Volby ve Španělsku vyhráli znovu lidovci, vládnout by chtěli s podporou PSOE

Zkopírovat odkaz Vytisknout

Nedělní parlamentní volby ve Španělsku, které se konaly pouhých šest měsíců po předchozích, neboť si žádná ze stran ani koalic nebyla schopna zajistit parlamentní většinu, vyhráli pravicoví lidovci z Partido Popular (PP). Strana premiéra Mariana Rajoye získala 33 procent hlasů, tedy dokonce o 4,3 procenta více než loni v prosinci. V nové 350členné dolní komoře parlamentu obsadí 137 míst.

Druhé místo udrželi nakonec sociální demokraté (PSOE), a to i přesto že dle průzkumů měli skončit s odstupem třetí. Získali 22,7 procenta hlasů, tedy o 0,7 více než při minulých volbách, vinou nastavení španělského volebního systému a rozložení jejich podpory, obsadí ale jen 85 parlamentních míst — o pět méně něž loni.

Třetí skončilo levicové volební uskupení Unidos Podemos s regionálními spojenci, jež získalo 21,3 procenta hlasů (-3,3 procenta oproti loňským volbám) a po sečtení mandátů všech zapojených stran a bude mít stejné sněmovní zastoupení jako doposud — 71 křesel.

Čtvrtí protikorupční liberálové Ciudadanos ztratili ve srovnání s minulými volbami nejvíce: získali sice 13 procent hlasů, což je toliko 0,9procentní ztráta, avšak obsadí jen 32 míst, tedy o osm méně než po loňském prosinci.

Zbylých 25 míst ve sněmovně si rozdělí dvě malé strany katalánských separatistů, dvě strany z Baskicka a kanárská koalice. Malé strany v letošních volbách v zásadě ani neposílily, ani neoslabily.

↗

Srovnání skladby španělské sněmovny po minulých a nynějších volbách v grafice El País. Repro DR

Analytikové si v prvních povolebních rozborech vysvětlují výsledek zejména únavou Španělů z dlouhé politické nejistoty a upřednostněním stability před změnami, které nabízeli Podemos. Ciudadanos pak dle pozorovatelů doplatili zejména na jarní pokus vytvořit vládu s PSOE, po němž je opustila ta část stoupenců, která k této straně přešla v minulosti od lidovců.

Podpůrnými faktory byly pak podle analytiků rovněž obavy způsobené čtvrtečním britským referendem a nízká volební účast — ta sice dosáhla 69,8 procenta, což je zdánlivě o 0,1 procenta více než při minulých volbách, příslušný údaj se ale ve Španělsku vztahuje jen k těm občanům s volebním právem, kteří se k volbám zaregistrovali, a těch bylo tentokrát o milion méně než v prosinci.

Pro srovnání: strany koalice Unidos Podemos dostali celkově pět milionů hlasů. Při minulých volbách to bylo o 6,2 milionu.

Vláda prý bude

Vzhledem k tomu, že PSOE a Podemos nezískali dohromady nakonec ani polovinu sněmovních křesel, mohou novou vládu sestavit pouze lidovci. Nemají sice opět jednobarevnou většinu, vzhledem k napjaté situaci po britském referendu, únavě španělské společnosti a posílení pozice PP však očekávají pozorovatelé rychlejší průběh jednání než loni v zimě.

Premiér a předseda PP Rajoy už oznámil, že začne přednostně vyjednávat o podpoře s PSOE. Sociální demokraté přitom už v neděli v noci odmítli účast ve velké koalici s Rajoyem v čele; uvedli ovšem též, že jednání o podpoře lidovecké vlády podstoupí.

Jiné možnosti, než vládu PP podporovanou či tolerovanou PSOE volební výsledek nenabízí. Logické alianci PP a Ciudadanost by chybělo k většině sedm hlasů, kdyby se připojila ještě Baskická národní strana a kanárská koalice tak dva. Další strany jsou pak už buďto separatistické, nebo se profilující na odporu právě k politice lidovců.

Rajoy nicméně slíbil, že povede v první fázi jednání se všemi stranami. A předseda Ciudadanos Albert Rivera uvedl, že pokud by chtěli lidovci z PP a sociální demokraté z PSOE vytvořit širokou koalici „hájící zájmy všech Španělů“, je se jeho strana ochotna účastnit.