Znemožněním on-line hlasování, zabavováním volebních lístků i policejními obušky odpověděla nakonec španělská centrální vláda na katalánské referendum o odtržení, které vyhlásili tamní separatisté kontrolující katalánskou vládu i parlament. Referendum se konalo v neděli. Předcházela mu přitom řada kroků podniknutých za minulých deset let.

Během vlastního nedělního hlasování vtrhávala španělská policie a národní garda do volebních místností na desítkách míst v celém regionu, zabavovala urny i seznamy voličů. Na mnoha místech se u toho střetla s odporem zájemců o hlasování. Ten pak potlačovala i slzným plynem, gumovými projektily či právě obušky.

Podle zpřesněných údajů katalánského ministerstva zdravotnictví z pondělního rána bylo zraněno téměř 900 lidí, z toho pouze asi čtyřicet policistů nebo gardistů. Nešlo tak o klasickou sérii potyček či násilností známou z divokých protestů, ale o důsledek policejní razance, bezohlednosti až brutality.

Komentátoři z agentur připomínají, že ve Španělsku jde o nejvážnější událost podobného typu za mnoho posledních let. Dva ze zraněných jsou ve vážném stavu — sedmdesátiletý stařík, jehož při útoku těžkooděnců stihl infarkt, a mladík, kterého zasáhl gumový projektil do oka.

Typické případy nedělního násilí zachycují již stovky zveřejněných videí. Přesto uzavřela policie nakonec silou jen 92 z 2315 volebních místností, takže hlasování na většině míst i přes násilnosti proběhlo.

Mezi španělskými a katalánskými politiky se nyní odehrává mediální souboj o interpretaci události a vyvození odpovědnosti. Španělský premiér a předseda vládnoucích pravicových lidovců z Partido Popular (PP) Mariano Rajoy zdůrazňuje protiústavní charakter referenda a svou povinnost zajistit vládu práva, jež je pro demokratický charakter státu nezbytná. Všechna odpovědnost za zranění padá tak podle něj na katalánskou vládu, jíž tvoří od voleb 2015 separatisté, neboť prý zmanipulovala veřejnost.

Předseda katalánské vlády Carles Puigdemont mluví naopak o primární odpovědnosti Madridu, jasné výpovědi o vztahu španělské vlády ke Katalánsku a „dnu naděje a utrpení, jímž si občané Katalánska získali právo na nezávislý republikánský stát“.

Pedro Sanchéz, což je předseda celošpanělské sociálnědemokratické strany PSOE, která zůstává v opozici, ale zároveň současnou menšinovou vládu Rajoye a PP umožnila, podpořil premiérův názor o nelegálnosti, a tedy i neakceptovatelnosti referenda, současně ale zdůraznil potřebu rozhovorů, jež je prý „zvláště v současné situaci mimořádně palčivá“.