ČSSD má nové stanovy. Členové stále nevědí, jak budou sestavovat kandidátky

Sociální demokracie před pár dny zveřejnila nové znění svých stanov. Jedná se o kompromis uvnitř strany. Je pravděpodobné, že podobnou cestou půjdou i volební řady, na kterých záleží, jak upraví konkrétní podobu sestavování kandidátek.

(jb)

22.04.2015 10:48

Img_9044

Sociální demokracie zveřejnila nové znění stanov, které byly schváleny na březnovém sjezdu. Jedná se o výsledek stranického kompromisu. Foto Ondřej Mazura, DR

Jednou z mediálně přehlédnutých událostí na posledním sjezdu České strany sociálně demokratické bylo schválení nových stanov. Přitom tu šlo mimo jiné o důležitou otázku, zda a jak se podaří zapracovat výsledky vnitrostranického referenda z loňského léta. Členstvo strany se v něm kladně vyslovilo ke třem otázkám.

První zněla „Souhlasím s tím, aby podle stanov o konečné podobě kandidátní listiny pro volby do zastupitelstva obce, města, kraje; Senátu a PS rozhodovali v přímém hlasování všichni členové ČSSD v příslušném volebním obvodu.“ Druhá otázka se ptala na to, zda dotyčný souhlasí, aby „alespoň 40 % všech kandidátů na kandidátkách do zastupitelstva kraje a Poslanecké sněmovny tvořily osoby opačného pohlaví“. Poslední otázka se týkala toho, zda má sociální demokracie navrhnout „zákonem omezit kumulaci placených veřejných funkcí“.

Aktuální verzi svých stanov ČSSD zveřejnila před několika dny. Body z vnitrostranického referenda tu skutečně jsou. První zní: „O konečné podobě kandidátní listiny pro volby do zastupitelstva obce, města, kraje, Senátu a Poslanecké sněmovny rozhodnou v přímém hlasování všichni členové ČSSD v příslušném obvodu.“ Druhý říká: „Alespoň čtyřicet procent všech kandidátů na kandidátkách do zastupitelstva kraje a Poslanecké sněmovny musí tvořit osoby opačného pohlaví.“

Jenomže, zda se tím skutečně změní praxe sestavování kandidátek, zůstává otevřené. Vnitrostranické struktury si chtějí podržet vliv. Změny stanov už na sjezdu napadl Jiří Dienstbier jako „podvod“.

Spor není tak technický a malicherný, jak by se zvenčí mohl jevit. Jedná se v něm o to, nakolik se budou v ČSSD prosazovat kandidáti na základě svých kvalit, předpokladů a schopností, a nakolik bude mít obsazování kandidátek v rukou struktury, které sledují v politice jiné zájmy nežli veřejné.

Členská základna poslouží jako pojistka
Sjezd ČSSD totiž do stanov zapracoval více změn, než obsahovalo vnitrostranické referendum. U okresních a krajských výkonných výborů (OVV a KVV) najdeme větu: podílí se na sestavování kandidátních listin. Oba orgány se na sestavováních kandidátních listin podílely už v minulost, jejich role ale nebyla zakotvená přímo ve stanovách, ale ve volebních řádech. Kromě toho ve stanovách také zůstalo, že na sestavování kandidátek se podílejí okresní a krajské konference.

Senátor a ministr Jiří Dienstbier prosazoval vyškrtnutí tohoto bodu ze stanov. Nakonec zde tyto dvě věty nejenom zůstaly, ale zároveň přibyly další dvě o okresních a krajských výborech. Podle nových stanov tak už není možné tyto čtyři orgány obejít. Důležité ale bude, v jaké podobě budou Ústředním výkonným výborem schváleny volební řády, které jsou vytvářeny vždy pro konkrétní volby.

Stále hrozí, že okresní a krajské výkonné výbory a konference tak jako doposud sestaví stranické kandidátky a členové strany dostanou jen na výběr zda je schválí, anebo odmítnou. Jiří Dienstbier varoval před tím, že pokud členové kandidátku odmítnou, sestaví se znovu stejným způsobem, ale pod časovým tlakem ji schválí ÚVV. Jenomže takový postup by ale zřejmě byl v rozporu s platnými stanovami, kde se výslovně uvádí, že rozhodují všichni členové ČSSD.

Dienstbier prosazoval variantu, podle níž by jednotlivé kandidáty mohli navrhovat i samotní členové a následně by z nich během jednoho dne volebním hlasováním sestavili konečné pořadí na kandidátkách. Čistá verze této varianty už ale není možná, protože podle stanov se na sestavování kandidátek podílejí krajské a okresní konference a výkonné výbory.

Proti Dienstbierově návrhu se zvedl odpor nejen proto, že by zbavovala vlivu vnitrostranické struktury. Mnozí členové se obávali, že by vedla k regionálním nerovnováhám, i k tomu, že by paradoxně posílila snahy o účelový nábor nových formálních členů.

Zdá se, že největší přízni se ve vedení strany těší představa, kdy celý proces bude probíhat jako doposud, na jeho konci však členská základna v daném volebním obvodu dostane nejenom možnost kandidátku schválit či odmítnout, ale i nějakým způsobem zasáhnout do pořadí jednotlivých kandidátů prostřednictvím preferenčních hlasů.

Výsledná podoba volebních řádů povede k tomu, že rozhodování členské základy o kandidátních listinách nově zakotvené ve stanovách strany bude sloužit jako pojistka, aby na kandidátkách nefigurovaly ty nejproblematičtější postavy. A pokud volební řády dají členům strany větší roli než se ke kandidátním listinám pouze vyjádřit „ano“ či „ne“, lze patrně hovořit o tom, že se podařilo dosáhnout maxima možného.

Spor o aplikaci výsledků referenda a konkrétně míru účasti členů na sestavování kandidátek ukazuje, jak důležité je formulovat otázky tak, aby jejich výklad byl co nejjednoznačnější. Ukázalo se rovněž, že v politické straně je vždy klíčové, co je schopná přijmout za své její struktura. Pokud sjezd, na kterém byl rekordní počet delegátů, schválil stávající kompromis, není už jiná možnost než to respektovat.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.