeckém kraji, ani v Moravskoslezském. Určitě ne náhodou právě zde sociální demokracii ubývá nejvíce voličů.

Sociální demokracii procentuálně lehce stoupnul počet straníků do třiceti let a nad šedesát let, ale počet členů ve skupině třicet až padesát devět let klesl. Za zmínku stojí i to, že stoupající podíl členů nad šedesát let činí skoro třicet pět procent a naopak členů do třiceti let je něco málo přes devět a půl procenta, věková struktura strany je relativně vysoká. Ve výsledku tak sociální demokracie spíše stárne.

Pokles členů ČSSD sice není nijak dramatický, ale vzhledem k tomu, že se snižuje podíl straníků v kategorii třicet až padesát devět let, můžeme vyloučit, že by za úbytkem počtu členů stála sešlost věkem jako například u KSČM. U sociální demokracie je pravděpodobné spíše to, že lidé ze strany odchází proto, že je členství v ní neuspokojuje. Proud těch, kteří stranu opouští, zároveň musí být natolik velký, že převáží nad počtem těch, jež do strany nově vstupují. A právě to je hlavní nebezpečí, před kterým ČSSD stojí: nedokáže si udržet své členy, a to především ty v produktivním věku.

Snaha více zapojit členskou základnu do sestavování kandidátek, může být jednou z cest, jak dát řadovým členům pocit, že na nich také záleží a že ve straně nejsou jenom do počtu. Samo o sobě to však nestačí. Aby straníci nezískali dojem, že členství v sociální demokracii je jen ztráta času, musí jim strana nabídnout mnohem více. Stranický život by měl být bohatší než schůzování a sestavování kandidátek.

    Diskuse
    Tak si tak říkám, jestli ten pokles členů ve věku 30 - 59 let není způsoben například tím, že lidé v tomhle věku často zakládají rodiny a nezbývá jim pak čas na politiku (navíc je to teprve nedávno, co ÚVV zřídilo dětský koutek). Do třiceti let většinou lidé tohle neřeší, ale pokud později mají rodinu, mohou se stáhnout.
    Myslíš, že to může být vysvětlení i pro odchod mužů, kterých stranu opustilo celkem 821? To by na druhou stranu byl posun v rozdělení povinností v rámci rodiny.

    Asi ne u všech, ale nedivila bych se, kdyby to na některé mělo vliv.
    MP
    May 28, 2015 v 14.53
    Ivaně Recmanové
    Je to zajímavý pohled. Umožňuje to např. velmi inovativní pohled na odchod Jiřího Paroubka.
    Nicméně pokud uvěříme, že motiv zakládání rodiny představuje přesvědčivý důvod odchodů z ČSSD, bude to vyžadovat, abychom uvěřili také:
    a) že mezi příchozími do ČSSD v minimálně v minulém desetiletí převládali lidé z kohorty 20-30 či mladší;
    b) že se jednalo v letech 2005--2015 o poměrně výrazný nárůst.