Španělsko si vyjednalo zajišťovací úvěr pro banky, trhy to neuklidnilo

Premiér Rajoy získal svou rétorikou trhy na jediný den – v pondělí odpoledne začaly úroky španělských dluhopisů opět růst. Dle znalců však situace jiné východisko nepřipouštěla. V bezpodmínečné povaze půjčky se navíc shlédla řecká SYRIZA.

(pjed)

12.06.2012 15:49

Aktualizováno: 16:03

A1

Španělský premiér popíral potřebu půjčky až do minulého pátku. Její poskytnutí následně vyložil jako úspěch své politiky. Foto archiv PP, flickr,com

Španělská vláda se o víkendu dohodla se zástupci eurozóny na zvýhodněném euroúvěru, jež má stabilizovat španělský finanční sektor. Veřejnosti to v neděli potvrdil premiér Mariano Rajoy, který až do pátku potřebu půjčky popíral. Konkrétní výše úvěru ani podmínky čerpání nejsou doposud známy. Trhy informaci nejprve přivítaly, ale už v pondělí odpoledne začaly úroky španělských dluhopisů opět růst.

Analytikové teď debatují, zda se uklidnění vrátí, nebo zda bude Španělsko potřebovat podobný zajišťovací úvěr, jaký dnes čerpá Irsko či Portugalsko.

„Z celoevropského pohledu se o žádnou spásu nejedná. Eurozóna jen znovu získala další čas k nadechnutí a debatám o dalším postupu,“ cituje BBC Richarda Huntera ze známé makléřské společnosti Hargreaves Lansdown.

Podle znaleckých komentářů ohrožovala situace španělských bank celé národní hospodářství, a tím i provizorní stabilitu eurounijního trhu. Vláda Mariana Rajoye tak neměla při žádosti o úvěr v podstatě na vybranou. Politický tlak ovšem popírá.

„Ne, ne. Nikdo nás nutit nemusel. O půjčku jsme si řekli sami (...) A díky tomu, že jsme v minulých měsících plnili úkoly (tj. prosazovali neoliberální reformy), nepotřebuje dnes pomoc Španělsko, ale jen jeho banky," vybírá z Rajoyových slov deník El País.

Inspirace pro Řecko?
Formálně má vyplacení půjčky proběhnout stejným mechanismem, jímž byly poskytnuty peníze zmiňovanému Irsku nebo Portugalsku: Španělsko získá prostředky z fondu při záchranném valu eurozóny (EFSF), s jehož pomocí si půjčují země platící eurem na mezinárodních trzích jako celek a tedy levněji. S pěnězi bude - nicméně - zacházet zvláštní španělská agenutra, která je rozdělí pouze potřebným bankám, nikoliv ministrům či rozpočtovým kapitolám.

Na celý proces mají dohlížet experti MMF, eurozóny a Evropské komise a sama půjčky zatíží španělský státní dluh. Eurozóna však doposud ani nenaznačila, že by za úvěr žádala další škrty. To ocenila zejména řecká koalice levicových sil SYRIZA, dle níž jde o důkaz, že také Řecku může být pomoženo bez tvrdých podmínek. Znalci z agentur ovšem upozorňují, že vláda Mariana Rajoye škrtá intenzivně i bez přímého nucení – její současný rozpočet je pozorovateli označován za nejúspornější za posledních 30 let.

Konkrétní výše půjčky od eurozóny bude určena na základě auditů, jejichž výsledky mají být k dispozici 20. června. Poslední posudek MMF naznačuje, že španělské banky potřebují alespoň 40 miliard eur vnější pomoci, většina pozorovatelů však mluví o přibližně dvaapůlkrát větší částce.

Rovněž v průběhu příštého týdne by měl být zhodnocen i celkový účinek půjčky na stabilizaci trhu – na 19. a 21. června totiž Španělsko plánuje další emisi dluhopisů.

