↗

Švédští demokraté (původně strana Udržme Švédsko švédské) se postupně vzdali požadavku na vystoupení z EU, vymezování se vůči cizincům na základě etnicity i odsuzování islámu en bloc. Jejich parlamentní zastoupení narostlo od roku 2010 z 25 mandátů na letošních 73. Na snímku momentka z volebního štábu strany. Foto Jonathan Nackstrand, AFP

Nacionální populisté ze strany Sverigedemokraterna (Švédští demokraté) v nově vznikající švédské vládě nebudou. Vyplývá to z dosavadních jednání, která od pondělí oficiálně vede předseda strany Moderaterna (Umírnění) Ulf Kristersson — dnes faktický lídr švédské pravice.

Právě role Švédských demokratů v nadcházejícím období je otázkou, která se ve švédské politice řeší od voleb z 11. září nejintenzivněji. Sverigedemokraterna totiž ve volbách získala 20,5 procenta hlasů, což je nejvíce z celého pravicového bloku a zároveň její historicky nejlepší výsledek. Volby celkově ale dopadly tak, že nelze složit většinu bez stran, které s nacipopulisty vládnou nechtějí.

„Je zřejmé, že Švédští demokraté budou mít větší vliv než doposud. Stále je ale otázkou, jaký konkrétně,“ shrnul minulý týden pro Deutsche Welle novinář Markus Karlsson.

↗

Zdaleka nejvíce hlasů v zářijových volbách získala opět sociální demokracie. Hlavním tématem bylo však druhé místo Švédských demokratů, které tento rok volili nezvykle i mladí a ženy. V novém parlamentu má tradiční pravicový blok doplněný o Švédské demokraty těsnou několikamandátovou většinu. Grafika WmC

Role Švédských demokratů v systému

Sverigedemokraterna je uskupením, jež vzniklo na konci osmdesátých let ze švédské ultrapravicové scény. Jeho členy byli i známí neonacisté. Avšak po roce 2006, kdy do čela této strany nastoupil současný předseda Jimmie Åkesson, prošla podobným přerodem jako například francouzští lepenisté — začala vylučovat otevřené extrémisty, změkčila rétoriku, učesala image a dokonce i přizpůsobila logo. Namísto plamenné pochodně v něm má dnes květinu.