Osobně bych byl trošku opatrnější v onom, na DR tolik oblíbeném, vzývání socialismu skandinávských zemí. Je totiž třeba vidět úspěšnost sociálního státu a politiky v těchto končinách v širších souvislostech. Těmi mám na mysli geograficko-geologicko-historickou podmíněnost určitého typu mezilidských vztahů (krutá zima, izolace, důsledně uplatňovaná protestantská víra atd.). Dalším důležitým faktorem je veliké nerostné a přírodní bohatství (například Dánsko je v ropě zcela soběstačné). Takže socialismus má v těchto končinách doslova na růžích ustláno a jeho „export“ do jiných geografických oblastí nemusí být vůbec jednoduchý a v ledasčem by mohl kopírovat některé neslavné pokusy o šíření demokracie (tedy ve výsledku víc škody než užitku). Nakolik je na socialismus skandinávského typu připraven český člověk, český stát (a hlavně jeho kasa) je zásadní otázka a mám pocit, že lidé v jeho úspěšnou implementaci v českém kotli zatím příliš nevěří (viz. výsledek voleb). Jejich znejistění dle mého názoru vychází z prosté otázky – jak chcete u nás vytvořit „Skandinávii“ a přitom nekrást?

Souhlasím s vámi, pane Mistríku, kontextuálního pojetí jevů není ve snaze o smysluplné uchopení zahraničně politických témat nikdy dost. Argument s geograficko-historickou podmíněností lze ale vztáhnou na jakýkoliv politicko-sociální model se silnou tradicí v určitém regionu, a to jsou skoro všechny: (americká) kapitalistická ekonomika, (švýcarská) občanská demokracie, (britský) většinový volební systém, (jihoevropská) protestní angažovanost, (kanadská) politická férovost, (rakouská) konsensuálnost, (indické) nenásilí - u každého lze říci, jak chcete v ČR vytvořit to či ono, a přitom zaručit, aby se to nezvrhlo.

Kdybyste chtěl váš přístup dovézt do důsledků, musel byste uzavřít, že způsobem, jakým píše pan Štampach, nelze psát dost dobře o ničem, protože u i států v našem okolí byste našel atributy, na jejichž základě by se dalo vaším způsobem argumentovat. Jen si to představte: těžko se inspirovat v německém pracovním právu, protože česká pracovní morálka nikdy taková nebude; těžko vyzdvihovat polský přístup ke zkoumání minulosti, jelikož rozdíl v tradici nahlížení na dějiny může být těžko větší, atd – takto je možné psát úplně o všem. Dokonce ani principy globalizace nejsou kulturně a regionálně neutrální...

Apel na opatrnost je podle mne na místě vznášet ve chvíli, kdy si z nekritického vzývání určitého modelu udělá nějaká strana či síla hlavní bod programu, ne když jej popisuje nezávislý autor jako podnět k přemýšlení.

A spíše než nad tím, proč určité principy skandivánského systému nešly přenést do našich podmínek, by myslím mělo smysl zamyslet se nad otázkou, pročpak argumentaci podobné vaší často vyvolá právě Skandinávie, a ne například vyzdvihování důchodové reformy v Chile.

p.s. všimněte si, že charakteristiky, které vnímáte jako bytostně skandinávské, sedí třeba i na Aljašku