Volby v Katalánsku vyhráli separatisté, možné odtržení je ale ještě daleko

Stoupenci nezávislosti slibují samostatnost do dvou let, separatistická většina v parlamentu je ale značně různorodá a Madrid ustupovat odmítá. Pozorovatelé také upozorňují na výsledky nových stran, z nichž nejvíce získali Ciudadanos.

(pjed)

28.09.2015 15:02

A2

Volby provázely nebývale vzrušené emoce. Hlavní separatistický lídr Artur Mas se nyní stane znovu premiérem. Foto archiv Valencia Life

Nedělní volby do katalánského parlamentu vyhráli tamní separatisté. Hlavní ze subjektů, jenž usiluje o oddělení bohatého regionu od Španělska, to jest koalice Junts pel Sí (Společně za Ano, JxSí), získal 62 ze 135 mandátů. Další separatistická strana – krajně levicová Candidatura d'Unitat Popular (Kandidátka lidové jednoty, CUP) – pak získala deset mandátů. JxSí by nyní měla sestavit vládu, kterou CUP podpoří a která bude vyjednávat o podmínkách odtržení s celošpanělskou vládou v Madridu. Pokud jednání neuspěje, chtějí separatisté dle předvolebních slibů vyhlásit nezávislost jednostranně, a to do osmnácti měsíců – tedy v roce 2017.

„Katalánci se vyslovili jasně: Ano nezávislosti (...) Máme teď jednoznačný mandát, velikou sílu a oprávnění vydat se na cestu k jejímu vyhlášení,“ řekl po oznámení výsledků vůdčí kandidát JxSí Artur Mas, který stojí od roku 2010 v čele katalánské vlády a jenž se stane dle všeho premiérem znovu i nyní.

Pozorovatelé připouštějí, že nový mandát stoupenců odtržení je hodně silný, upozorňují ale, že jednoznačný nikoliv. Jednak v dosavadním parlamentu drželi separatisté o dva mandáty více – celkem 74 mandátů – a jednak v neděli těsně nezískali většinu z odevzdaných hlasů: pro JxSí a CUP hlasovalo dohromady na 1,95 milionu voličů; pro strany stavící se proti odtržení pak 2,15 milionu.

Právě tyto skutečnosti teď v povolebních reakcích zdůrazňují zástupci (celo)španělské vlády a další stoupenci jednotného státu. Znalci tak uzavírájí, že vítězství separatistů v nedělních volbách neznamená zatím nic definitivního – že eventuální odtržení Katalánska je ještě daleko.

Konkrétní plány a reakce Madridu
Katalánští separatisté se snaží přiblížit nezávislosti už řadu let. Avšak v rámci struktury španělského státu, která není federální, ale dává každému ze státotvorných regionů (takzvaných autonomních společenství) jiné pravomoci a záruky, je odtržení legální cestou takřka nemožné.

Minulé Masově vládě nevyšla ani takzvaná skotská cesta, tedy vyhlášení nezávislosti pomocí referenda – loňské lidové hlasování o nezávislosti z 9. listopadu bylo dle konečného rozhodnutí španělského ústavního soudu z letošního června nezákonné, protože Katalánci „neměli právo rozhodovat sami o věcech, které se týkají celé země“.

Nyní plánují separatisté pokročit dále jinak. Nejprve chtějí asi rok intenzivně vyjednávat jak s Madridem, tak s bruselskými institucemi – samostatné Katalánsko by totiž s velkou pravděpodobností jako obchodní centrum upadlo, pokud by nebylo po odtržení vzato ihned do EU, a celošpanělská vláda může příslušný proces vetovat.

Přímo s Madridem se navíc potřebují separatisté dohodnout na vytyčení a ochraně hranic, kontrole nad energetickými sítěmi a národněhodpodářských či právních aspektech případného oddělení. Artur Mas španělské centrální vládě nabízí, že nezávislé Katalánsko přebere a splatí třetinu celošpanělského dluhu. V případě neochoty jednat naopak hrozí, že už nepošle do Madridu ani euro.

