Krajně pravicové strany v EU posílily. I vinou chování demokratů
František KostlánV evropských volbách posílili různí extremisté, populisté a nacionalisté. Došlo tak k potvrzení známého faktu, že v Evropě sílí nebezpečný trend, podobný tomu před druhou světovou válkou.
Volby do Evropského parlamentu přinesly nebývalý úspěch různorodým extremistům, populistům a nacionalistům, kteří zaznamenali narůst popularity. Volby vyhráli ve Francii, Británii a Dánsku. V Řecku vyhráli a skončili třetí, v Maďarsku byli druzí. Ve Švédsku, Finsku či Rakousku se těšili mnohem větší podpoře než při eurovolbách v roce 2009.
Zastánci Evropské unie zatím stále mají nejsilnější parlamentní frakce. Nejpočetnější z nich bude Evropská lidová strana (EPP) sdružující středopravicová uskupení, v 751členném zákonodárném sboru bude mít podle dílčích výsledků 212 poslanců. Druhou nejsilnější formací bude sociálnědemokratická Skupina progresivní levice a demokratů (S&D), která se bude moci opřít o 186 mandátů. Nicméně posílení fašizujících, xenofobních či populistických stran přináší dilema i stranám demokratickým.
Vítězství ve Francii, Británii a Dánsku
Historický výsledek ve Francii s dvaceti šesti procenty hlasů zaznamenala Národní fronta (NF) Marine Le Penové. Až na druhém místě skončili konzervativci, vládní socialisté jsou až třetí. Vládní představitelé označují výsledek za politické zemětřesení a prezident François Hollande se chce sejít se členy kabinetu. V předchozích eurovolbách v roce 2009 získala NF jen šest procent hlasů, nyní slaví vítězství s dvaceti pěti procenty hlasů a v europarlamentu by mohla mít dvacet dva křesel.
K podobně nevídanému úspěchu se dopracovala britská Strana nezávislosti Spojeného království (UKIP). V předchozích eurovolbách v roce 2009 UKIP získala 16,6 procenta hlasů a třináct křesel, letos má po přepočtení hlasů šanci na dvacet tři křesel z celkových sedmdesáti tří „britských“.
Vládní konzervativci a opoziční labouristé mají shodně po osmnácti mandátech. Poprvé takového výsledku dosáhla strana, která nemá jediného poslance v národním parlamentu. Ještě před dvaceti lety, kdy se UKIP účastnila svých prvních eurovoleb, strana dosáhla na pouhé procento hlasů. UKIP chce prakticky zastavit přistěhovalectví do Británie.
V Dánsku s 26,6 procentem hlasů vyhrála krajně pravicová Dánská lidová strana (DF), která bude mít ze třinácti europoslanců vyčleněných pro tuto zemi čtyři křesla.
Posílení v Maďarsku, Řecku a Rakousku
V Maďarsku přesvědčivě vyhrál vládní Maďarský občanský svaz (Fidesz) v koalici s Křesťanskodemokratickou lidovou stranou (KDNP) premiéra Viktora Orbána, se ziskem 51,49 procenta hlasů. Na druhém místě však skončilo neonacistické Hnutí za lepší Maďarsko (Jobbik) se ziskem 14,68 procenta, což zisk tří křesel v EP.
V Řecku vyhrála volby krajně levicová strana SYRIZA, která je silně zaměřena proti Evropské unii. SYRIZA se staví proti podmínkám půjček od Mezinárodního měnového fondu a EU, které jsou podmíněny tvrdými škrty. Získala 26,5 procenta, zatímco konzervativní Nová demokracie premiéra Antonise Samarase jen 23,2 procenta.
Na třetím místě skončil neonacistický Zlatý úsvit s 9,3 procenta, který se tak poprvé dostane do Evropského parlamentu. Získal tři křesla. Celé jeho vedení je přitom vazebně stíháno. Na preferencích mu neubrala ani vražda levicového aktivisty a populárního zpěváka Pavlose Fisase, z níž je obviněn jeho člen, či následná obžaloba stranických špiček z členství ve zločinecké organizaci.
Hlasování v Rakousku vyhrála Rakouská lidová strana (ÖVP) s 27,3 procentem hlasů, což představuje ztrátu 2,7 procentního bodu oproti eurovolbám před pěti lety. Sociálnědemokratická strana Rakouska (SPÖ) kancléře Wernera Faymanna získala 24,2 procenta hlasů, což odpovídá výsledku z roku 2009.
Volby však byly jednoznačným úspěchem pro nacionalisty ze Svobodné strany Rakouska (FPÖ), kteří získali zhruba 20,5 procenta hlasů. To oproti předchozímu výsledku znamená nárůst o 7,8 procentního bodu.
Další země
Nizozemská euroskeptická xenofobní Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse bude mít i nadále dále čtyři europoslance.
