Švédsko má první vládu s podporou krajní pravice, slibuje „změnu paradigmatu“
Dominika Wittenberg GašparováŠvédský kabinet v čele s Ulfem Kristerssonem představil svou koaliční smlouvu. Je otázkou, co z plánovaných cílů vláda během čtyřletého volebního období skutečně stihne.
V neděli 11. září proběhly v Švédsku parlamentní volby. Podle očekávání expertů dopadly těsně. Pravicová koalice Aliance pod vedením předsedy Umírněných Ulfa Kristerssona nakonec po napínavé volební noci definitivně předběhla středolevý blok dosavadní premiérky Magdaleny Anderssonové, a to o tři mandáty.
Druhou nejsilnější stranou se ve volbách sice stali extrémně-pravicoví Švédští demokraté, ti ale nakonec ve vládě nezasednou. S Umírněnými, Křesťanskými demokraty a Liberály jen uzavřeli koaliční smlouvu, ve které se zavázali k podpoře vládních návrhů, a poprvé tak získají formální vliv na formování politiky země.
Nová koaliční smlouva se skládá ze sedmi bodů, které zahrnují zdravotnictví, energetickou politiku, kriminalitu, migraci, školství a hospodářský růst. V programovém prohlášení vlády čerstvý premiér Ulf Kristersson zdůraznil hlavně důležitost zvládnutí energetické krize skrze investice do jaderné energie a změnu cílů do budoucna. Země již nebude usilovat o sto procent energie z obnovitelných zdrojů a místo toho se má zaměřit na využívání energie, která nepochází z fosilních zdrojů. Plánuje se také snížení cen pohonných hmot. Ministerstvo obchodu a energetiky v novém volebním období povede předsedkyně Křesťanských demokratů Ebba Buschová.
V oblasti bezpečnosti vláda dále plánuje zřídit národní bezpečnostní radu, která má spolupracovat napříč ministerstvy v otázkách národní bezpečnosti. Dalším velkým úkolem bude úspěšné vyjednávání s Tureckem ohledně vstupu Švédska do NATO.
Co se týče domácí kriminality, vláda se plánuje zaměřit na zejména potírání činnosti gangů, a to například zdvojnásobením trestů pro jejich členy, nebo zavedením instituce utajených svědků. Odsouzené pachatele, kteří nemají švédské občanství, se chystá systematicky vyhošťovat.
V otázkách migrační politiky mluví Kristersson o celkové změně paradigmatu. Švédsko, které v posledních letech přijalo nejvíce migrantů z členských států Evropské unie, má v budoucnu naplňovat jen minimální požadavky Unie. Království také zpřísní přijímání ekonomických migrantů.
Nový kabinet, který Kristersson představil 18. října, tvoří třináct ministrů a jedenáct ministryň. Nejmladší členkou vlády v historii země vůbec se stala šestadvacetiletá ministryně životního prostředí Romina Pourmokhtari.
Politologové o záměrech nové vlády tvrdí, že i když se některé plánované reformy dají provést relativně rychle, mnohé z nich se za jedno volební období stihnout nedají. Kolik volebních slibů tedy nový vládní kabinet obyvatelům Švédska nakonec splní, se teprve uvidí.