Ve Španělsku konečně rozhodnuto: PSOE umožní vládu pravice

Petr Jedlička

Španělští socialisté se rozhodli předejít dalšímu opakování voleb. V zemi tak povládnou znovu pravicoví lidovci. Otázkou zůstává, jak na rozhodnutí zareaguje členská základna PSOE, která si přála spíše širokou koalici s levicovými Podemos.

Třetí parlamentní volby za rok se ve Španělsku konat nebudou; nevznikne ale ani alternativní koalice levice. Pokračovat — i když menšinově — bude vláda pravicových lidovců z Partido Popular (PP) premiéra Mariana Rajoye, kteří řídí zemi od voleb v prosinci 2015 prozatímně. Zlomové rozhodnutí, jež podle všeho ukončí téměř desetiměsíční povolební vakuum, přijal v neděli Federální výbor španělské sociálnědemokratické strany PSOE.

Výbor, v němž zasedá kompletní širší vedení PSOE, se konkrétně hlasy v poměru 139 ku 96 usnesl, že straničtí poslanci nezvednou pří dalším opakovaném hlasování o nové vládě ruku ani pro, ani proti. Tím sníží kvórum a fakticky umožní plnohodnotné lidovecké vládnutí.

„Nejde o rozhodnutí podepřené ideologicky, ale takticky (...) V přetrvávajícím vakuu nelze činit rozpočtová rozhodnutí (...) a není úplná odpovědnost za vládu (...) Další předčasné volby by přitom nic nevyřešily,“ řekl reportérům El País Javier Fernández, který aktuálně PSOE provizorně předsedá.

Příčiny rozhodnutí a jeho alternativy

Nedělnímu rozhodnutí Federálního výboru PSOE předcházela dlouhá vnitrostranická pře, jež vyústila během letošního září nejprve v demonstrační odchod devatenácti z pětatřiceti členů užšího vedení, a pak v rezignaci řádného předsedy strany Pedra Sáncheze. Vzbouření členové vedení Sánchezovi vytýkali, že není schopen si v rámci strany ani obhájit umožnění vlády PP, ani se postavit za některou z alternativ, a že stále jen váhá, čímž obraz PSOE poškozuje.

Jednou alternativou k umožnění vzniku nové vlády lidovců z PP — kteří vyhráli loňské prosincové i letošní červnové opakované volby, avšak nezískali ani s přirozenými partnery většinu — byla pro socialisty široká levicová koalice se stranou rozhořčených Podemos a mimojiné baskickými a katalánskými nacionalisty. Tyto strany však požadovaly na PSOE uznání výsledku katalánského referenda o odtržení a četné strukturální reformy.

Druhou alternativou bylo nevydání žádného doporučení poslancům, to značí nechat každého socialistického poslance přistoupil k lidovecké vládě dle vlastní vůle, což by dle znalců posílilo dojem krize a rozkladu fungování PSOE. A třetí alternativou bylo pak setrvání na jasném Ne vládě lidovců i vládě s levicí, což by však zase donutilo krále dle zákona vypsat po 31. říjnu druhé opakované volby, celkově tedy třetí parlametní volby za poslední rok.

Podle komentátorů blízkých PSOE zvítězila tolerance pravicové vlády, neboť odtržení některé z částí Španělska je pro federalistickou PSOE stále tabu a třetí volby si zároveň nepřála velká většina Španělů.

Podle komentátorů kritických k PSOE ovšem rozhodl hlas takzvaných stranických baronů, kteří nechtěli ustoupit Podemos a dalším levicovým stranám požadujícím konec klientských praktik a velké protikorupční reformy.

Otázka důsledků

Vláda PP se bude opírat o 137 lidoveckých poslanců, přičemž PP nejbližší středopravicový subjekt Ciudadanos ovládá dalších 32 křesel. Centralistická pravice tak bude míst sílu 169 hlasů z 350 — pouze o sedm méně, než je zapotřebí k nadpoloviční většině. Na levici přitom PSOE drží 85 křesel a Podemos se spojenci 71 míst, celkově tedy 156 mandátů. Zbylých 25 křesel se dělí mezi malá regionalistická uskupení.

Menšinová vláda PP tak bude mít podle znalců španělské politiky vcelku slušný manévrovací prostor. Otázkou zůstává, jaké důsledky způsobí tolerance druhé Rajoyovy vlády v PSOE a na levici obecně.

Komentátoři z velkých agentur předpovídají, že novou stranickou předsedkyní se nyní stane Susana Díazová. Foto archiv EsDiario

Pozorovatelé zde připomínají, že o posun v pozici PSOE, jehož součástí bylo i dotlačení předsedy Sáncheze k rezignaci, se zasadila převážně volná koalice silných regionalistických lídrů strany a významných osobností z jejích minulých vlád. Vůdčími postavami regionalistů jsou v současnosti předseda oblastní vlády Extremadury Guillermo Fernández Vara a předsedkyně vlády Andalusie Susana Díazová. Právě v Díazové dnes přitom komentátoři z agentur vidí příští pravděpodobnou předsedkyni strany.

Velkou neznámou je ovšem reakce členské základny. Ta totiž — na rozdíl od voličů PSOE celkově — toleranci vlády pravice nepodporovala a žádala spíše vznik široké vlády levice. Jedna část pozorovatelů teď připomíná úsilí, jež skupina kolem provizorního předsedy Fernándeze vynaložila, aby se na rozhodování o umožnění vlády PP podílelo jen širší vedení a právě nikoliv členská základna. Jiná část ale namítá, že tlak na ukončení povolebního vakua byl vskutku velký a že po posledních neúspěších při regionálních volbách v Galícii a Baskicku na konci září se změnil názor i řadových socialistických straníků.

Jasná je na každý pád už pozice rozhořčených z Podemos. Jejich lídr Pablo Iglesias označil nedělní rozhodnutí PSOE za počátek vlády velké koalice.

Další informace:

El País El PSOE aprueba abstenerse ante Rajoy para evitar terceras elecciones

BBC News Spain's Socialists vote to allow Rajoy minority government

The Local — Spain Spain admits it will miss budget deficit targets... Again

The Local — Spain Spain's regional elections boost acting PM's party

The Local — Spain Spain's stricken Socialist party hit by 'coup' attempt

The Local — Spain Socialists under pressure to allow PP to form government