Hlavní španělská středolevicová strana PSOE, známá též jako socialisté, má konečně zase plnohodnotné vedení. Je tomu tak od poslední neděle — od vyvrcholení předsednických primárek, jež vyhrál Pedro Sánchez. V PSOE nastal minulé léto rozkol ohledně dilematu, jestli umožnit po desetiměsíčním bezvládí v zemi vznik menšinového pravicového kabinetu, nebo iniciovat druhé opakování mimořádných voleb. Sánchez, jenž byl už tehdy předsedou, podporu pravici odmítl s tím, že nabízející se vláda Mariana Rajoye je prostě příliš zkorumpovaná. Svými oponenty ve straně byl následně donucen k rezignaci a PSOE vznik vlády pravice nakonec umožnila.

Strana fungovala pak osm měsíců pod prozatímním vedením a za intenzivní vnitřní debaty, co dále. Během letošního jara byly vyhlášeny primárky a v nich se prosadil znovu právě Sánchez. Tentokrát ovšem zvítězil s novou levicovější koncepcí.

„PSOE musí být jasně k rozeznání od lidovecké pravice (Partido Popular premiéra Rajoye, PP). Musí být jasnou levicovou alternativou (...) Chci, aby se z PSOE stala opět důvěryhodná strana, která vítězí ve volbách (...) Budeme důslednou opozicí, takovou, u níž nachází zastání společenská většina znechucená z korupce PP, lidé sužovaní nejistotou, zda budou mít práci, a všichni ti, kdo pociťující důsledky nerovnosti, jež se kvůli politice škrtů PP stále zvětšuje,“ uvedl Sánchez již v neděli v projevu, v němž děkoval spolustraníků za zvolení.

Střet koncepcí

V rámci proběhlého osmiměsíčního boje o nové vedení a podobu PSOE se střetlo několik velkých stranických skupin. Drtivá většina z nich se přitom přiklonila postupně k jednomu ze dvou táborů: Sánchezovu, jenž slíbil důslednou středolevicovou politikou a přestavbu strany v uskupení kvalitativně jiné než vládní PP, nebo táboru okolo Susany Díazové.

Předsedkyně andaluské vlády a populární regionální lídryně Díazová postavila proti Sánchezově vizi svou vlastní, dle které má PSOE jednat pragmaticky, ztělesňovat „rozumnou politiku“ a vystupovat jako „konstruktivní opozice“. Podle Díazové demonstrativní důraz na levicovost nikam nevede, což se prý ukazuje dobře u francouzských socialistů i britských labouristů.

Důsledně levicoví voliči navíc dnes ve Španělsku volí spíše radikálnější Sjednocenou levici (IU) nebo Podemos. A snaha lákat na myšlenku levicové aliance přivedla socialisty v minulém roce k nejhorším volebním výsledkům od pádu Fankova režimu, argumentovala Díazová.

Předsedkyně andaluské vlády byla v souboji o vedení PSOE považována dlouho za favoritku. Měla podporu médií včetně vlivného středolevicového deníku El País a otevřeně pro ni horovali i bývalí úspěšní premiéři a vůdci PSOE José Luis Zapatero a Felipe Gónzalez.

Sánchez však zvítězil nakonec rozdílem deseti procent — o zhruba patnáct tisíc hlasů, přičemž primárek se zúčastnilo přibližně 150 tisíc z celkových 190 tisíc straníků. Podle znalců sehrálo roli úsilí, s nímž vedl Sánchez primárkovou kampaň — po dva měsíce objížděl základní organizace PSOE po celé zemi — a také fakt, že Susan Díazová je vnímána jako typická reprezentantka starých mocenských struktur náchylných ke korupci, jež drží po léta většinu moci ve státě, takzvané kasty a stranických baronů.

Co bude dále

Pozorovatelé nyní se zvědavostí očekávají, jak se chování socialistů po ukončení osmiměsíčního provizoria změní. V parlamentu má strana i přes neúspěch v posledních volbách druhý nejsilnější klub a de facto menšinovou vládu PP drží. Podemos přitom soustavně vyzývají ke společnému vyslovení nedůvěry „zkorumpovanému a parazitujícímu“ kabinetu.

Znalci španělské politiky uvádějí, že chce-li Sánchez politicky obstát, musí svržení vlády správně načasovat do příštích dvanácti měsíců a toto načasování před veřejností obhájit. PSOE bude čelit obviňování z blokádnictví a nestátnického přístupu zprava a z nerozhodnosti a oportunismu od Podemos. Nad to musí Sánchez brát ohled na fakt, že čtyřicet procent členů PSOE účastnících se primárek hlasovalo pro Díazovou.

Podpora lidovecké pravice z PP se dle aktuálních průzkumů pohybuje pod třiceti procenty, což je od voleb přibližně pětiprocentní pokles. Podpora PSOE i Posemos je přitom obdobná jako loni v červnu — jednadvacet až třiadvacet procent. Lidovečtí voliči tak přecházejí především ke čtvrté parlamentní straně — liberálním Ciudadanos, kteří od voleb o tři procenta posílili.

Pedro Sánchez osobně je mezi Španěly vcelku populární, znalci však upozorňují, že voliči mají sklon nepodporovat vnitřně rozdělené strany — což PSOE do značné míry pořád je. Susan Díazová po neděli slíbila, že její tábor „dostojí svému dílu odpovědnosti“ a bude podporovat „koherentní politiku vedení“. Jak si však všimlo celé Španělsko, ruku Sánchezovi po oznámení výsledků primárek Díazová sice podala, ale jen dosti neochotně, chladně a hned ji zase stáhla zpět.

Další informace:

El País Pedro Sánchez retakes control of Spain’s deeply divided Socialist Party

The Guardian Spanish Socialists re-elect Pedro Sánchez to lead party

AFP Spain's deeply divided Socialists pick new leader

El País The ‘Brexit’ of Spain’s Socialist Party