K exemplárním trestům odsoudil švédský soud trojici mladíků zodpovědných za pokus o žhářský útok na místní židovskou komunitu. Přestože se vhození zapálených předmětů na dvůr synagogy v Göteborgu na jihozápadě země obešlo bez zranění a větších materiálních škod, provinilce vyjde draho — ve dvou případech na dva roky vězení, nejmladšího útočníka (19) na patnáct měsíců. Jednoho z mužů, který je palestinského původu, zároveň po odpykání trestu čeká deportace ze země.

Prosincového útoku na židovské shromáždění se zúčastnilo celkem dvanáct maskovaných osob. Pět mužů bylo následně zatčeno, tři z nich — dva s přiznaným statutem uprchlíka a neúspěšný žadatel o azyl původem z Pásma Gazy — skončili před soudem. Podle rozsudku jednali s „jasným cílem zastrašit a ublížit lidem v synagoze a židovské komunitě jako takové“, incident je proto jasným „zločinem z nenávisti“.

Antisemitismus je problém

Útok na synagogu v Göteborgu se odehrál pouhý den po protestním shromáždění ve městě Malmö, na kterém na dvě stě lidí vykřikovala antisemitská hesla. Místní policejní mluvčí Calle Persson uvedl, že mezi nimi zazněly i výhružky o „střílení do Židů“. Oba incidenty zřejmě proběhly v návaznosti na uznání Jeruzaléma za hlavní město Izraele ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.

„Jsem rozhořčen útokem na synagogu v Göteborgu a výhružkami násilí na demonstraci v Malmö,“ reagoval tehdy sociálnědemokratický premiér Stefan Löfven. „Pro antisemitismus není ve švédské společnosti místo.“

Nedá se nicméně říct, že by se ve Švédsku jednalo o ojedinělé útoky. Podle údajů Národní rady pro prevenci kriminality v zemi dojde v průměru na více než dvě stě antisemitských incidentů ročně, přičemž jejich počet se zpravidla zvyšuje v období izraelsko-palestinského napětí, jako byla válka v Gaze nebo naposledy právě Trumpovo rozhodnutí týkající se Jeruzaléma. Příslušníci asi dvacetitisícové židovské komunity ve Švédsku v různých průzkumech vyjadřují obavy nosit na veřejnosti symboly své etnické a náboženské příslušnosti a někteří její náboženští představitelé museli čelit výhružkám.

„Antisemitismus je ve švédské společnosti problém,“ domnívá se historik Henrik Bachner. „Nejedná se o něco nového, v posledních desetiletích ale získává jasnější obrysy.“

Nejen extrémní pravice