První formální krok k odtržení, náhrada za loňské referendum, pokus vyzkoušet novou cestu k nezávislosti. Takto hodnotí pozorovatelé schválení separatistické deklarace v pondělí v katalánském parlamentu. Prohlášení vybízí katalánské zákonodárce k oficiálnímu zahájení příprav na sepsání nové ústavy, vybudování vlastního sociálního systému a oddělení katalánských veřejných financí od španělských, a to do třiceti dnů.

Návrh deklarace připravili dohromady zástupci širokého separatistického bloku Junts pel Sí a krajně levicové strany CUP, kteří drží v katalánském parlamentu od zářijových voleb většinu. Katalánští poslanci jej schválili nakonec většinou devíti hlasů.

„Máme mandát a legitimní právo budovat Katalánskou republiku (...) Nelze mluvit o nějaké mlčící většině. Hlas lidu promluvil v zářijových volbách, a to jasně: strany hlásící se k myšlence katalánské nezávislosti získaly většinové zastoupení v parlamentu, a to díky téměř padesáti procentům odevzdaných hlasů,“ uvedl v projevu před hlasováním Artur Mas, nejvýznamnější postava Junts pel Sí a dosud katalánský premiér.

Právě minulá Masova vláda se už pokusila o vyhlášení nezávislosti na základě referenda po vzoru Skotska. Hlasování se konalo přesně před rokem. Odpůrci samostatnosti bohatého regionu na severovýchodě Pyrenejského poloostrova však referendum bojkotovali a španělský ústavní soud je zpětně označil za nezákonné, jelikož sami Katalánci nemají dle vyjádření soudu „právo rozhodovat sami o věcech, které se týkají celé země“.

Separatisté proto teď zkoušejí novou strategii.

Detaily strategie a reakce Madridu

Základem nové cesty k odtržení Katalánska je pro separatisty už naznačený mandát ze zářijových voleb. V rámci postupu pak chtějí kombinovat samostatné budování nových státních institucí typu centrální banky, diplomatické služby či sítě daňových úřadů s vyjednáváním s centrální vládou v Madridu, a navíc vést rozhovory o vstupu samostatného Katalánska do EU.

V roce 2016 má být též sepsána nová katalánská ústava. Vrcholem příprav k odtržení by pak mělo být velké referendum v roce 2017, v němž bude tato ústava posouzena všemi voliči.

Referendum o ústavě chtějí separatisté uspořádat i třeba jednostranně, proti vůli Madridu.

Pondělní schválení deklarace je součástí prvního pilíře popsaného postupu. Vláda v Madridu ovšem zatím moc ochoty k dohodě nejeví.

Artur Mas nabízí, že výměnou za uvolnění cesty k nezávislosti převezme Katalánsko třetinu celošpanělského dluhu. Španělský premiér Mariano Rajoy chce však podle svých slov využít všechny právní prostředky, aby cíl separatistů zmařil.

V reakci na pondělní deklaraci dal Rajoy už podnět k sepsání stížnosti ústavnímu soudu. Odeslána by měla být ve středu. Čerstvě posílené pravomoci přitom španělskému ústavnímu soudu umožňují nejen pozastavit platnost dokumentu už na počátku jeho přezkoumávání, ale i odvolat nebo pokutovat úředníka či politika ve státním úřadu, který nerespektuje jeho rozsudky.

Vláda v Madridu má navíc právo dle odstavce 155 španělské ústavy převzít část pravomocí oblastní (zde katalánské) vlády, pokud ta jedná nezákonně, anebo jí omezit přísun peněz ze státní pokladny. Je ale otázkou, jak moc bude chtít Madrid situaci vyhrocovat.

Proč právě nyní?

Pozorovatelé připomínají, že v rámci stávající struktury španělského státu, která dává každému ze státotvorných regionů (takzvaných autonomních společenství) jiné pravomoci a záruky, je odtržení bez dohody, a přitom legální cestou, takřka nemožné.

Separatisté se nutně musí s Madridem dohodnout na vytyčení a ochraně hranic, kontrole nad energetickými sítěmi a národněhodpodářských či právních aspektech případného oddělení. Samostatné Katalánsko by též nutně potřebovalo, aby Madrid neblokoval jeho vstup do EU — jako obchodní centrum totiž musí fungovat v rámci společného trhu, jinak logicky upadne.

Jedena část pozorovatelů se domnívá, že se separatisté snaží teď především zvýšit tlak před celošpanělskými volbami chystanými na 20. prosince. Nyní vládnoucí pravicoví lidovci premiéra Rajoye zůstávají k jejich požadavkům neústupní, sociální demokraté z PSOE i nové strany Podemos a Ciudadanos však slibují Španělsko federalizovat, a tím katalánskou autonomii rozšířit.

Region si už nyní spravuje například zdravotnictví, policii nebo páteřní síť škol.

Jiná skupina pozorovatelů ovšem upozorňuje, že tábor katalánských separatistů je sám vnitřně rozdělen. Velká propast je zvláště mezi skupinou kolem Artura Mase a krajně levicovou stranou CUP, jejíž hlasy Mas potřebuje, aby byl v premiérské funkci potvrzen. Pondělní přijetí deklarace — a příslušné zvýšení tlaku — pak podle těchto pozorovatelů nesouvisí ani tak s prosincovými volbami, jako s potřebou upozadit příslušné politické rozdíly.

Důvody pro odtržení

V Katalánsku dnes žije 7,5 milionu lidí, tedy šestnáct procent španělské populace, v regionu ovšem vzniká celá pětina španělského HDP. Mnoho Katalánců sdílí přesvědčení, že jejich region doplácí na zbytek země, a přitom musí respektovat politiku Madridu, i když se s ní často neztotožňuje.

Separatistické nálady vzrostly v Katalánsku zejména za nedávné hospodářské krize, kdy se rozšířil názor, že kdyby byl region samostatným státem, nemusel by se podílet na politice souběžného sanování bank a zavádění sociálních škrtů, kterou praktikovala právě celošpanělská vláda pod vedením Mariana Rajoye.

Stávající volební průzkumy naznačují, že prosincové celošpanělské volby vyhraje opět pravice.

Další informace:

El País Catalan parliament passes motion declaring start of secession process

El País Artur Mas: “We have the legitimacy to construct the Catalan republic”

TypicallySpanish.com Rajoy has put into action his challenge to the motion for independence

TypicallySpanish.com Artur Mas was unable to be re-elected as President of the Catalan Regional Government yesterday

TypicallySpanish.com Artur Mas has accused the State of ‘paying confidents to put together lies’ against the process

The Local — Spain Catalan MPs to vote on secession plan in showdown with Madrid

The Local — Spain Madrid will go to court if Catalonia launches secession bid, govt warns

The Local — Spain Spanish government challenges Catalan secession motion in court