Ve Švédsku sice vyhrála Švédská sociálnědemokratická dělnická strana, z dvacítky poslaneckých mandátů bude mít šest křesel, vůbec poprvé se dvěma poslanci ovšem v europarlamentu usedne i nacionalistická formace Švédští demokraté.
Ve Finsku vyhrála vládní Národní koaliční strana (KOK), velké vítězství ale oslavuje xenofobní Finská strana. Ta získala dvě poslanecká křesla, dosud měla jen jedno.
Trend agresivity, nesnášenlivosti a primitivity
Volby do EP sebou přinesly potvrzení známého faktu, že v Evropě sílí nebezpečný trend, podobný tomu před druhou světovou válkou. Spočívá ve všeobecném nárůstu agresivity, nesnášenlivosti a primitivity s tím, že tyto atributy jsou čím dále více částí veřejností přijímány jako běžné či dokonce žádoucí.
Postupně s proměňuje pohled na význam či smyl morálky a mezilidských vztahů. Mění se tak žebříček hodnot - ten se nyní zřetelně odklání od humanismu, tolerance a respektu ke druhým.
I z toho plyne i úspěch populistů, nacionalistů a extremistů.
Příklon k radikálním „řešením“
V praxi to znamená odklon od demokratických postupů a příklon k radikálním „řešením“, která mají zatočit s předem vybraným nepřítelem. Tím jsou v západní Evropě migranti, především ti muslimští, či zájemci o práci z jiných zemí (včetně členských států EU). V postkomunistických zemích jsou jako „vnitřní nepřátele“ nejčastěji označováni Romové.
Trend existuje již delší dobu, neposiluje se jen finanční (ekonomickou) krizí, přispívají k němu i další jevy: kromě těch globalizačních například i to, že demokratičtí politici sami diskreditují demokracii, protože jednají ve vlastním zájmu, bez ohledu na prospěch obecný, což je projev krize ještě vážnější - politické a mravní.
Rasistická, xenofobní či populistická vyjádření demokratických politiků jsou po celé Evropě včetně České republiky na denním menu. Chování napodobující extremisty je však nejen hloupé, ale i kontraproduktivní. Politici a strany tak sice mohou získat nějaké hlasy z okraje spektra, ale zároveň ztratí přízeň přesvědčených demokratů.
Jako mnohem účinnější se mi jeví důslednost ve vytrvání u humanistických postojů. To má stále ještě potenciál změnit neblahou společenskou atmosféru v členských zemích EU. Tento stav však už nebude dlouho trvat, jak naznačují i výsledky voleb do EP. A to by si měli demokratičtí politici konečně uvědomit, pokud se nechtějí stát těmi, kteří extremistům napomáhají při zániku demokracie.
Podrobnosti k úspěšným krajním stranám
Dánsko - Dánská lidová strana (DF)
Krajně pravicová strana vznikla v roce 1995 odštěpením od Strany pokroku. Strana úzce spolupracuje s vládnoucí koalicí a má kritický postoj k EU, k otázce přistěhovalectví a zároveň se zasazuje o udržení tradičních hodnot dánské monarchie. V eurovolbách v roce 2009 získala 15,3 procenta hlasů, v letošních volbách zvítězila s 26,6 procenty hlasů a ze třinácti europoslanců vyčleněných pro tuto zemi bude mít čtyři křesla.
Finsko - Finská strana (dříve Praví Finové)
Strana byla založena v roce 1995 na troskách Rolnické strany Finska. Je označována za nacionalistickou a populistickou formaci. Vystupuje proti EU, volá po přísnější imigrační politice a po přísnějších trestech za závažné trestné činy. Na rozdíl o některých podobných stran se nepotýká s neonacistickou minulostí.
Do parlamentu se poprvé dostala v roce 1999, kdy získala jeden mandát, v roce 2011 šokovala ziskem třiceti devíti mandátů a ve finském parlamentu je nyní třetí nejsilnější stranou. Úspěch zaznamenala i v letošních eurovolbách, ve kterých získala dvě poslanecká křesla. Dosud měla jen jedno, i přesto ale byla v roce 2009 považována za faktického vítěze eurovoleb, protože její lídr Timo Soini obdržel nejvíce preferenčních hlasů.
Francie - Národní fronta (NF)
Krajně pravicová, xenofobní, populistická a euroskeptická Národní fronta vznikla v roce 1972, od roku 2011 je vedená Marine Le Penovou, dcerou bývalého dlouholetého předsedy a zakladatele strany Jeana-Marii Le Pena. Ten byl autorem nejednoho rasistického či xenofobního výroku.
Le Penová v minulosti označovala Lisabonskou smlouvu upravující fungování EU za nelegitimní, žádala návrat od eura k franku a slibovala referendum o vystoupení z EU v případě svého vítězství v příštích prezidentských volbách. Národní fronta se dále zasazuje o omezení imigrace a zrušení dvojího občanství. V předchozích eurovolbách v roce 2009 získala ve Francii jen šest procent hlasů, v letošních volbách do EP slaví ve Francii vítězství s dvaceti pěti procenty hlasů a v europarlamentu bude mít dvacet čtyři křesel.
