Španělští socialisté mají konečně zase vedení, budoucnost vidí vlevo

Petr Jedlička

Po osmiměsíčním provizoriu se do čela PSOE vrací Pedro Sánchez, jenž se svou koncepcí „zásadní alternativy“ k lidovecké pravici porazil v primárkách Susanu Díazovou. Ta chtěla, aby se PSOE profilovala jako „konstruktivní opozice“.

Hlavní španělská středolevicová strana PSOE, známá též jako socialisté, má konečně zase plnohodnotné vedení. Je tomu tak od poslední neděle — od vyvrcholení předsednických primárek, jež vyhrál Pedro Sánchez. V PSOE nastal minulé léto rozkol ohledně dilematu, jestli umožnit po desetiměsíčním bezvládí v zemi vznik menšinového pravicového kabinetu, nebo iniciovat druhé opakování mimořádných voleb. Sánchez, jenž byl už tehdy předsedou, podporu pravici odmítl s tím, že nabízející se vláda Mariana Rajoye je prostě příliš zkorumpovaná. Svými oponenty ve straně byl následně donucen k rezignaci a PSOE vznik vlády pravice nakonec umožnila.

Strana fungovala pak osm měsíců pod prozatímním vedením a za intenzivní vnitřní debaty, co dále. Během letošního jara byly vyhlášeny primárky a v nich se prosadil znovu právě Sánchez. Tentokrát ovšem zvítězil s novou levicovější koncepcí.

„PSOE musí být jasně k rozeznání od lidovecké pravice (Partido Popular premiéra Rajoye, PP). Musí být jasnou levicovou alternativou (...) Chci, aby se z PSOE stala opět důvěryhodná strana, která vítězí ve volbách (...) Budeme důslednou opozicí, takovou, u níž nachází zastání společenská většina znechucená z korupce PP, lidé sužovaní nejistotou, zda budou mít práci, a všichni ti, kdo pociťující důsledky nerovnosti, jež se kvůli politice škrtů PP stále zvětšuje,“ uvedl Sánchez již v neděli v projevu, v němž děkoval spolustraníků za zvolení.

Střet koncepcí

V rámci proběhlého osmiměsíčního boje o nové vedení a podobu PSOE se střetlo několik velkých stranických skupin. Drtivá většina z nich se přitom přiklonila postupně k jednomu ze dvou táborů: Sánchezovu, jenž slíbil důslednou středolevicovou politikou a přestavbu strany v uskupení kvalitativně jiné než vládní PP, nebo táboru okolo Susany Díazové.

Předsedkyně andaluské vlády a populární regionální lídryně Díazová postavila proti Sánchezově vizi svou vlastní, dle které má PSOE jednat pragmaticky, ztělesňovat „rozumnou politiku“ a vystupovat jako „konstruktivní opozice“. Podle Díazové demonstrativní důraz na levicovost nikam nevede, což se prý ukazuje dobře u francouzských socialistůbritských labouristů.

Důsledně levicoví voliči navíc dnes ve Španělsku volí spíše radikálnější Sjednocenou levici (IU) nebo Podemos. A snaha lákat na myšlenku levicové aliance přivedla socialisty v minulém roce k nejhorším volebním výsledkům od pádu Fankova režimu, argumentovala Díazová.

Předsedkyně andaluské vlády byla v souboji o vedení PSOE považována dlouho za favoritku. Měla podporu médií včetně vlivného středolevicového deníku El País a otevřeně pro ni horovali i bývalí úspěšní premiéři a vůdci PSOE José Luis Zapatero a Felipe Gónzalez.

Sánchez však zvítězil nakonec rozdílem deseti procent — o zhruba patnáct tisíc hlasů, přičemž primárek se zúčastnilo přibližně 150 tisíc z celkových 190 tisíc straníků. Podle znalců sehrálo roli úsilí, s nímž vedl Sánchez primárkovou kampaň — po dva měsíce objížděl základní organizace PSOE po celé zemi — a také fakt, že Susan Díazová je vnímána jako typická reprezentantka starých mocenských struktur náchylných ke korupci, jež drží po léta většinu moci ve státě, takzvané kastystranických baronů.

Susana Díazová se těšila podpoře emeritních socialistických lídrů. Zde s expremiérem Josém Luisem Zapaterem. Foto archiv EDC

Co bude dále

Pozorovatelé nyní se zvědavostí očekávají, jak se chování socialistů po ukončení osmiměsíčního provizoria změní. V parlamentu má strana i přes neúspěch v posledních volbách druhý nejsilnější klub a de facto menšinovou vládu PP drží. Podemos přitom soustavně vyzývají ke společnému vyslovení nedůvěry „zkorumpovanému a parazitujícímu“ kabinetu.

Znalci španělské politiky uvádějí, že chce-li Sánchez politicky obstát, musí svržení vlády správně načasovat do příštích dvanácti měsíců a toto načasování před veřejností obhájit. PSOE bude čelit obviňování z blokádnictví a nestátnického přístupu zprava a z nerozhodnosti a oportunismu od Podemos. Nad to musí Sánchez brát ohled na fakt, že čtyřicet procent členů PSOE účastnících se primárek hlasovalo pro Díazovou.

Podpora lidovecké pravice z PP se dle aktuálních průzkumů pohybuje pod třiceti procenty, což je od voleb přibližně pětiprocentní pokles. Podpora PSOE i Posemos je přitom obdobná jako loni v červnu — jednadvacet až třiadvacet procent. Lidovečtí voliči tak přecházejí především ke čtvrté parlamentní straně — liberálním Ciudadanos, kteří od voleb o tři procenta posílili.

Pedro Sánchez osobně je mezi Španěly vcelku populární, znalci však upozorňují, že voliči mají sklon nepodporovat vnitřně rozdělené strany — což PSOE do značné míry pořád je. Susan Díazová po neděli slíbila, že její tábor „dostojí svému dílu odpovědnosti“ a bude podporovat „koherentní politiku vedení“. Jak si však všimlo celé Španělsko, ruku Sánchezovi po oznámení výsledků primárek Díazová sice podala, ale jen dosti neochotně, chladně a hned ji zase stáhla zpět.

Další informace:

El País Pedro Sánchez retakes control of Spain’s deeply divided Socialist Party

The Guardian Spanish Socialists re-elect Pedro Sánchez to lead party

AFP Spain's deeply divided Socialists pick new leader

El País The ‘Brexit’ of Spain’s Socialist Party