K exemplárním trestům odsoudil švédský soud trojici mladíků zodpovědných za pokus o žhářský útok na místní židovskou komunitu. Přestože se vhození zapálených předmětů na dvůr synagogy v Göteborgu na jihozápadě země obešlo bez zranění a větších materiálních škod, provinilce vyjde draho — ve dvou případech na dva roky vězení, nejmladšího útočníka (19) na patnáct měsíců. Jednoho z mužů, který je palestinského původu, zároveň po odpykání trestu čeká deportace ze země.

Prosincového útoku na židovské shromáždění se zúčastnilo celkem dvanáct maskovaných osob. Pět mužů bylo následně zatčeno, tři z nich — dva s přiznaným statutem uprchlíka a neúspěšný žadatel o azyl původem z Pásma Gazy — skončili před soudem. Podle rozsudku jednali s „jasným cílem zastrašit a ublížit lidem v synagoze a židovské komunitě jako takové“, incident je proto jasným „zločinem z nenávisti“.

Antisemitismus je problém

Útok na synagogu v Göteborgu se odehrál pouhý den po protestním shromáždění ve městě Malmö, na kterém na dvě stě lidí vykřikovala antisemitská hesla. Místní policejní mluvčí Calle Persson uvedl, že mezi nimi zazněly i výhružky o „střílení do Židů“. Oba incidenty zřejmě proběhly v návaznosti na uznání Jeruzaléma za hlavní město Izraele ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.

„Jsem rozhořčen útokem na synagogu v Göteborgu a výhružkami násilí na demonstraci v Malmö,“ reagoval tehdy sociálnědemokratický premiér Stefan Löfven. „Pro antisemitismus není ve švédské společnosti místo.“

Nedá se nicméně říct, že by se ve Švédsku jednalo o ojedinělé útoky. Podle údajů Národní rady pro prevenci kriminality v zemi dojde v průměru na více než dvě stě antisemitských incidentů ročně, přičemž jejich počet se zpravidla zvyšuje v období izraelsko-palestinského napětí, jako byla válka v Gaze nebo naposledy právě Trumpovo rozhodnutí týkající se Jeruzaléma. Příslušníci asi dvacetitisícové židovské komunity ve Švédsku v různých průzkumech vyjadřují obavy nosit na veřejnosti symboly své etnické a náboženské příslušnosti a někteří její náboženští představitelé museli čelit výhružkám.

„Antisemitismus je ve švédské společnosti problém,“ domnívá se historik Henrik Bachner. „Nejedná se o něco nového, v posledních desetiletích ale získává jasnější obrysy.“

Nejen extrémní pravice

Případy antisemitismus byly podle Bachnera a dalších expertů tradičně spojeny s extrémní pravicí, výraznou roli však v současnosti hrají radikální muslimové. Část přistěhovalců si s sebou ze země původu přináší protižidovské postoje, což se vláda pokouší řešit například celonárodním vzdělávacím programem s cílem připomínat holocaust.

„Švédská vláda investuje velké prostředky do boje s fenoménem antisemitismu a islamofobie,“ vysvětluje Ingrid Lomforsová, ředitelka vládní organizace Fórum živé historie (Forum för levande historia).

Zapojují se také sami členové švédské muslimské komunity. Šestadvacetiletý Siavosh Derakhti, jehož rodiče pochází z Íránu, vede organizaci zvanou Mladí muslimové proti antisemitismu a xenofobii, která se zaměřuje na přednášky ve školách a organizuje výpravy do koncentračních táborů. Imám v Malmö Salahuddin Barakat zase spolu s místním rabínem Davidem Hacohenem vede mezináboženskou organizaci Amanah („důvěra“). Řada muslimských náboženských představitelů navštívila po prosincových incidentech synagogu v Malmö, aby tak vyjádřila solidaritu s napadenými.

Další informace

• The Local Breaking down Sweden's anti-Semitism problem
• The Independent Muslim leaders visit Swedish synagogue in show of support following anti-Semitic events
• The Times of Israel In infamous Malmo, a rabbi and imam seed trust with audacious grassroots project