Maďarsko - Jobbik
Středoevropský typ neonacismu či fašismu nejlépe reprezentuje Hnutí za lepší Maďarsko (Jobbik). Strana se vedle otevřeného protiromského rasismu projevuje i silně antisemitsky. Chce také zavést zákaz „propagace sexuálních deviací“, čímž míří na homosexuály. S Jobbikem je spojena existence extremistické Národní gardy. Toto soudně zakázané polovojenské uskupení si získalo oblibu mimo jiné svým násilným vystupováním proti „cikánské kriminalitě“.
Nizozemsko - Strana pro svobodu (PVV)
Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse dlouhodobě vede masivní kampaň proti islamizaci země a volá po omezení imigrace. Wilders vzbudil rozruch a kritiku výzvou, aby Nizozemci udávali „nepravosti“ páchané lidmi ze střední a východní Evropy. V minulosti byl také obviněn ze štvaní proti muslimům a mimo jiné veřejně přirovnal Korán k publikaci Můj boj (Mein Kampf) nacistického vůdce Adolfa Hitlera. Islám označil za fašistickou ideologii teroristů.
Rakousko - Svobodná strana Rakouska (FPÖ)
Krajně pravicová, populistická strana, kterou před lety proslavil korutanský hejtman Jörg Haider, navázala na činnost Svazu nezávislých. Do vlády vstoupili Svobodní poprvé v roce 1983. V letech 2000 až 2007 byli součástí vládní koalice s lidovci. Strana s původně liberálně-konzervativním programem pod Haiderovým vedením sklouzla k pravicově populistické a xenofobní rétorice.
Haider, který v roce 2008 zahynul při automobilové nehodě, byl hlavní tváří Svobodných až do vnitrostranického rozkolu v roce 2005, kdy odešel do nově založeného Svazu pro budoucnost Rakouska (BZÖ). V rakouském parlamentu je nyní třetí nejsilnější stranou.
Hlasování v Rakousku vyhrála Rakouská lidová strana (ÖVP) s 27,3 procentem hlasů, což by znamenalo ztrátu 2,7 procentního bodu oproti eurovolbám před pěti lety. Sociálnědemokratická strana Rakouska (SPÖ) kancléře Wernera Faymanna získala 24,2 procenta hlasů, což odpovídá výsledku z roku 2009. Volby však byly jednoznačným úspěchem pro nacionalisty ze Svobodné strany Rakouska (FPÖ), kteří získali zhruba 20,5 procenta hlasů. To oproti předchozímu výsledku znamená nárůst o 7,8 procentního bodu.
Řecko — Zlatý úsvit
Třetina z osmnácti poslanců řeckého parlamentu, konkrétně lídr Zlatého úsvitu Nikolaos Michaloliakos a pět dalších zákonodárců, jsou ve vazbě kvůli obvinění z členství ve zločinecké organizaci. Zadržení souvisí s vraždou levicového aktivisty a populárního zpěváka Pavlose Fisase z loňského září. Michaloliákos považuje pece a plynové komory v nacistických koncentračních táborech za lež. Popírání holokaustu se dopustil v rozhovoru pro soukromou televizi Mega. Zlatý úsvit však hojně volí a podporují jej policisté.
Zlatý úsvit jde do každých voleb s protiimigrantskými hesly, například: „musíme zemi zbavit špíny“. Má ve znaku svastiku připomínající hákový kříž a na jejích mítincích se hajluje. „Chceme vyhnat všechny nezákonné přistěhovalce. Chceme odtud dostat jejich zápach,“ prohlásil podle agentury Reuters jeden z představitelů strany Frangiskos Porichis.
„Nastala hodina strachu pro zrádce vlasti,“ zahřímal Michaloliákos na svolané tiskové konferenci, z níž nechal vyhodit některé novináře, kteří při jeho příchodu nepovstali.
Švédsko - Švédští demokraté (SD)
Strana byla založena v roce 1988 a sama se označuje za sociálně konzervativní a nacionalistickou stranu. Analytici ale SD označují většinou za krajně pravicovou. SD vznikla na základě hnutí „Nechte Švédsko Švédům“, které bylo založeno v roce 1979.
Za největší hrozbu pro Švédsko strana považuje nárůst muslimské populace v zemi, přistěhovalectví a globalizaci. Obvinění z rasismu odmítá. Poprvé na sebe výrazně upozornila v roce 2010, kdy se poprvé dostala do švédského parlamentu. Nyní bude mít i dva zástupce v europarlamentu. Strana získala v eurovolbách 9,8 procenta hlasů, v roce 2009 měla přitom jen 3,3 procenta.
