Španělsko-katalánský dialog zahájen, pokračovat se má v září

↗

První jednání premiérů po téměř čtyřech letech probíhalo v nesporně chladné atmosféře. Katalánský Pere Aragonès vlevo, španělský Pedro Sanchéza napravo. Foto Oscar del Pozo, AFP

Bez velkých slov či společné tiskovky, ale s nadějemi skončilo před několika dny vyhlížené jednání španělského premiéra s katalánským — první schůzka na podobné úrovni od pokusu o katalánské odtržení v říjnu 2017. Mluvčí předsedy španělské vlády Pedra Sanchéze María Jesús Monterová popsala rozdíly v pohledech obou stran jako „propastné“. Společné je jim však prý vědomí potřeby „ukončit období konfrontace“ a „budovat vzájemnou důvěru“. To nezávisle potvrdil také předseda nové katalánské vlády Pere Aragonès.

„Nejde nám o to mít společné foto. Pod povrchem je tu stále politický konflikt, který musíme řešit. Chystáme se na jednání, které bude nejkomplexnější a nejtěžší, jaké kdy katalánská vláda vedla,“ řekl Aragonès novinářům po setkání se Sanchézem.

Vedle zájmu na překonání sporu a na poctivém dialogu se reprezentanti obou vlád dohodli, že s vyjednáváním o konkrétnostech začnou třetí týden v září — s odstupem po tradičním separatistickém svátku La Diada (11. září) a snad i po zvládnutí aktuální vlny koronavirové nákazy.

Zahájení dialogu odblokovala série milostí pro vězněné separatistické lídry, kterou ohlásil na začátku léta právě současný španělský premiér. Jednání začínají po téměř čtyřech letech zmrazených vztahů, během nichž převzaly španělské orgány mimo jiné i na přechodnou dobu celou katalánskou správu. Jasný slib znovuotevření dialogu byl přitom jednou z priorit, na nichž se na celošpanělské úrovni dohodli před rokem a půl i současní vládní partneři — Sanchézova PSOE a důsledně levicová Unidas Podemos.

Požadavky a realita

Katalánští separatisté žádají od španělské vlády plnou amnestii pro všechny potrestané kvůli pokusu o odtržení v roce 2017. Nad to chtějí pak zopakovat referendum o nezávislosti, a to s garancí závaznosti výsledku.

Část separatistického tábora kolem strany Katalánská republikánská levice (ERC), do níž patří i premiér Aragonès, preferuje cestu dohodou. Jiná část — nacionalistická koalice Společně za Katalánsko (Junts) a radikálně levicová koalice CUP — volají po jednostranných krocích.

Zpráva●Petr Jedlička

Věznění katalánští separatisté jsou už na svobodě, spory však trvají

Takřka žádný z pozorovatelů dnes nevidí naději, že by Španělsko Katalánsku referendum o odtržení odsouhlasilo. Sám Sanchéz něco takového vyloučil opakovaně a všechny tři hlavní opoziční strany — PP, Vox i Ciudadanos — jsou proti ještě výrazněji. Příslušný návrh by přitom musely schválit nejméně dvě třetiny celošpanělských poslanců.

V otázce amnestií však určitý prostor k dohodě existuje. Sanchéz může též Kataláncům nabízet posílení jejich autonomie či objemnější finanční transakce.

„I když vidíme, že oba vůdčí politikové projevili zájem jednat, je stále možné, že ve skutečnosti nemíní usilovat o nějakou velkou dohodu, ale postačí jim jednání samo. V (celošpanělském) parlamentu se totiž Sanchézova menšinová vláda opírá i o katalánskou ERC (…) Avšak v tom, jak Sanchéz postupuje, je každopádně kus politické odvahy. Myšlenka katalánské nezávislosti je totiž ve Španělsku velmi nepopulární a zřejmě bude Sanchéze stát voliče,“ shrnul pro reportéry serveru Catalan News politolog Marc Sanjaume.

↗

Vývoj podpory hlavních španělských stran od posledních voleb. Aktuální pád PSOE premiéra Sanchéze (červenou) zde dobře patrný. Grafika WmC

Předáci na cestách a další plány

Ve vlastním Katalánsku se nyní nejvíce řeší koronavirová situace — velká města zažívají další vlnu nákazy a vedle vakcinace se debatuje, co s letošní turistickou sezónou. Separatismus je nicméně stále taktéž tématem.

Několik z omilostněných lídrů vyrazilo krátce po propuštění na cestu po Evropě. Jednali v řadě států a navštívili i Evropský parlament. V belgickém Waterloo se sešli poprvé od října 2017 také propuštěný vůdce ERC a někdejší katalánský vicepremiér Oriol Junqueras s vůdcem koalice Junts a někdejším premiérem Carlesem Puigdemontem.

Puigdemont je — spolu s několika dalšími separatistickými vůdci — stále oficiálně v exilu a španělská milost se na něj nevztahuje.

Zpráva●Petr Jedlička

Katalánští europoslanci se nevzdávají, obrátí se na unijní Tribunál

Další ze známých propuštěných separatistů — Jordi Turull — se vydal na pěší „pochod za svobodu“ napříč katalánským územím. Svoji pouť zahájil minulý týden u francouzských hranic. Doprovázelo jej přibližně dvě stě stoupenců.

Nejvýznamnější separatistická organizace mimo politické strany — Katalánské národní shromáždění (ANC) — mezitím ohlásila „mobilizaci sil“ a řadu demonstrací na začátek letošního podzimu. „Musíme aktivizovat lidovou občanskou frontu a s její pomocí vyvinout tlak na klíčové instituce. Nezávislosti lze dosáhnout a potřebujeme ji více než když dříve,“ řekla novinářům Elisenda Paluzie, aktuální prezidentka ANC.

Ve vlastní katalánské politice se vedou aktuálně spory, jak zareagovat na nedávné rozhodnutí španělského Účetního dvora, který uložil téměř čtyřiceti představitelům separatistických vlád z let 2011 až 2017 milionové pokuty za zneužívání veřejných prostředků k nezákonné (zde separatistické) činnosti. Současná katalánská vláda se je rozhodla pokrýt z výdajové rezervy zvláštní dotací ve výši desíti milionů eur. Prošpanělští politikové ji ale za to ostře kritizují. Před několika dny ohlásili, že napadnou příslušný krok také soudně.

Za podíl na událostech kolem pokusu o odtržení v roce 2017 bylo ze strany Španělska nějakou formou sankcionováno zatím přes tisíc osob. Další přibližně dva tisíce Katalánců jsou stále vyšetřovány.