Parlamentní volby ve Švédsku dovedly zemi k podobnému stavu, v jakém se nalézá čím dál více členských států EU. Posilují europesimistické, populistické, xenofobní či rovnou fašistické (neonacistické) strany. A tradiční demokratické strany se i kvůli tomu dostávají do úzkých. Znovu se tak potvrzuje trend nesnášenlivosti, primitivity a agresivity, který v posledním desetiletí táhne Evropou.

Vůdce populistů: Jsme teď ve hře

Ve Švédsku se po osmi letech vrací jako vítěz parlamentních voleb Sociální demokracie. Ani s dalšími levicovými stranami však nemá v parlamentu většinu, Sociální demokraté, Zelení a Levicová strana mají dohromady 43,7 procenta hlasů. A pravice se zaříká, že s levicí spolupracovat nebude.

K politickému patu přispělo i posílení Švédských demokratů (SD), kteří získali téměř třináct procent a skončili třetí. V minulých parlamentních volbách před čtyřmi lety dostali 5,7 procenta. Posílí tak z dvaceti na čtyřicet sedm poslanců.

„Jsme teď pány hry. Je zjevné, že ostatní na nás od nynějška budou muset brát zřetel. Je třeba vládnout zemi, a to bude těžké, pokud nebudou ochotni s námi mluvit,“ prohlásil vůdce Jimmie Åkesson.

Jenže tak jednoduché to asi nebude. Sedm ostatních parlamentních stran dosud jednání s těmito extremisty vylučovalo. Švédští demokraté jsou pro ostatní coby partner nepřijatelní, jelikož přes svůj název demokraty nejsou. Jde o populistickou a xenofobní stranu, která má kořeny v neonacistickém hnutí.

Švédští xenofobní demokraté