Velká Británie - Strana nezávislosti Spojeného království (UKIP)
Eurofobní, krajně pravicová strana byla založena v roce 1993. Usiluje o odchod Británie z Evropské unie a o zastavení imigrace. Jejím lídrem je Nigel Farage. Strana využívá hesel o údajném zneužívání britského sociálního systému imigranty z EU, o vysoké kriminalitě těchto přistěhovalců, a tvrdí, že lidé z východu unie berou Britům pracovní místa.
V předchozích eurovolbách v roce 2009 UKIP získala 16,6 procenta hlasů a třináct křesel, v letošních volbách má zatím dvacet tři křesel z celkových sedmdesáti tří, zatímco vládní konzervativci a opoziční labouristé mají shodně po osmnácti mandátech. Podle předběžných odhadů to pro stranu bude historicky první vítězství v celonárodních britských volbách a zároveň to bude poprvé od roku 1910, co by volby vyhrál někdo jiný než dvě tradiční strany.
Hrozní jsou lidé, kteří se nechají přesvědčit k volbě nácků. Je to nepochopitelné. Cožpak nechápou, že v době, kdy se jim daří čím dál hůře, je jejich radostnou povinností pomáhat všem okolo sebe? Přispívat ze svého skrovného platu na Romy, kteří již generace nepracují a ani se k tomu nechystají a kteří jim kriminalitou dělají ze života peklo? No kdopak by jim pomoc odřekl? Proč by s radostí nepřispívali na emigranty z rozvojových zemí, kteří jdou za lepším ekonomickým životem na Západě? Údiv též budí jejich xenofobie vůči emigrantům, kteří jim berou práci tím, že dělají pod minimální mzdu. Vždyť by měli být rádi, že pomohou rozvíjet třeba Ukrajinu, oligarchů je tam jako máku a je třeba je živit. Jsou ti lidé prostě primitivové.
Nebo je to jinak? Měli by svůj hněv a frustraci směřovat vůči vládám, které nezvládají sociální otázku, nedávají lidem práci a tím podporují bídu a kriminalitu? Vládám, které svou účastí v ekonomických válkách zapřičiňují bídu tamnějšího obyvatelstva a tím následně jejich emigraci do Evropy? Pokud ano, je třeba se podívat kdo v těchto vládách sedí, kdo tohle zapřičinil. Sakryš, nejsou tam často ti, kteří se nazývají levičáky?
To je ale mrzuté. Trend agresivity, nesnášenlivosti a primitivity, nebo trend znechucení levicí? Když levice nenabídne maličkým pomoc, hledají ji jinde. Jsou proto agresivní, nesnášenliví a primitivní? Poctivě odpovězte.
Takhle on krajne protidemokraticky brojí proti Evropské unii: „Potřebujeme Evropu znovu sjednotit a rekonstruovat na demokratické a progresivní bázi. Potřebujeme znovu objevit Evropu postavenou na jejích osvíceneckých kořenech a dát demokracii primát.‟
Jestli si někdo vybíjí svou zcela pochopitelnou flustraci na ještě slabších, tak je v prvé řadě zbabělý.
Rytíři maličkých lidí, jen co je pravda.
Ale v jádru máte jistě pravdu-levice selhala, a tohle je její důsledek. Pokud bude pořád příliš zbabělá, aby šla proti zájmům kapitálu, tak to bude horší a horší. Ale tím, že budete opakovat nesmysly, jež ona nečinnost zrodila, tak ji neprobudíte. Nevím sice, co by ji probudilo (kdybych to věděl, dělám to), ale metodou zkusíme všechno, snad něco zabere napácháme více škody než užitku. Stejně jako voliči nacistů a fašistů. Naivně doufám, že nečekají zrovna od nich pomoc, ale zkoušejí co se dá. Jako nemocný, co pije obarvenou vodu za 5 000. Vida to je dobrá metafora. Společnost je nemocná. Smrtelně. Zkusí cokoli. I to co nemůže fungovat a stojí kolik chce.
Je to smutné, aspoň pokud člověk nemá správně zvrácený černě cynický smysl pro humor. František Kostlán, když háže do jednoho pytle s nacisty Syrizu, sám předvádí to chování „demokratů‟, kterým, jak si stěžuje, podporují vzestup fašismu. Jeho názorný výklad o pěstování fašismu „demokraty‟ stylově doplňuje Luděk Ševčík, když nejen pojmenovává, čím ženou „demokrati‟ čím dál víc lidí do náručefašistů a nacistů, ale i předvádí sám na sobě, jak takový nacista ze zoufalství myslí — nebo spíš nemyslí.
