Nedělní volby ve Švédsku budou těsné. Zasedne do vlády poprvé extrémní pravice?

Dominika Wittenberg Gašparová

Ve Švédsku se rozhoduje, zda bude jako premiérka pokračovat sociální demokratka Magdalena Anderssonová. Záleží to totiž i na výsledku jejích potenciálních koaličních partnerů. A také na případné ochotě opozice vzít do vlády krajní pravici.

Je možné, že švédská premiérka Magdalena Anderssonová (na snímku se svou kolegyní finskou premiérkou Sannou Marinovou stojí vlevo) bude muset uzavřít velmi širokou koalici, aby udržela své křeslo a současně krajní pravici mimo vládu. Foto Finská vláda, WmC

V neděli 11. září se ve Švédsku konají parlamentní volby. Nejčerstvější volební průzkumy ukazují, že rozdíl mezi pravicí a levicí bude těsný. Oba bloky od sebe dělí jen 0,4 procenta hlasů. Volby navíc provází vážná hrozba, že v budoucí vládě poprvé v historii usednou i krajně pravicoví Švédští demokraté.

Hlavním tématem letošních voleb již není, jak mnozí po vypuknutí války na Ukrajině předpokládali, vstup země do NATO. Místo toho považují švédští voliči za nejpalčivější problémy stoupající ceny energií a s tím spjatou inflaci, zvyšující se kriminalitu na předměstích nebo otázku, zda je správné, aby školy financované z daní mohly podnikat na burze jako akciové společnosti — a tím se v prvé řadě soustřeďovaly na tvorbu zisku.

×