Nedělní volby ve Švédsku budou těsné. Zasedne do vlády poprvé extrémní pravice?
Dominika Wittenberg GašparováVe Švédsku se rozhoduje, zda bude jako premiérka pokračovat sociální demokratka Magdalena Anderssonová. Záleží to totiž i na výsledku jejích potenciálních koaličních partnerů. A také na případné ochotě opozice vzít do vlády krajní pravici.
V neděli 11. září se ve Švédsku konají parlamentní volby. Nejčerstvější volební průzkumy ukazují, že rozdíl mezi pravicí a levicí bude těsný. Oba bloky od sebe dělí jen 0,4 procenta hlasů. Volby navíc provází vážná hrozba, že v budoucí vládě poprvé v historii usednou i krajně pravicoví Švédští demokraté.
Hlavním tématem letošních voleb již není, jak mnozí po vypuknutí války na Ukrajině předpokládali, vstup země do NATO. Místo toho považují švédští voliči za nejpalčivější problémy stoupající ceny energií a s tím spjatou inflaci, zvyšující se kriminalitu na předměstích nebo otázku, zda je správné, aby školy financované z daní mohly podnikat na burze jako akciové společnosti — a tím se v prvé řadě soustřeďovaly na tvorbu zisku.
Dle posledních průzkumů zůstávají nejpopulárnější stranou vládní sociální demokraté vedení Magdalenou Anderssonovou, která do premiérského křesla usedla před rokem poté, co její předchůdce Stefan Löfven abdikoval. Socialisté v průzkumech vedou dlouhodobě, jejich preference se pohybují kolem devětadvaceti procent hlasů. Pomáhá jim, že se značné podpoře těší i jejich předsedkyně Anderssonová.
Sociální demokraté však nemají šanci sestavit vládu sami. Museli by přizvat do koalice další strany — například Zelené, kteří se pohybují kolem pěti procent a měli by zvládnout překonat čtyřprocentní uzavírací klauzuli. Ani to ale nemusí k většině stačit.
Dalšími možnostmi jsou Levicová strana vedená Nooshi Dadgostarovou, které průzkumy předvídají sedm procent, anebo Centristé, pohybující se kolem 7,5 %. Jejich předsedkyně, Annie Lööfová, ale odmítá sedět ve vládě s Levicí.
Současná premiérka Anderssonová by si, podle vlastních slov, dokázala představit vládu za podpory všech stran, kromě Švédských demokratů. Ti jsou se svou jednadvacetiprocentní podporou překvapením letošních voleb.
Krajně pravicoví populisté s kořeny v neonacistickém hnutí v průzkumech o tři procenta předběhli i tradičně nejsilnější konzervativní Umírněnou stranu. V současné situaci mají tedy populisté dobré šance poprvé zasednout i ve vládě.