Výsledek extrémní pravice ve Švédsku komplikuje sestavení vlády

Dominika Wittenberg Gašparová

Extrémní pravice sice ve Švédsku neuspěla tak výrazně, jak předpovídaly nejčernější odhady. Jejich výsledek však při patové situaci mezi pravicí a levicí výrazně komplikuje sestavení vlády, píše skandinavistka Dominika Wittenberg Gašparová.

Po nedělních parlamentních volbách panuje ve Švédsku nejistota. Vládnoucí Sociální demokraté se ziskem 28,4 % sice obhájili pozici nejsilnější strany, avšak za cenu historicky nejnižší podpory. Oproti minulým volbám ztratili v parlamentu dvanáct křesel a část jejich bývalých voličů přešla buď k postkomunistické Levicové straně, která získala překvapivých 7,9 %, nebo k extrémně pravicovým Švédským demokratům (17,6 %). Ti navzdory očekáváním nesesadili Umírněné z pozice druhé nejsilnější strany, i když tradiční pravice oproti minulým volbám přišla o čtrnáct mandátů.

Červeno-zelený blok Sociálních demokratů, Levicové strany a Zelených, kteří se letos do parlamentu dostali jen s odřenýma ušima, má v současnosti oproti středopravicové Alianci Umírněných, Liberálů, Strany středu a Křesťanských demokratů jen těsnou převahu o 0,3 %. V přepočtu na křesla se jedná jen o rozdíl jediného mandátu ve prospěch levice a vše se navíc ještě může změnit do středy, kdy budou spočítány hlasy občanů žijících v zahraničí a lidí, kteří volili předčasně.

Koaliční vyjednávání

×