Listopadové volby ve Spojených státech se blíží a demokraté nepřestávají debatovat o tom, zda se mají ve své kampani zaměřit spíše na ekonomiku, nebo na budoucnost demokracie. Z výzkumu, který jsme zpracovali v Chicagském centru pro demokracii, vyplývá, že obě otázky spolu úzce souvisejí: vysoká míra příjmové nerovnosti zvyšuje riziko, že se demokracie zvrhne v autokracii.

V mezinárodním srovnání se americká společnost vyznačuje vysokou mírou ekonomické nerovnosti. A ta je jedním z důvodů oslabování demokracie v zemi. Pokud by se však demokratům podařilo rozbít obraz Donalda Trumpa jako ekonomického antielitáře a současně by dál usilovali o zlepšení života Američanů s nízkými a středními příjmy, mohli by přispět k vymanění Ameriky z osidel autoritářství.

Spojené státy v tom ovšem nejsou samy, různé formy eroze demokracie zažívají asi dvě desítky zemí po celém světě. Původně demokraticky zvolení prezidenti a předsedové vlád rozšiřují svou moc nejčastěji formou útoků na tisk a soudy, napadáním státních úředníků a občanské společnosti a podkopáváním důvěry ve volební systém, když ve volbách zrovna prohrají.

Chicagským centrem pro demokracii zpracovaná globální analýza demokracií ukazuje překvapivou zákonitost: čím více roste nerovnost ve společnosti, a to jak z hlediska příjmů, tak bohatství, tím více sílí riziko úpadku demokracie. Vliv národního příjmu (HDP na obyvatele) je v tomto ohledu nižší, zatímco stáří demokracie a síla jejích veřejných institucí žádný zřetelný dopad nemají. Klíčovým faktorem zůstává nerovnost.