Katalánští separatisté zkoušejí novou cestu k nezávislosti
Petr JedličkaNově obsazený katalánský parlament schválil deklaraci, která zahajuje proces budování separátního sociálního systému a separátních veřejných financí. Očekává se, že ji ústavní soud zneplatní. Přesto jde podle pozorovatelů o významný posun.
První formální krok k odtržení, náhrada za loňské referendum, pokus vyzkoušet novou cestu k nezávislosti. Takto hodnotí pozorovatelé schválení separatistické deklarace v pondělí v katalánském parlamentu. Prohlášení vybízí katalánské zákonodárce k oficiálnímu zahájení příprav na sepsání nové ústavy, vybudování vlastního sociálního systému a oddělení katalánských veřejných financí od španělských, a to do třiceti dnů.
Návrh deklarace připravili dohromady zástupci širokého separatistického bloku Junts pel Sí a krajně levicové strany CUP, kteří drží v katalánském parlamentu od zářijových voleb většinu. Katalánští poslanci jej schválili nakonec většinou devíti hlasů.
„Máme mandát a legitimní právo budovat Katalánskou republiku (...) Nelze mluvit o nějaké mlčící většině. Hlas lidu promluvil v zářijových volbách, a to jasně: strany hlásící se k myšlence katalánské nezávislosti získaly většinové zastoupení v parlamentu, a to díky téměř padesáti procentům odevzdaných hlasů,“ uvedl v projevu před hlasováním Artur Mas, nejvýznamnější postava Junts pel Sí a dosud katalánský premiér.
Právě minulá Masova vláda se už pokusila o vyhlášení nezávislosti na základě referenda po vzoru Skotska. Hlasování se konalo přesně před rokem. Odpůrci samostatnosti bohatého regionu na severovýchodě Pyrenejského poloostrova však referendum bojkotovali a španělský ústavní soud je zpětně označil za nezákonné, jelikož sami Katalánci nemají dle vyjádření soudu „právo rozhodovat sami o věcech, které se týkají celé země“.
Separatisté proto teď zkoušejí novou strategii.
Detaily strategie a reakce Madridu
Základem nové cesty k odtržení Katalánska je pro separatisty už naznačený mandát ze zářijových voleb. V rámci postupu pak chtějí kombinovat samostatné budování nových státních institucí typu centrální banky, diplomatické služby či sítě daňových úřadů s vyjednáváním s centrální vládou v Madridu, a navíc vést rozhovory o vstupu samostatného Katalánska do EU.
V roce 2016 má být též sepsána nová katalánská ústava. Vrcholem příprav k odtržení by pak mělo být velké referendum v roce 2017, v němž bude tato ústava posouzena všemi voliči.
Referendum o ústavě chtějí separatisté uspořádat i třeba jednostranně, proti vůli Madridu.
Pondělní schválení deklarace je součástí prvního pilíře popsaného postupu. Vláda v Madridu ovšem zatím moc ochoty k dohodě nejeví.