Vyhlášení blížících se předčasných voleb na sklonku loňského roku zastihlo německé Zelené v krizi. Strana bojovala s obhajobou výsledků vlastního tříletého vládnutí, měla problémy s formulací vlastní vize a také se svojí nejednotností. Všechny tyto zápasy se přitom stále promítají i do aktuální volební kampaně.

Lídrem zelené kandidátky je dosavadní ministr hospodářství Robert Habeck, zatímco v minulých volbách to byla jeho kolegyně ve vedení strany, dnešní ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. Co do podpory je strana na dvanácti procentech, přičemž ve volbách 2021 získala téměř patnáct procent.

Habeck má za sebou velký skok v popularitě, který vrcholil v létě 2022. Tehdy chtělo Zelené volit dle průzkumů třiadvacet procent Němců a mnozí v Habeckovi viděli příštího kancléře. Podle komentátorů umí lidsky vysvětlovat složitá témata — bezesporu ideální vlastnost politika ve složité době. V žebříčcích oblíbenosti byl vystudovaný filosof, autor knih pro děti a představitel takzvaného konzervativního realistického křídla až do roku 2023 nejpopulárnějším politikem v Německu.

Pak se nicméně situace otočila. Jako ministr hospodářství byl Habeck silně kritizován, zejména v souvislosti s emotivní debatou o zákonu o vytápění, který předložilo ministerstvo hospodářství a jenž navrhoval přechod na alternativní zdroje tepla. Padala dokonce slova o „energetické Stasi“, odkazující na policejní orgán v bývalém východním Německu.

Kontroverzní zákon udělal z „miláčka národa Habecka nenáviděnou postavu“, napsal týdeník Spiegel na konci roku 2023. Během setkání s občany loni v létě Habeck přiznal, že původně plánovaný zákon o vytápění Němce příliš zatížil. „Debata o energetickém zákoně, tedy o tom, jak budeme v budoucnu topit, byla upřímně řečeno také testem toho, jak daleko je společnost ochotna zajít s ochranou klimatu — pokud se stane realitou. A já jsem zašel příliš daleko,“ poznamenal Habeck.

Otřesy uvnitř strany

V loňských volbách do Evropského parlamentu a také v posledních třech zemských volbách v Sasku, Durynsku a Braniborsku strana dopadla katastrofálně. Její spolupředsednické vedení Omid Nouripour — Ricarda Langová řídící stranu rezignovalo a nahradilo ji nové. V září 2024 též stranu opustilo předsednictvo Zelené mládeže, neboť podle něho Zelení v poslední době zrazovali své ideály. V dopise adresovaném vedení strany uvedlo, že není možné „být součástí strany a zároveň prosazovat zásadně odlišnou politiku, než jakou provádí vaše vlastní strana“.

Nový předseda Felix Banaszak teď reprezentuje levicové křídlo strany, zatímco jeho spolupředsedkyní je Franziska Brantnerová z realistického křídla. Brantnerová byla tajemnicí na ministerstvu hospodářství právě pod Habeckem a je považována za jeho prodlouženou ruku.

Již dříve se kvůli semaforové koalici, kde Zelení museli vyjednávat kompromisy s SPD, a především s liberální FDP ozývaly i hlasy, že strana postupuje příliš opatrně. Podle kritiků Zelení už déle působí dojmem, že své požadavky v oblasti klimatu slaďují tak, aby nenarušovaly životní styl a byly tak přijatelné pro široký středový proud.

Tento trend nyní kandidatura Habecka na kancléře ještě posílí. Habeck totiž podle některých zastánců tvrdé linie ve straně dělá až příliš mnoho kompromisů a není zcela schopen se prosadit. To se řešilo i na posledním stranickém sjezdu, kde šlo zaznamenat tlak na ambicióznější klimatickou politiku.

Klima program a přístup k ekonomice

Až do posledního vývoje kolem Ukrajiny byly tématem letošní volební kampaně především migrační politika a ekonomika. Klima na rozdíl od roku 2021 mezi voliči tolik nerezonuje. Sám Habeck začal klimatickou politiku více tematizovat až ve finální fázi kampaně. Upozornil například na to, že toto zásadní téma chybělo v televizním duelu Olafa Scholze a Friedricha Merze.

Německé klimatické konsorcium v souvislosti s předčasnými volbami před ústupky v klimatické politice varovalo. Sdružení kritizovalo zejména programy CDU/CSU, liberální FDP, pravicově populistické Alternativy pro Německo (Afd) a Svaz Sahry Wagenknechtové (BSW).

Příliš malé ambice jiných stran v klimatické politice byly také jedním z důvodů, proč se u Zelených objevil tlak na ambicióznější cíle. V aktuálním programu se uvádí: „Pokud se předpokládá, že cíle nebudou v delším časovém horizontu splněny, měla by být v příslušných odvětvích přijata závazná opatření“.

V loňském roce semaforová koalice novelizovala zákon o ochraně klimatu tak, že celková bilance emisí CO2 je nyní důležitější než dosažení cílů v jednotlivých sektorech, jako je doprava, průmysl a budovy. Tehdy to Zelení podpořili jen se skřípěním zubů, a pokud se budou podílet i na příští vládě, chtějí sektorové cíle vrátit.