František Kostlán se staví po bok Ivana Langra, který v době svého ministrování na vnitru také, kdykoliv někdo vyzýval k účinnějšímu postupu policie proti neonacistům, odvážně bojoval „proti extremismu, levicovému i pravicovému‟. Vždycky s důrazem na ten levicový. A s tím, že levicový extremista je každý, kdo „se staví proti podmínkám půjček od Mezinárodního měnového fondu‟. Vytrvalý tlak takovýchto „demokratů‟ přinesl ovoce a veškerá evropská „demokratická levice‟ je dnes od pravice témeř k nerozeznání. Je tragikomické, když i František Kostlán, sám bojovník za práva Romů a přistěhovalců, ztotožňuje s řeckými nacisty jedinou řeckou politickou sílu, která se zastává přistěhovalců. Všímá si, „že demokratičtí politici sami diskreditují demokracii, protože jednají ve vlastním zájmu, bez ohledu na prospěch obecný,‟ a že „Rasistická, xenofobní či populistická vyjádření demokratických politiků jsou po celé Evropě včetně České republiky na denním menu.‟ Možná ani nezavírá oči před tím, jak ve Francii Hollandovi „sociální demokraté‟ útočí s buldozery na tábory Romů a přistěhovalců úplně stejně jako Sarkozyho gaullisté, ale nevidí, nebo spíš odmítá vidět, že jediný, kdo proti tomu protestuje, ke Levá fronta, partnerský blok řecké Syrizy a německé Die Linke; pro Františka Kostlána jsou radikálně levicové strany, jediná to politická síla v dnešní Evropě, která přiznává lidská práva všem lidem, stejní extremisté jako francouzská Národní fronta, řecký Zlatý úsvit a německá NPD.
Luděk Ševčík tváří v tvář „vládám, které nezvládají sociální otázku, nedávají lidem práci a tím podporují bídu a kriminalitu‟ správně postřehl, že „je třeba se podívat kdo v těchto vládách sedí,‟ a že politiku proti lidem dělají všechny „demokratické strany‟, levicové i pravicové. Přitom však hlavní nebezpečí protilidské politiky „demokratických‟ stran vidí v tom, že ho nutí „přispívat ze svého skrovného platu na Romy, kteří již generace nepracují,‟ a „na emigranty z rozvojových zemí, kteří jdou za lepším ekonomickým životem na Západě‟, zvlášť když ti migranti mu „berou práci‟. Ani se nezamyslí, jak to jde vlastně dohromady, že přistěhovalci mu berou práci, a přitom na ně musí přispívat, a jestli by od těch Romů, „kteří již generace nepracují,‟ opravdu chtěl, aby pracovali a taky mu brali práci. A ještě mu langrovské výpady Františka Kostlána proti Syrize připadají „levicově-intelektuálsky úderné!‟ Krásně tak ukazuje, jak propaganda zabírá. Pravděpodobně není ani zlý ani hloupy, a přece tupě papouškuje, co do něj žoldáci kapitálu v informační třídní válce nahustili.
Proč se zoufalí evropané, když jdou jejich vlády, ať už je tvoří „demokratičtí‟ politici ti nebo oni, proti nim, neobracejí aspoň stejnou měrou k „extremismu‟ levicovému jako pravicovému? František Kostlán a Luděk Ševčík jsou odpověď.
Vládnoucí třída má moc, majetek i sdělovací prostředky. Vládnoucí třída rozhoduje o tom, co se píše v novinách, co se vysílá v televizi, co se učí ve škole. Vládnoucí třída má na to opakovat nám do zblbnutí svá hesla, až přestaneme vníma, že jsou to nejen lži, ale ještě si protiřečí navzájem. Vládnoucí třída rozdává nálepky „demokratů‟ a extremistů, vládnoucí třída rozhoduje, o čem se mluví a o čem se nemluví.
Vládnoucí třída rozeštvává chudé lidi, aby se náhodou nespojili, protože chudých je více než bohatých a společně by v demokracii bohaté přehlasovali. Myslete, lidi! Jak můžete věřit, že tím, kdo vás okrádá, je někdo chudší než vy? Kam se poděl jeho lup? Nepoznáte snad toho, kdo vás okradl, podle toho, že má, co vám vzal? Spojte se konečně! Jak si myslíte, že vzniká bohatství? Věříte snad, že se tu válí po zemi, že roste na stromech a padá nám na hlavy, nebo snad že je mezi nás rozhazují chatitativní nadnárodní korporace? Proč věříte svým vládcům, že čím víc nás bude, tím méně na nás zbude? Copak bohatství nevzniká prací? Čím víc nás bude, tím víc ho vytvoříme, jen si ho nesmíme nechat vzít. A práce, copak je to dar od velkomožných pánů, copak jim máme líbat ruce za čtrnáct hodin denně za minimální mzdu a rvát se o tyhle vzácné dary? Luďku Ševčíku, vy OSVČ, který ušlechtilý miliardář zrovna vám dal vaši práci, že máte strach, aby vám ji nevzal nějaký přistěhovalec?
