„Přeji vám hodně štěstí (...) ale nebudu vám tajit, že úkol, jenž před vámi stojí, považuji za nesmírně obtížný. Výsledek nedělních voleb není z těch, které umožňují snadná řešení.“ Tato slova pronesl ve čtvrtek předseda švédského parlamentu Per Westeberg na zvláštní tiskové konferenci. A jejich adresátem nebyl nikdo jiný než Stefan Löfven, předseda švédské sociální demokracie a nastupující švédský premiér.

Švédská Socialdemokraterna (SAP) vyhrála v neděli parlamentní volby. Löfven tak získal ve čtvrtek od Westeberga pověření sestavit kabinet, s nímž se má SAP vrátit po osmileté vládě pravice k moci.

„Švédský lid se obrátil zády k privatizacím a daňovým škrtům. Švédský lid žádá změnu. Jsem připraven sestavit funkční vládu (...), ale upřímně doufám, že budeme v obecně prospěšných záležitostech spolupracovat,“ uvedl Löfven v odpovědi kolegovi.

Absence většiny

Podle všech pozorovatelů čeká Löfvena skutečně nelehký úkol. I když totiž sociální demokracie vyhrála volby, v bloku s obvyklými partnery nemá sněmovní většinu.

V 349členném Riksdagu zasednou poslanci celkem osmi stran: 158 z nich ze tří levicových, 142 ze čtyř pravicových a 49 Švédských demokratů (SD) — extrémistických národovců, s nimiž se nechce nikdo spojovat. Právě národovci odvedli tradičním stranám rozhodující počet voličů a ve srovnání s minulými volbami získali nejvíce.

Konečný přepočet výsledků na mandáty vypadá následovně: