↗

Je možné, že švédská premiérka Magdalena Anderssonová (na snímku se svou kolegyní finskou premiérkou Sannou Marinovou stojí vlevo) bude muset uzavřít velmi širokou koalici, aby udržela své křeslo a současně krajní pravici mimo vládu. Foto Finská vláda, WmC

V neděli 11. září se ve Švédsku konají parlamentní volby. Nejčerstvější volební průzkumy ukazují, že rozdíl mezi pravicí a levicí bude těsný. Oba bloky od sebe dělí jen 0,4 procenta hlasů. Volby navíc provází vážná hrozba, že v budoucí vládě poprvé v historii usednou i krajně pravicoví Švédští demokraté.

Hlavním tématem letošních voleb již není, jak mnozí po vypuknutí války na Ukrajině předpokládali, vstup země do NATO. Místo toho považují švédští voliči za nejpalčivější problémy stoupající ceny energií a s tím spjatou inflaci, zvyšující se kriminalitu na předměstích nebo otázku, zda je správné, aby školy financované z daní mohly podnikat na burze jako akciové společnosti — a tím se v prvé řadě soustřeďovaly na tvorbu zisku.

Dle posledních průzkumů zůstávají nejpopulárnější stranou vládní sociální demokraté vedení Magdalenou Anderssonovou, která do premiérského křesla usedla před rokem poté, co její předchůdce Stefan Löfven abdikoval. Socialisté v průzkumech vedou dlouhodobě, jejich preference se pohybují kolem devětadvaceti procent hlasů. Pomáhá jim, že se značné podpoře těší i jejich předsedkyně Anderssonová.

Sociální demokraté však nemají šanci sestavit vládu sami. Museli by přizvat do koalice další strany — například Zelené, kteří se pohybují kolem pěti procent a měli by zvládnout překonat čtyřprocentní uzavírací klauzuli. Ani to ale nemusí k většině stačit.

Dalšími možnostmi jsou Levicová strana vedená Nooshi Dadgostarovou, které průzkumy předvídají sedm procent, anebo Centristé, pohybující se kolem 7,5 %. Jejich předsedkyně, Annie Lööfová, ale odmítá sedět ve vládě s Levicí.

Současná premiérka Anderssonová by si, podle vlastních slov, dokázala představit vládu za podpory všech stran, kromě Švédských demokratů. Ti jsou se svou jednadvacetiprocentní podporou překvapením letošních voleb.

Krajně pravicoví populisté s kořeny v neonacistickém hnutí v průzkumech o tři procenta předběhli i tradičně nejsilnější konzervativní Umírněnou stranu. V současné situaci mají tedy populisté dobré šance poprvé zasednout i ve vládě.

Bez jejich podpory totiž lídr pravice a předseda Umírněných, Ulf Kristersson nemá šanci na jinou než menšinovou vládu. Politologové pokládají za téměř nemožné, že by se příštím premiérem Švédského království stal právě vůdce Švédských demokratů, Jimmie Åkesson. Pro další potenciální partnery pravicové koalice to není představitelné.

Kristersson by se nejraději ve vládě viděl s Křesťanskými demokraty, kteří v průzkumech oscilují kolem šesti procent, ale jen jejich podpora mu pravděpodobně stačit nebude. Dalším možným spojencem jsou ještě Liberálové pohybující se kolem pěti procent. I ti ale zatím vylučují, že by usedli do vlády s extrémisty.

↗

Vývoj volebních preferencí dobře ilustruje zapeklitost letošní předvolební situace ve Švédsku. Sociální demokraté vedou, ale je jasné, že budou potřebovat partnery. Těžko jimi mohou ale být dvě nějsilnější opoziční strany. Konzervativní Umírněné navíc podle všeho předstihli krajně pravicoví Švédští demokraté. A tak o možných variantách zřejmě rozhodnou výsledky a také vyjednávací strategie pěti menších stran: křesťanských demokratů, centristů, liberálů, socialistů a zelených. Graf WmC

Podle odborníků mohou letošní volby rozhodnout občané, kteří se obvykle voleb neúčastní. Tvoří je z velké části méně integrovaní muži přistěhovaleckého původu, lidé žijící ve vyloučených lokalitách, s nízkým vzděláním a bez zaměstnání. Je otázkou, nakolik se stranám na poslední chvíli podaří potenciální voliče z uvedených skupin mobilizovat.

Jasno bude v neděli. V kuloárech se říká, že vláda tentokrát vznikne rychleji, než tomu bylo v roce 2018. Jako vždy vše ale bude záležet až na možnostech, které nabídne volební výsledek.