Černí, bílí, spojme síly! Otevřít hranice pro lidi, ne pro kapitál! 99 % světa, spojme se!
Jiní tu odvahu mají.....
Pan Macháček, zřejmě ve velkém kvapu, přečetl můj příspěvek a hned v něm "objevil" můj skok na špek a ve stylu levicově-intelektuálsky-úderném mě /tedy i pana Kostlána, i když toho z jiného důvodu/ setřel.
Nic překvapivého. Jestliže se někde na veřejnosti objeví v jednom celku "Rom" a "nepracuje", přestávají lidé, kteří se považují za levičáky, přemýšlet a táhnou na barikády. Nešetří nikoho, i kdyby to měla být jejich matka. Když je tam ještě navíc spojení "emigrant" a "bere práci" jejich "demokratický" amok nezná mezí. K jakému prospěchu věci to je, vidíme jednak na příspěvku pana Macháčka, jednak na tom, že takováto "obrana slabých" má silně negativní výsledky. Na jedné straně Romové, a i další sociálně slabí, jsou perfektně znalí toho, na co mají nárok a pokud možno toho až nadužívají, ale jsou naprosto negramotní v tom, v čem mají povinnost. Jsou krmeni rybami, místo toho, aby je někdo naučil ryby chytat. I když škarohlíd by řekl, že pokud bude řada "neziskových" organizací získavat prachy z různých programů na "zlepšení" života těchto sociálně slabých, tak je učit ryby chytat nebudou. Přece si nezařiznou zlatonosnou slepici.
A teď to podstatné, co panu Macháčkovi ve svatém hněvu uniklo. Nepsal jsem v první osobě. Psal jsem o pocitech lidí, kteří se rozhodli, či rozhodují, volit nácky. Snažil jsem se nastínit jejich, ne mé myšlení. Snažil jsem se je pochopit, najít podstatu jejich vidění problémů. Jsem rozhodně proti tomu, aby někdo za jejich konáním viděl "trend agresivity, nesnášenlivosti a primitivity"! Je to tak stupidní, jako když neschopný učitel uráží žáky za to, že je nenaučil látku.
Levicoví politikové se u nás, ale i jinde v Evropě, vykašlali na nějakou práci s lidmi. Zalezli do dobře placených parlamentů, kde se občas nezávazně vykecávají. Protože konkrétní práci pro potřebné, která by jednak pomohla, jednak by byla tou nejlepší volební kampaní, vykázat jaksi nemohou, rádi pak šáhnou po, původně pro pravici stvořených, ikony vyrábějících firmách. Proto na volební kampaně musejí však najímat PR agentury, neboť bez nich by je snad volili jen jejich příbuzní, či ti, kterým nahrávají malé domů.
Při téhle konstalaci považuji za vrchol pokrytectví /neodvážím se napsat idiocie/, když se levičáci diví a rozhořčují nad nárůstem neonacismu. Vždyť oni ho ze všech sil přihnojují.
Ale nedává žádnou alternativní odpověď na otázku: Proč zoufalí lidé podporují extrémistickou a radikální pravici více, než radikální levici?
A obávám se, že výkřiky o pokrytectví a opakování projevů frustrace "abychom pochopili" ničemu nepomůže.
A když už: Není pokrytecké vyčítat někomu neznalost povinností ve chvíli, kdy se 4/5 obyvatelstva vůbec neobtěžuje hodit blbou obálku do blbé krabice?
Práce pod minimální mzdu je ilegální. Ti, kteří založili svou živnost na odírání přistěhovalců, hojně využívají právě těch zákonů, které jsme přijali proti migrantům, „na ochranu‟ pracovního trhu. Cizinec se musí spokojit s nižší mzdou než našinec, protože mu zákon nezaručuje stejná práva; navíc se často daří i našimi zákony zaručená práva přistěhovalců beztrestně porušovat, protože cizince, který se svých zákonných práv pokusí dovolat, lze nechat vyhostit, dříve než dojde k soudu. Nejlepší obranou našeho pracovního trhu je dát přistěhovalcům stejná práva a povinnosti, jako mají domorodci.
K závažným problémům našeho pracovního trhu patří, že minimální mzda je stanovena hluboko pod hranicí chudoby. Na černo, případně za minimální mzdu plus černý příplatek, u nás pracuje spousta lidí — převážně bílých Čechů, Romové a přistěhovalci jsou mezi nimi v menšině. Tito lidé jsou vystaveni velkým rizikům, jenže nemají příliš na vybranou. Jejich zaměstnavatelům se porušování zákona vyplácí, protože zákony jsou celkově namířené víc proti chudým než proti bohatým, často spíše proti obětem než proti pachatelům, je v nich spousta děr a máme značné problémy s jejich vymáháním. Zvlášť odporně podporuje práci na černo náš celkově zvrhlý Exekuční řád, který vedle řady dalších nelidských a ničivých opatření umožňuje zabavit dlužníkovi mzdu a nechat mu z ní jen životní minimum: pro věřitele by logicky bylo výhodnější zabavovat jen určité procento dlužníkova výdělku, uplatnit exekuci jen jako dodatečnou daň, aby dlužníkovi zůstalo tím více, čím více vydělá, a měl tak motivaci legálně vydělávat a splácet.