Podle levicových komentátorů a hospodářských expertů teď bude nejdůležitější sledovat, jestli španělská vláda rozdělí peníze bankám jen tak, nebo s podmínkami. V této souvislosti se hovoří o požadavku aktivní úvěrové politiky, souhlasu s transakční daní či přijetí pravidel transparentnějšího podnikání.

Příčiny situace
Současný neklid okolo situace ve Španělsku se začal šířit poté, co síť spořitelen a regionálních bank Bankia, která je s 12 miliony klientů čtvrtým největším bankovním domem v zemi, požádala vládu o záchranu. Výše potřebné pomoci byla odhadnuta na 19 miliard eur. Podobné obtíže nahlásily i menší banky jako CatalunyaCaixa, NovaGalicia a Banco de Valencia. K žádost o záchranu došlo navzdory faktu, že sama španělská vláda nalila za poslední rok do bank 34 miliard eur. Úroky z prodeje španělských státních dluhopisů tak začaly v polovině května růst a v odborných i politických kruzích se rozšířit názor, že země situaci bez zahraniční půjčky nezvládne.

Celý španělský bankovní sektor však sužují především problémy dlouhodobé, resp. problémy vzniklé po příchodu krize. Znalci upozorňují soustavně na čtyři z nich.

Prvním a nejvýznamnějším problémem řečeného typu je předluženost. Španělská centrální vláda nepodlehla – na rozdíl o regionálních – lákadlu levných úvěrů, které se zemi zpřístupnily po vstupu do eurozóny. Zhusta si ale půjčovali španělské firmy a domácnosti, a to právě u španělských bank. Úvěry přitékaly zejména developerům a stavebním firmám, neboť v zemi v letech 2004 až 2008 rostla poptávka po nemovitostech. Pak ovšem realitní bublina splaskla a bankám zůstaly jenom balíky nesplacených půjček, resp. hypoték, a vlastní dluhy.

Za druhý problém odvětví označují znalci jeho rozbujelost. V době konjunktury (1999-2007) v zemi vznikaly banky jak houby po dešti. Po příhodu krize sice došlo na různé fúze a pohlcování, počet poboček klesl o 15 procent a víc než desetina zaměstnanců přišla o práci; různých finančních domů je ale v zemi stále více než odpovídá současné poptávce.

Za třetí je tu problém s odlivem kapitálu. Výše zmíněné potíže už několik let způsobují, že firmy i lidé, jež mají tu možnost, vybírají své peníze a ukládají je v zahraničí. Cizí investoři stahují vklady do banky ve svých zemích, sami Španělé spoří v Latinské Americe. Španělsko má navíc i další problémy (k nejčastěji zmiňovaným patří vysoká nezaměstnanost), jež neochotu spořit u domácích bank rovněž posilují.

Konečně za čtvrtý problém španělského bankovnictví označují znalci nesympatie či přímo nenávist, kterou většina Španělů k bankám a bankéřům cítí. Banky za podíl na vážnosti dnešní krize nikdy opravdu nezaplatily. Odvětví je ve Španělsku stále regulováno jen málo a platy v sektoru zůstávají značné. Když navíc loni Evropská centrální banka zaplavovala finanční trh likviditou, plnily španělské noviny články, jak bankéři využívají nových peněz jen k maximalizaci zisku, bez ohledu na potřeby společnosti a národního hospodářství.

Žádného z pozorovatelů ani v neděli nepřekvapilo, když začaly skupiny Španělů proti dojednané půjčce bankám protestovat. Nešlo prozatím o žádnou mohutnou vlnu demonstrací, počet fasád a bankomatů posprejovaných slovy jako Ladrones (Zloději) ale každý den narůstá.


Další informace:
The Independent Greeks ask EU: why does Spain get a better deal?
BBC News Markets welcome Spanish banks rescue deal
BBC News Spain and Italy borrowing costs rise
BBC News Eurozone crisis explained
BBC News Spanish banks to receive bailout to help with debt crisis
The Economic Times EU's Spain bank rescue may bring only brief respite
El País Spain’s bank bailout: Prime Minister Rajoy takes the credit
El País IMF to report that Spanish banks need 40 billion euros in aid


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.