Šance na levicovou vládu ve Španělsku znovu stoupá

Facebook Twitter Vytisknout

„Nemůžeme podporovat to, co chceme změnit (...) Uhýbáte od přiznání vlastní politické odpovědnosti a pokračujete ve lhaní (...) Předseda Rajoy naši důvěru nemá, a pokud zůstanete hluší k přání lidu, budeme jednat my.“

Těmito slovy adresovanými pravicovým lidovcům (PP) uzavřel předseda španělské sociálnědemokratické strany PSOE Pedro Sánchez minulý týden v parlamentu další vyjednávací kolo o podobě nové vlády.

Španělsko nemá ani devět měsíců po řádných volbách a tři měsíce po volbách opakovaných plnohodnotný kabinet. Jako poslední selhal pokus lidoveckého předsedy Rajoye, jenž jednal nejdříve o velké koalici s PSOE, a pak se snažil získat toleranci socialistů pro menšinovou vládu PP s protikorupční středopravicovou stranou Ciudadanos.

Hlavní hlasování prohrál Rajoy už na konci srpna. Nyní tak zkoušejí převzít iniciativu znovu Sánchezovi socialisté.

„Všechny strany se nyní soustředí na regionální volby v Baskicku a Galícii, které proběhnou 25. září. Po nich se rozhodne (...) Obecně se ale soudí, že pokud uspějí levicové koalice vedené stranou Podemos, budou socialisté z PSOE nakloněni vytvoření levicové vlády i na celošpanělské úrovni (...) Dosud se tak nestalo, protože příslušný středolevicový kabinet musí krom PSOE a Podemos podpořit ještě Ciudadanos nebo skupina regionalistických stran, a také z toho důvodu, že se Podemos vůči PSOE ostře vymezují,“ vysvětlil minulý týden v El País Nick Lyne.

Znalci španělské politiky uvádějí, že možná je stále i velká koalice nebo koalice PP-Ciudadanos s tolerancí PSOE, ovšem bez lidoveckého předsedy Rajoye včele. Lidovci přitom Rajoye obětovat za žádnou cenu nechtějí.

Na dohodu mají strany čas do konce října. Pokud se do té doby neshodnout na řešení, budou dle španělské ústavy vypsány na prosinec další volby — už druhé opakované tento rok.

Otázka Katalánska

Velkým tématem španělské politiky zůstávají také separatistické tendence Katalánska. Bohatá země s vysokou autonomií a dlouhou samostatnou historií oslavila v neděli 11. září další Diadu, kvazinárodní svátek, který je tradičně dnem velkých demonstrací a oslav katalánské identity.

Letošních průvodů se zúčastnilo dle různých zdrojů 370 tisíc až 1,2 milionu lidí. Současný předseda katalánské vlády Charles Puigdemont z pravicového separatistického uskupení Convergència i Unió slibuje vyhlásit nezávislost země už ve druhé polovině příštího roku, jeho vláda však přišla po červnové roztržce s malou radikálně levicovou separatistickou stranou CUP o parlamentní většinu, a tak není jasné, jak bude postupovat dále.

Na celošpanělské úrovni nepodporuje myšlenku katalánské nezávislosti žádná ze stran, PSOE však navrhuje celostátní federalizaci a Podemos chtějí umožnit, aby v Katalánsku proběhlo k otázce závazné referendum. Z Katalánců samotných by dle posledních průzkumů hlasovalo pro odtržení od Španělska aktuálně 47,7 procenta voličů, pro setrvání pak 42,4 procenta.

Zpravodajové z agentur připomínají, že španělská ekonomika navzdory povolební krizi i nejistotě v katalánské otázce stále roste. Aktuální odhady stanovují letošní růst na přibližně tři procenta.