Ve druhém příspěvku, už jednoznačně sám za sebe, zdůrazňujete, že „Romové, a i další sociálně slabí, jsou perfektně znalí toho, na co mají nárok a pokud možno toho až nadužívají, ale jsou naprosto negramotní v tom, v čem mají povinnost.‟ To je obzvlášť odporná lež, protože je vícevrstvá, vícestupňová. Především zapomeňte na Romy, ukazovat prstem na ně je nacistická propaganda šířená především DSSS a Tomiem Okamurou. Romové jsou mezi sociálně slabými v menšině. Jsou v menšině mezi nezaměstnanými, mezi dlouhodobě nezaměstnanými i mezi příjemci sociálních dávek. To už tak bývá s menšinami, že jsou všude v menšině, snad kromě ghett, nenávistné propagandy a koncentračních táborů.
Mnoho bílých Čechů usilovně šíří nenávistné lži o Romech především proto, že sami jsou obětí nenávistné lži, té o sociálně slabých zneužívajících svá práva. V téhle lži, jenom bez výslovného označení Romů za hlavní padouchy, si libují všechny „demokratické‟ pravicové strany a čím dál víc otravuje i levicovou politickou scénu, když „demokratičtí‟ levicoví politici mají strach odporovat těm pravicovým, aby si nevysloužili označení za „extremisty‟. Člověk, kterému se nedaří, tře bídu s nouzí, a ještě ze všech stran slyší, jak je to on, kdo nám zadlužil stát, jak na něj všichni doplácíme, jak si žije nad poměry, vynucuje si práva a neplní povinnosti, jak zneužívá sociální dávky — takový člověk zoufale hledá únik před vinami, které mu všudypřítomná propaganda nakládá na hřbet, hledá někoho, na koho by mohl ukázat prstem a zvolat: „To já ne, to on!‟
Pravicovou propagandu musíme rázně odmítnout, ne před ní hrbit hřbet a hledat obětní beránky. Když se Transparency International pokusila odhadnout míru korupce v Česku, došla k závěru, že to, co naši politici a vysocí státní úředníci rozkradou, co v podobě různých dotací, investičních pobídek, daňových úlev, odpuštěných daňových úniků a předražených zakázek přihrají svým příbuzným, přátelům a platícím klientům, zhruba odpovídá schodku našeho státního rozpočtu. Pravda, je to ještě málo proti Řecku, kde hrstka nejbohatších úspěšných uložila na konta ve Švýcarsk, bez zdanění,u za jediný rok sumu srovnatelnou s celým řeckým státním dluhem. TOP 09 nám při tom vykládala, jak si žijeme nad poměry a rozmařilost chudiny vede Česko do Řecka, a ODS vedla kampaň proti těm, kteří „zneužívají sociální dávky‟. Hlavním představitelem boje proti zneužívání sociálních dávek se stal ministr asociálních věcí za TOP 09 Jaromír Drábek. Když se aktivisté ProAltu pokusili vyčíslit, jak velkou část sociálních dávek vůbec lze zneužívat, dospěli k naprosto směšné částce. Nakonec policie zjistila, že zdaleka nejvíce peněz určených na sociální dávky zneužil ministr Drábek se svým náměstkem Šiškou.
A tak je to se vší tou pravicovou propagandou proti chudým. Zloděj křičí: „Chyťte zloděje!‟
Pane Macháčku, pokud chcete opravdu Romům pomoci, naučte je ty ryby chytat. Přestaňte hysterčit s koncentráky a diskriminací, s nácky a pravicovou propagandou. Tím je vše od prvopočátku zablokováno. Vždyť levičáci jsou tak předposraní, aby neřekli něco, co by se dalo vykládat jako diskriminačního vůči Romum, že i z nectností dělají ctnosti. Přítel není ten, kdo do nekonečna chválí, přítel je ten, kdo špatné kritizuje.
