Zázrak z Barcelony, zázrak z Madridu

Petr Jedlička

Správu dvou největších měst Španělska bude po nedělních volbách spoluřídit nebývalý počet zástupců radikálních občanských a levicových koalic. Pozornost přitom poutají i životní příběhy žen, jež dovedly tyto koalice k úspěchu.

Napsaly o tom hned v pondělí stovky médií z celého světa, a tak si to někteří vyložili jako typický výsledek španělských voleb. Je to však vskutku mimořádná věc: v Barceloně — to jest ve městě o třetinu větším než Praha — se podařilo zvítězit široké koalici kandidátů z řad někdejšího protestního hnutí rozhořčených, občanských sdružení a malých levicových i zelených stran, včetně populárních Podemos. V Madridu, to jest v 3,2milionové španělské metropoli, pak téměř zvítězilo uskupení podobné.

Čtete rádi analýzy zahraničního dění z dílny Petra Jedličky? Podpořte rubriku Svět a pomozte jí rozšiřovat kapacity.
×

V čele barcelonské koalice Barcelona En Comú stanula jednačtyřicetiletá aktivistka Ada Colau známá z kampaní a přímých akcí, jimiž se skupiny angažovaných Španělů snaží v posledních letech bránit vystěhovávání rodin, které si nemohou dovolit splácet hypotéku.

V čele madridské koalice Ahora Madrid stanula jednasedmdesátiletá emeritní soudkyně Manuela Carmena, které část publicistů přezdívává Rudá babička.

Ada Colau a Manuela Carmena. Foto Emilia Gutiérez

Jak Barcelona En Comú, tak Ahora Madrid dokázaly poprvé ve Španělsku, a vzácně i v celoevropském měřítku, prorazit až k politickému vrcholu navzdory ohromné vnitřní rozmanitosti, minimu financí, velmi silným protivníkům a s nezvykle radikálními programy.

Všední pak nejsou rozhodně ani profily, respektive životní příběhy lídryň, které koalice k volebnímu úspěchu dovedly.

Kampaň od píky

Ada Colau z Barcelona En Comú žila v protestním hnutí od malička. Jak řekla reportérům AFP, rodiče jí nikdy nedali zapomenout, že 3. března 1974, tedy v den, kdy se narodila, popravil režim generála Franka posledního politického vězně.

Colau po střední škole studovala filozofii, ale nedostudovala, jelikož jí došly peníze. Následně pracovala několik let jako uklízečka a myčka nádobí, než našla v roce 2007 práci v sociálním výzkumu. Dnes žije v podnájmu s partnerem a čtyřletým synem, nevlastní auto a všude chodí zásadně v riflích a halence.

Politicky a občansky se angažovala postupně ve studentských odborech, alter-globalizačním hnutí a protestech proti španělskému angažmá v irácké válce. Politickou vůdkyní se stala posléze v kampani za práva Barceloňanů postižených hypotéční krizí, v níž její sdružení Platforma za oběti hypoték zabránilo více než tisícovce vystěhování.

V rámci přípravy na letošní volby se Colau dokázala dohodnout s reformní i důslednou levicí, zelnými, trockisty i anarchisty, pro něž jsou městské volby na barcelonské scéně jedinými, které nebojkotují.

Radikální levice má v Barceloně hluboké kořeny. Foto NA, WmC

Hlavním soupeřem Barcelona En Comú byla ve městě tradiční všemocná koalice katalánských separatistů a podnikatelské lobby Convergència i Unió v čele s dosavadním starostou Xavierem Triasem, která se těší v Katalánsku obecně velké podpoře díky koketování s myšlenkou odtržení.

Barcelona En Comú šla do voleb s tezí, že sociální problematika má přednost před otázkou oddělení, a těsně vyhrála. Navzdory štědře dotované protikampani a obviňování z populismu, nezkušenosti i přílišné radikality získala jedenáct z celkových jednačtyřiceti zastupitelů. Convergència i Unió se musela spokojit s deseti.

Madridské babičky

Manuela Carmena, kterou oslovila Ahora Madrid, si naopak před volbami užívala důchodu. Již v 70. letech byla známou odbornicí na právo a také politicky aktivní osobou s důsledně levicovými názory. V roce 1977 přežila bombový útok pravicové bojůvky, při němž zahynulo několik jejích kolegů. Dlouho byla i na seznamu cílů ETA.

V letošních volbách se Carmena a zbytek Ahora Madrid střetli zejména s pravicovými lidovci z Partido Popular, kteří v Madridu vládnou nepřetržitě poslední čtvrtstoletí. V jejich čele stanula přitom rovněž vitální babička — třiašedesátiletá madridská celebrita Esperanza Aguirre, někdejší ministryně kultury a díky sňatku hraběnka, která absolvovala agitační část kampaně v rámci venčení svého psíčka.

