Nedělní volby do katalánského parlamentu vyhráli tamní separatisté. Hlavní ze subjektů, jenž usiluje o oddělení bohatého regionu od Španělska, to jest koalice Junts pel Sí (Společně za Ano, JxSí), získal 62 ze 135 mandátů. Další separatistická strana — krajně levicová Candidatura d'Unitat Popular (Kandidátka lidové jednoty, CUP) — pak získala deset mandátů. JxSí by nyní měla sestavit vládu, kterou CUP podpoří a která bude vyjednávat o podmínkách odtržení s celošpanělskou vládou v Madridu. Pokud jednání neuspěje, chtějí separatisté dle předvolebních slibů vyhlásit nezávislost jednostranně, a to do osmnácti měsíců — tedy v roce 2017.

„Katalánci se vyslovili jasně: Ano nezávislosti (...) Máme teď jednoznačný mandát, velikou sílu a oprávnění vydat se na cestu k jejímu vyhlášení,“ řekl po oznámení výsledků vůdčí kandidát JxSí Artur Mas, který stojí od roku 2010 v čele katalánské vlády a jenž se stane dle všeho premiérem znovu i nyní.

Pozorovatelé připouštějí, že nový mandát stoupenců odtržení je hodně silný, upozorňují ale, že jednoznačný nikoliv. Jednak v dosavadním parlamentu drželi separatisté o dva mandáty více — celkem 74 mandátů — a jednak v neděli těsně nezískali většinu z odevzdaných hlasů: pro JxSí a CUP hlasovalo dohromady na 1,95 milionu voličů; pro strany stavící se proti odtržení pak 2,15 milionu.

Právě tyto skutečnosti teď v povolebních reakcích zdůrazňují zástupci (celo)španělské vlády a další stoupenci jednotného státu. Znalci tak uzavírájí, že vítězství separatistů v nedělních volbách neznamená zatím nic definitivního — že eventuální odtržení Katalánska je ještě daleko.

Konkrétní plány a reakce Madridu

Katalánští separatisté se snaží přiblížit nezávislosti už řadu let. Avšak v rámci struktury španělského státu, která není federální, ale dává každému ze státotvorných regionů (takzvaných autonomních společenství) jiné pravomoci a záruky, je odtržení legální cestou takřka nemožné.

Minulé Masově vládě nevyšla ani takzvaná skotská cesta, tedy vyhlášení nezávislosti pomocí referenda — loňské lidové hlasování o nezávislosti z 9. listopadu bylo dle konečného rozhodnutí španělského ústavního soudu z letošního června nezákonné, protože Katalánci „neměli právo rozhodovat sami o věcech, které se týkají celé země“.

Nyní plánují separatisté pokročit dále jinak. Nejprve chtějí asi rok intenzivně vyjednávat jak s Madridem, tak s bruselskými institucemi — samostatné Katalánsko by totiž s velkou pravděpodobností jako obchodní centrum upadlo, pokud by nebylo po odtržení vzato ihned do EU, a celošpanělská vláda může příslušný proces vetovat.