Mě nemusíte předkládat slabikář levičáka - Zloděj křičí: „Chyťte zloděje!‟ atd. Já ho znám. Běžte s ním za těmi, o kterých jsem psal, za lidmi, kteří vidí už jedinou záchranu v neonacistech. A nebo lépe - pošlete za nimi levicové politiky, kterým dáváte hlas a tím práci. Ať je naučí myslet tak, aby prohlédli. Aby nebyli agresivní, nesnášenliví a primitivní.
http://bydleni.idnes.cz/rodinny-dum-cx9-/dum_osobnosti.aspx?c=A140422_133158_dum_osobnosti_web
Podle doktora Vlasáka je problémem Čechů s nadváhou především lenost. „Problém v redukci váhy není v tom, že nevíme, co máme dělat, ale že se nám to nechce dělat,‟ uvedl v rozhovoru.
http://www.rozhlas.cz/regina/trinactka/_zprava/cesi-jsou-lini-bojovat-s-nadvahou-rika-obezitolog--1333915
Žena proslulého šéfkuchaře Zdeňka Pohlreicha (55), Zdeňka (40) se obula do Čechů. Podle ní jsme národ líných vší a k jídlu se chováme jako dobytek. „Češi jsou buď líní, nebo vyčuraní. Chovatelé drůbeže tedy rozhodně. Do obchodních řetězců se dostanou jen kuřata z fabriky,u které to tak smrdí, že se vám chce zvracet,“ tvrdí znechuceně Pohlreichová. „Češi jsou líní jako vši. Všichni ostatní dbají na jídlo, jenom Češi jsou jako dobytek. Dbáme na to v jakém autě jezdíme, ale pak si doma dáme klidně tlačenku v papíru,“ říká.
http://www.blesk.cz/clanek/celebrity-ceske-celebrity/184552/manzelka-pohlreicha-cesi-jsou-prasata-neumi-se-stravovat.html
„Češi kradou v obchodech nejvíc z EU, a ještě si trhli rekord. Nelichotivě dopadla Česká republika, pokud jde o krádeže v tuzemských obchodech. V nich totiž lidé ukradli, případně se zde ztratilo zboží za 532 miliónů dolarů (asi 9,6 miliardy korun), což je o 95 miliónů dolarů více než loni. To řadí naši republiku mezi sledovanými zeměmi v rámci Evropské unie na první místo, jak vyplývá z průzkumu zveřejněného britskou agenturou Centre for Retail Research.‟
http://www.novinky.cz/ekonomika/247785-cesi-kradou-v-obchodech-nejvic-z-eu-a-jeste-si-trhli-rekord.html
„Česká vynalézavost opravdu nemá meze. Je tu čas grilování a Češi nechtějí utrácet tisíce korun za grily. Vymysleli si tedy nový trik! Prostě jen ukradnou nákupní vozík z obchodu. A mají gril za pětikačku!‟
http://tn.nova.cz/zpravy/domaci/cesi-jsou-vynalezavi-hmataci-kradou-nakupni-kosiky-a-delaji-si-z-nich-grily.html
„Národ zlodějů: Češi kradou jak straky! Nejvíc obíráme své zaměstnavatele. Jednou to jsou žiletky, jindy „jen“ papír do tiskárny nebo třeba čokoláda. Zkrátka drobnosti. Ale bývají to i dražší položky: paleta plná dlaždiček, či dokonce metráky žvýkaček. To všechno občas mizí z obchodů, skladů, továren či kanceláří. A nejvíc přitom kradou zaměstnanci, informují dnešní Lidové noviny.‟
http://tn.nova.cz/zpravy/prehled-tisku/lidove-noviny-nejvic-kradou-zamestnanci.html
„Češi krást nepřestávají, jen zdokonalují metody. Statistiky jsou neúprosné: v Česku se krade nejvíc v Evropě. Lapkové teď navíc přišli s novým fíglem. Oberou vás, a když se svých věcí dožadujete, obviní vás z pokusu o krádež. Absurdistán? Kdepak. Jen česká realita všedního dne. Většina z nás se narodila v době, která povyšovala motto Kdo nekrade, okrádá rodinu na životní filozofii. Po převratu nás v zahraničních obchodech vítaly cedule: Češi, nekrást tady. A dvacet let po revoluci obíhá svět video, na kterém si náš prezident nenápadně strká do kapsy chilské protokolární pero. Co Čech, to zloděj?‟
http://www.penize.cz/nakupy/209418-cesi-krast-neprestavaji-jen-zdokonaluji-metody
„Němce deptají čeští zloději. Zavřete hranice, volají‟
http://zpravy.aktualne.cz/zahranici/nemce-deptaji-cesti-zlodeji-zavrete-hranice-volaji/r~i:article:761121/
„Češi za hranicemi: Přepadávají banky, pašují drogy a kradou‟
http://www.blesk.cz/clanek/zpravy-udalosti/171365/cesi-za-hranicemi-prepadavaji-banky-pasuji-drogy-a-kradou.html
František Ringo Čech: „Pro mne je tragické zjištění, že Miloš Zeman dosud neudělal nic špatně, přepíná svoje síly, ohrožuje svoje zdraví, je naprosto upřímný… A přitom nadávky a urážky na něj jenom prší. Já tomu nerozumím. Jsme podivný národ! Češi jsou strašní.“
http://svobodnenoviny.eu/afera-nekandidat-slouf-na-scenu-vstupuje-ringo-cech-se-zasadnim-svedectvim-a-navic-rika/