↗

Nejen v Německu, ale i všude jinde v Evropě neoliberální strany celá desetiletí prosazovaly zájmy bohatých pod zástěrkou rozpočtové odpovědnosti. Přímým důsledkem takové politiky je dnešní vzestup krajní pravice. Foto John Macdougall, AFP

Před dvěma lety časopis the Economist označil Německo za „nemocného muže Evropy“. Narážel na neschopnost modernizovat a rozhýbat stagnující hospodářství po pandemické krizi. Na vině ale není Německo, nýbrž bývalý ministr financí Christian Lindner z neoliberální Svobodné demokratické strany (FDP), který způsobil „nemoc“ Německa tím, že tvrdě prosazoval škrty a politiku štíhlého státu.

Když na konci roku 2021 zformovali němečtí sociální demokraté, neoliberálové z FDP a zelení takzvanou semaforovou koalici, sliboval její předseda Olaf Scholz ekonomický zázrak. Chtěl vyvést Německo z pandemické krize a zahájit ambiciózní obnovu hospodářství spojenou s štědrými veřejnými investicemi a modernizací ekonomiky směrem ke klimatické neutralitě. Po letech vlády velkých koalic pod vedením Angely Merkelové bylo totiž načase změnit kurz a také geopolitické krize spolu s klimatickou změnu nevěstily nic dobrého.

Vláda semaforové koalice velká očekávání nenaplnila. Transformace vázne, emise skleníkových plynů Německa sice klesají, ale zčásti kvůli krizi německého hospodářství, které již druhým rokem stagnuje. Po krachu jednání o rozpočtu, která vyústila v odvolání ministra financí Christiana Lindnera, bylo jasné, že Scholzova vláda selhala. Důvod je prostý: na zásadní modernizaci, na investice do infrastruktury, energetiky, dopravy, armády, ale i vzdělávání nebo zdravotnictví vláda neměla dostatek peněz. Proč?