Esperanza Aguirre je ve Španělsku známa zejména díky bulváru, neboť vystupuje jako opravdová dáma, která však zároveň přitahuje různé nehody. Dlela — například — v roce 2008 v jednom z hotelů v Bombaji, na něž zaútočili islamističtí teroristé, a při útěku z místa činu se dle vlastního vyprávění „brodila v krvi“. Před třemi lety pak zase nezraněna přežila havárii vrtulníku.

Lidovecká hraběnka Esperanza Aguirre, vždy elegantní a výřečná. Foto archiv LVL

Španělská agentura EFE připravila při příležitosti voleb dokonce zvláštní přehled nazvaný Esperanzina dobrodružství. V něm se lze dočíst i o tom, jak politička všemi přezdívaná Espi ujela sloužící policistce po svém nepodařeném parkování nebo jak rozmanitými způsoby usilovala o to, aby se nejrůznější ulice a prostranství v Madridu pojmenovaly po britské premiérce Thatcherové. 

V letošních volbách slibovala Esperanza Aguirre bruslařské rampy na dětská hřiště a WiFi zadarmo, důsledné hájení podnikatelů, veřejné služby za „co nejnižší cenu“ a „vyčištění ulic od pobudů“. Manuela Carmena slibovala naopak zlevnění hromadné dopravy a pomoc chudým rodinám. 

Hraběnčina Partido Popular nakonec opět zvítězila a získala jednadvacet zastupitelských křesel. Ahora Madrid však skončila těsně druhá s dvaceti mandáty.

Výzvy a programy

Obě uskupení teď čekají složitá jednání o podpoře od ostatních stran. Blíže k vládnutí je přitom paradoxně Ahora Madrid, které stačí k zastupitelské většině podpora jen jednoho dalšího uskupení, nejspíše sociálně demokratické PSOE.

Barcelona En Comú má navzdory vítězství pozici těžší, protože do barcelonského zastupitelstva se dostalo spolu s ní nejvíce stran od roku 1979. Katalánsko, jehož je Barcelona hlavní městem, navíc čekají ještě regionální volby v mimořádném termínu 27. září, v nichž se oživí opět debata odtržení, která tradičně všechno přehluší.

Pokud se — nicméně — zástupci Barcelona En Comú dohodnou s ostnatními, chtějí z radnice zpřístupnit bydlení co největšímu počtu potřebných (slibují audit nevyužívaných nemovitostí a zavedení pokut pro banky, které vystěhované byty a domy nenabízejí dále k pronájmu či prodeji), zavést hromadnou dopravu zdarma pro mladší šestnácti let a vyjednat dostupné cen vody plynu a elektřiny. Ty energetické koncerny, které se nebudou chtít dohodnout, chce BeComú zdanit poplatkem za využívání veřejného prostoru.

Debata o odtržení v Katalánsku tradičně všechno odstatní přehluší. Foto NA, WmC

Dále uskupení kolem Ady Colau slibuje pomoc města nejchudším rodinám (odhad sumy je nyní 25 milionů eur přímé pomoci a 150 milionů eur v investicích do rekvalifikačních kurzů a vzniku nových pracovních míst) a rozsáhlou protikorupční i protielitářskou reformu. Zde má jít konkrétně o kontrolu a případnou revizi všech uzavřených smluv a provedených privatizací, zastropování platu všech volených představitelů města na částce 2200 eur a konec privilegií typu bezplatného využívání služebních aut.

Ahora Madrid má vedle podobných protikorupčních a sociálních opatření v plánu i navrácení veřejných služeb jako svoz odpadů a úklid v ulicích do rukou města, přeměnu městských škol na státní bezplatné a velký audit dluhu. Dále pak madridská koalice slibuje komplexní plán boje s dlouhodobou nezaměstnaností mladých, jenž má být vypracován do sta dní od jejího nástupu na radnici, „využít všechny možnosti k zastavení vystěhovávání Madriďanů z jejich bydlišť“ a „přinutit katolickou církev, aby i ona začala konečně platit daň z nemovitostí“.

I když jednání o koalicích teprve začínají, lze již dnes oba úspěchy studovat a hledat v nich různé inspirace. Ačkoli totiž působí v daných souvislostech téměř jako zázraky z nebe, jedná se o výsledky konkrétní mnohaměsíční práce na programu a kampani a mnohaleté občanské angažovanosti. Úspěchy uskupení jako Barcelona En Comú a Ahora Madrid ukazují nejen, že to jde, ale i přibližně jak na to. 

Další informace:

The Local — Spain Blonde grans locked in battle to be Madrid mayor

El País Upset victory in Barcelona by social activist weakens independence drive

El País Five policies that Manuela Carmena wants in place in her first 100 days

El País Colau’s plan for Barcelona: new utility firm taxes and an end to official cars

The Guardian Spain's indignados could rule Barcelona and Madrid after local election success

AFP Meet Ada Colau, Barcelona’s ‘Indignada’ protest mayor

Pro zájemce o téma ještě zde komplexní rozbor celých španělských voleb od stejného autora pojatý v souvislostech aktuálních politických pohybů na evropském jihu.

    Diskuse