Třetí parlamentní volby za rok se ve Španělsku konat nebudou; nevznikne ale ani alternativní koalice levice. Pokračovat — i když menšinově — bude vláda pravicových lidovců z Partido Popular (PP) premiéra Mariana Rajoye, kteří řídí zemi od voleb v prosinci 2015 prozatímně. Zlomové rozhodnutí, jež podle všeho ukončí téměř desetiměsíční povolební vakuum, přijal v neděli Federální výbor španělské sociálnědemokratické strany PSOE.

Výbor, v němž zasedá kompletní širší vedení PSOE, se konkrétně hlasy v poměru 139 ku 96 usnesl, že straničtí poslanci nezvednou pří dalším opakovaném hlasování o nové vládě ruku ani pro, ani proti. Tím sníží kvórum a fakticky umožní plnohodnotné lidovecké vládnutí.

„Nejde o rozhodnutí podepřené ideologicky, ale takticky (...) V přetrvávajícím vakuu nelze činit rozpočtová rozhodnutí (...) a není úplná odpovědnost za vládu (...) Další předčasné volby by přitom nic nevyřešily,“ řekl reportérům El País Javier Fernández, který aktuálně PSOE provizorně předsedá.

Příčiny rozhodnutí a jeho alternativy

Nedělnímu rozhodnutí Federálního výboru PSOE předcházela dlouhá vnitrostranická pře, jež vyústila během letošního září nejprve v demonstrační odchod devatenácti z pětatřiceti členů užšího vedení, a pak v rezignaci řádného předsedy strany Pedra Sáncheze. Vzbouření členové vedení Sánchezovi vytýkali, že není schopen si v rámci strany ani obhájit umožnění vlády PP, ani se postavit za některou z alternativ, a že stále jen váhá, čímž obraz PSOE poškozuje.

Jednou alternativou k umožnění vzniku nové vlády lidovců z PP — kteří vyhráli loňské prosincové i letošní červnové opakované volby, avšak nezískali ani s přirozenými partnery většinu — byla pro socialisty široká levicová koalice se stranou rozhořčených Podemos a mimojiné baskickými a katalánskými nacionalisty. Tyto strany však požadovaly na PSOE uznání výsledku katalánského referenda o odtržení a četné strukturální reformy.

Druhou alternativou bylo nevydání žádného doporučení poslancům, to značí nechat každého socialistického poslance přistoupil k lidovecké vládě dle vlastní vůle, což by dle znalců posílilo dojem krize a rozkladu fungování PSOE. A třetí alternativou bylo pak setrvání na jasném Ne vládě lidovců i vládě s levicí, což by však zase donutilo krále dle zákona vypsat po 31. říjnu druhé opakované volby, celkově tedy třetí parlametní volby za poslední rok.