Souběžně s vyjednáváním bude chtít nová separatistická vláda dále formovat nové státní instituce typu centrální banky, diplomatické služby či sítě daňových úřadů. Zdravotnictví, páteřní síť škol a policii si už Katalánsko spravuje samo dnes.

V roce 2016 má konečně být sepsána nová katalánská ústava. Vrcholem příprav k odtržení by pak mělo být velké referendum v roce 2017, v němž bude tato ústava schválena.

Současná celošpanělská vláda tvořená lidoveckou pravicí z Partido Popular (PP) přitom nechce o katalánském odtržení ani slyšet. Premiér Mariano Rajoy už před nedělí prohlásil, že využije všech právních prostředků, aby cíl separatistů zmařil. Jedním z takových má být i aktuálně schvalovaný zákon, který umožní španělskému ústavnímu soudu zbavovat funkcí a pokutovat až 30 tisíc eur státní úředníky a politiky ve zvolených funkcích za to, že nerespektující jeho rozsudky.

Také současné opoziční strany ve Španělsku se proti separatistům vymezují. Sociálnědemokratická PSOE nabízí Kataláncům alternativní plán ústavní reformy, která učiní ze země klasickou federaci. Důsledně levicové strany pak argumentují, že je zapotřebí měnit celé Španělsko, a slibují, že jejich eventuální vláda bude přistupovat ke katalánským specifikům citlivěji.

Výsledky dalších stran
Znalce zajímaly na nedělních volbách nejen výsledky separatistů, ale i poměry mezi zisky ostatních stran – celé Španělsko totiž čekají na podzim ještě obecné parlamentní volby a katalánské hlasování mohlo nabídnout nové informace o trendech.

Druhý největší počet hlasů – 17,9 procenta – získala v neděli strana Ciutadans in Catalan, což je katalánské jádro středové reformní strany Ciudadanos (Občané, C’s), jež právě v Katalánsku v roce 2006 vznikla. Třetí největší počet – 12,7 procenta – pak obdržela Partit dels Socialistes de Catalunya, odnož sociálnědemokratické PSOE.

Do parlamentu se dále dostala koalice Catalunya sí que es Pot (Katalánsko Ano, můžem, CatSíqueesPot) tvořená stranou Podemos, zelenými a dvěma důsledně levicovými uskupeními, která získala 8,9 procenta hlasů, a jako pátá i katalánská odnož pravicových lidovců z PP (8,5 procenta).

Rozvržení křesel v novém katalánském parlamentu na povolební grafice El País. Repo DR

Třebaže hlavní separatistické uskupení JxSí bude mít v novém katalánském parlamentu skutečně velké zastoupení, připomínají pozorovatelé, že se nejedná o stranu, nýbrž o značně různorodou koalici. Vedle pragmaticky-národovecké strany CDC staronového předsedy katalánské vlády Mase jí tvoří strana republikánské levice ERC, křesťanskodemokratičtí Demòcrates de Catalunya i sociálnědemokratické Movment d’Esquerres.

Parlamentní spojenec JxSí – krajně levicová CUP – se navíc rozchází ve značné části programu s každým z řečné koalice. Je tak dle znalců otázkou, jak moc účinně bude nová separatistická většina v katalánském parlamentu schopna spolupracovat a zda se nakonec vůbec podaří dojít ke shodě v základních ideopolitických otázkách. Bez ní totiž nemůže vzniknout ani vzpomínaná nová ústava.


Další informace:
BBC News Catalonia vote: Pro-independence parties win elections
BBC News Catalonia elections: Why they matter
The Guardian Catalan independence: What if separatists win?
The Local – Spain Catalan elections press review: Victory or failure for separatists?
The Local – Spain Catalonia elections: The key players
AFP Catalan leader intends to negotiate an 'amicable separation' from Spain
El País Pablo Iglesias: “Catalans, stay with us and let’s all kick out Rajoy together”


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.