Nedělní předčasné parlamentní volby v Německu skončily předpokládaným výsledkem. Zvítězil konzervativně lidovecký blok CDU/CSU vedený Friedrichem Merzem — nyní již takřka určitě příštím kancléřem. Stalo se tak se ziskem 28,52 procenta hlasů. Jde o 4,4 procentního bodu větší podporu, než jakou měla CDU/CSU v minulých volbách, v kontextu dřívějších zisků strany však spíše slabší výsledek.

Druhá skončila krajně pravicová AfD v čele s Alicí Weidelovou, jíž se podařilo těsně překročit hranici dvaceti procent a stanovit nový stranický rekord.

Třetí a čtvrtý nejvyšší zisk dosáhly strany dosluhujícího kabinetu: SPD kancléře Olafa Scholze, která propadla 25,7 procenta na 16,4 procenta, a Zelení, jež vedl do voleb superministr hospodářství a klimatu Robert Habeck, s propadem z 14, 7 procenta na 11,6.

Poslední stranou, jež letos překročila pětiprocentní hranici pro vstup do Bundestagu, se stala důsledně levicová Linke, kterou agilní lídryně Heidi Reichinneková vytáhla závěrem kampaně nad 8,8 procenta.

Liberální FDP vyřazená z Scholzovy vlády ani BSW, konzervativně socialistický odštěpek od Linke, pětiprocentní hranici nepřekročily, byť BSW usiluje ještě o přepočet. Jinak v pondělí po poledni už výsledky nikdo nezpochybňoval.

Jde-li o možnosti nových vládních koalic, je to tentokrát snadné. Vzhledem k absenci většiny CDU/CSU — Zelení i vzhledem k aktuální náladě u konzervativců převažuje mezi pozorovateli drtivě názor, že příští vládu složí konzervativci se sociálními demokraty z SPD.

V prvním povolebním komentáři to naznačil i sám Friedrich Merz: „Vím, že to nebude snadné (…), ale země si nemůže dovolit dlouhá koaliční jednání. Svět tam venku na nás nepočká,“ uvedl Merz už během povolební noci.

Podle propočtů z pondělního dopoledne by mělo mít duo CDU/CSU — SPD dohromady 328 poslanců ze 630. Německo má aktuálně za sebou tříletou zkušenost s konfliktní trojkoalicí napříč spektrem, kterou se nikomu moc nechce opakovat. Žádnou další většinovou dvoukoalici než CDU/CSU — SPD přitom nelze na základě nedělních výsledků složit, tedy pokud se vyloučí spojování s AfD, které je v Německu stále politické tabu.

Volby dle pozorovatelské shody rozhodla mnoharozměrná touha Němců po změně. Friedrich Merz vedl na poměry CDU poměrně dravou kampaň, v níž tepal zejména SPD a Zelené. Nejvíce přitom zdůrazňoval „neplodný“ přístup k znovunastartování ekonomiky, málo ambiciózní zahraniční politiku, nezvládnuté otázky bezpečnosti a migrace a přílišnou byrokratičnost německého modelu.

Posun rétoriky CDU/CSU doprava byl přitom tak zřejmý, že ji AfD v kampani obvinila za „volebního podvodu“, neboť prý použila její „ukradený“ program. Merz také s AfD památně na poslední schůzi Bundestragu před volbami odhlasoval první společný návrh; v samotném závěru kampaně se ale vůči AfD zas ostře vymezil skrze přístup k Rusku a spolupráci s ní definitivně odmítl.

Účast v nedělních volbách dosáhla vysokých 82,5 procenta. To je v Německu nejvíce od voleb 1998, po kterých poprvé vstoupili do vlády Zelení. AfD i přesto dokázala letos svůj zisk oproti minulým volbám zdvojnásobit, a to jak procentuálně, tak v absolutním počtu hlasů. Mezi komentátory panuje proto dnes obava, že pokud teď nastoupivší vláda nepřinese skutečnou změnu, půjde AfD po příštích volbách jen těžko obejít.

„Merz po celou kampaň říkal, že nejlepší zbraní proti AfD je řešit problémy, ze kterých roste. Uvidíme, zda se mu to nyní coby kancléři podaří,“ shrnul v pondělním speciálu Deustche Welle analytik Jan Techau.