Španělsko by mohlo přestat být evropskou výjimkou, co se týče (ne)přítomnosti krajní pravice ve vysoké politice. V posledních měsících totiž v zemi posiluje populistická strana Vox, sázející na osvědčená témata podobně orientovaných uskupení po celé Evropě: tedy na odpor vůči imigrantům, levici a mytickému Bruselu. Ve Španělsku je tento úspěšný koktejl doplněn o boj proti katalánskému separatismu.

Dopomoci k úspěchu nové straně by měli pomoci odpadlíci z Lidové strany (PP), ale například i někdejší Trumpův dvorní ideolog Stephen Bannon, který se netají svou ambicí vybudovat v celé Evropě krajně pravicovou internacionálu. Průzkumy přitom naznačují, že by se strana mohla probojovat do národního parlamentu a dost možná se i stát jedním z jazýčků na vahách při sestavování příští vlády.

Vzestup

Strana nazvaná Vox (podle latinského výrazu pro „hlas“, španělsky voz) vznikla již koncem roku 2013 pro „pravicové voliče nespokojené s politikou Lidové strany“. Do obecného povědomí se ale začala dostávat teprve v poslední době — v souvislosti s krizí okolo katalánského referenda o nezávislost a s opět vzrůstajícím migračním tlakem na španělské enklávy v severní Africe.

V případě Katalánie zastává Vox nejtvrdší možné postoje, když u soudu prosazuje přísné potrestání separatisticky naladěných politiků a svolává demonstrace na podporu jednotného Španělska. Naposledy se 9. září takového pochodu v Barceloně zúčastnilo na dva tisíce lidí, dožadujících se kromě vězení pro „vlastizrádce“ i opětovného pozastavení katalánské autonomie.

Ještě větší pozornost vyvolala návštěva druhého nejvýše postaveného muže strany, Javiera Ortegy, v Ceutě hned po úspěšném pokusu zhruba šesti set migrantů překonat hraniční plot oddělující španělskou koloniální výspu od Maroka. Ortega tento incident označil za součást „precizně koordinovaného“ úsilí, v jehož rámci se chce až milion lidí dostat nejprve do Španělska a následně do celé Evropy, a navrhl „postavit tak vysokou zeď, kterou nikdo nepřeleze“.

Strategie

Podobné medializované výstupy Voxu pomáhají pronikat do veřejného prostoru a také ve Španělsku rozehrát hysterické hledání nepřátel. Tím vnějším se samozřejmě stávají migranti, podle stranických lídrů přímo podněcování marockou vládou a toužící zničit „křesťanské Španělsko". Tím vnitřním je vedle katalánských separatistů hlavně socialistická vláda Pedra Sáncheze, která humanistickou politikou vůči uprchlíkům k údajné likvidaci základů státu přispívá.

Stejně jako jinde jsou i ve Španělsku hlavním nástrojem šíření těchto tezí sociální sítě, kde má Vox vůbec nejaktivnější příznivce vedle sympatizantů levicové strany Podemos a může navázat na stále propojenější globální síť desinformačních webů a uživatelů. Není ostatně žádná náhoda, že se do kampaně Vox zapojil sám ideový otec trumpismu a zakladatel krajně pravicového webu Breitbart, Steve Bannon.

Svoji roli ovšem hraje i příznivé politické klima. Pravicová Lidová strana, jíž se od pádu diktatury úspěšně dařilo integrovat konzervativní věřící, podnikatelskou elitu a nostalgiky po Frankově režimu, je po sérii skandálů a pádu vlády v rozkladu. Přestože například k migraci zastávala PP tvrdé postoje, u značné části voličské základny ztratila důvěryhodnost a zatím nemá ani jasného, charismatického lídra, který by ji dokázal získat zpět.