Španělští socialisté se pokusí o menšinovou vládu s Ciudadanos

Zkopírovat odkaz Vytisknout

Ani velká, ani levicová, ale proreformní menšinová. Taková má být dle aktuálních plánů nová vládnoucí koalice ve Španělsku tvořená dvěma partnery — tradičními socialisty a sociálními demokraty ze strany PSOE a mladou středovou liberální stranou Občané, španělsky Ciudadanos.

Osou vládnutí bude dle představ obou zmíněných stran velká programová dohoda, kterou podepsali předsedové Pedro Sánchez a Albert Rivera slavnostně ve středu. PSOE i Ciudadanos teď chtějí jednat se zástupci dvou zbývajících velkých parlamentních stran, tedy pravicové Lidové strany (PP) a rozhořčenými Podemos, o toleranci kabinetu.

„Máme program, jenž prospěje celé zemi (...) Budeme ale potřebovat pomoc ostatních,“ řekl ve středu novinářům předseda Ciudadanos Rivera.

Hlasování o důvěře chce koalice podstoupit v parlamentu v příštím týdnu. Samotní socialisté a Ciudadanos drží ve španělské sněmovně dohromady 130 křesel z 350.

Program a podpora

Popsaná koalice vzniká na základě výsledků parlamentních voleb, které proběhly ve Španělsku loni v prosinci. Prvním pokusem o sestavení vlády byl po nich pověřen předseda pravicových lidovců Mariano Rajoy, který byl premiérem země v posledním funkčním období. Po jeho neúspěchu předal král Filip VI. pověření předsedovi socialistů Sánchezovi. Právě Sánchez vyjednal následně spojenectví s Ciudadanos, i když souběžně vedl i rozhovory o levicové koalici s Podemos.

Vlastní koaliční dohoda PSOE a Ciudadanos je dle pozorovatelů velice komplexní. Socialisté si do programu případné vlády prosadili zákaz dalších sociálních škrtů, zrušení lidoveckých reforem zdravotnictví, které narušovaly právo na bezplatnou a všem dostupnou zdravotní péči, novou daň z luxusu a započetí příprav na změnu ústavy směrem k federálnímu charakteru státu — ve Španělsku má totiž doposud každý státně-správní region (takzvané autonomní společenství) jiné postavení.

Z programu Ciudadanos by vláda měla prosazovat nové typy zaměstnaneckých smluv, které by zajistily zároveň flexibilitu pracovního trhu a důstojné sociální zajištění, protikorupční reformy a takové úpravy daní, jež nezvýší současné zatížení příjmů.

Hlavní otázkou teď ovšem dle pozorovatelů zůstává, zda koalice vůbec získá potřebnou parlamentní podporu. Pravicová PP trvá prozatím na tom, že pro koalici hlasovat nebude a že by nejlepším řešením byly předčasné volby vypsané na 26. června.

Podemos přitom vyhlásili, že rozhodnutí PSOE není — slovy mluvčího strany Iñiga Errejóna — „s představami Podemos slučitelné“ a že lze v jednáních o vládě sice pokračovat, ale až poté, co bude opuštěn plán na vytvoření koalice v aktuálně navrhovaném formátu.

Další možnosti

Španělský mechanismus vyjadřování důvěry vládě je k menšinovým kabinetům vcelku vstřícný — pověřený premiér musí podstoupit jedno hlasování, v němž se snaží o zisk nadpoloviční většiny sněmovních hlasů. Pokud však neuspěje, má ještě druhý pokus — do osmačtyřiceti hodin po prvním hlasování si může nechat schválit vládu (respektive program) prostou většinou. Stačí tedy, když se dostatečný počet opozičních poslanců hlasování zdrží nebo opustí sál.

První hlasování si čerstvě dohodnutá koalice PSOE — Ciudadanos naplánovala na středu 2. března a dle všech znaleckých prognóz je prohraje. Rozhodující má být tak právě až druhé hlasování v pátek 5. března.

O tom, co se stane, pokud koalice nezíská podporu ani 5. března, se znalci doposud přou. Podle jedné skupiny získá navrch levicové křídlo v PSOE, které prosazuje koalici s Podemos a malými levicovými a regionalistickými stranami. Podle druhé skupiny vznikne buď přechodná velká koalice, nebo provizorní vláda, jež zemi dovede k předčasným volbám.

Stávající průzkumy preferencí naznačují, že volby v červnu by posílily nejvíce právě lidovce z PP a Podemos. Faktorem mluvícím pro brzký vznik vlády je naopak aktuální pohyb v Katalánsku, které směřuje k jednostrannému vyhlášení nezávislosti dost možná už letos po letních prázdninách.