Vyhlášení blížících se předčasných voleb na sklonku loňského roku zastihlo německé Zelené v krizi. Strana bojovala s obhajobou výsledků vlastního tříletého vládnutí, měla problémy s formulací vlastní vize a také se svojí nejednotností. Všechny tyto zápasy se přitom stále promítají i do aktuální volební kampaně.

Lídrem zelené kandidátky je dosavadní ministr hospodářství Robert Habeck, zatímco v minulých volbách to byla jeho kolegyně ve vedení strany, dnešní ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. Co do podpory je strana na dvanácti procentech, přičemž ve volbách 2021 získala téměř patnáct procent.

Habeck má za sebou velký skok v popularitě, který vrcholil v létě 2022. Tehdy chtělo Zelené volit dle průzkumů třiadvacet procent Němců a mnozí v Habeckovi viděli příštího kancléře. Podle komentátorů umí lidsky vysvětlovat složitá témata — bezesporu ideální vlastnost politika ve složité době. V žebříčcích oblíbenosti byl vystudovaný filosof, autor knih pro děti a představitel takzvaného konzervativního realistického křídla až do roku 2023 nejpopulárnějším politikem v Německu.

Pak se nicméně situace otočila. Jako ministr hospodářství byl Habeck silně kritizován, zejména v souvislosti s emotivní debatou o zákonu o vytápění, který předložilo ministerstvo hospodářství a jenž navrhoval přechod na alternativní zdroje tepla. Padala dokonce slova o „energetické Stasi“, odkazující na policejní orgán v bývalém východním Německu.

Kontroverzní zákon udělal z „miláčka národa Habecka nenáviděnou postavu“, napsal týdeník Spiegel na konci roku 2023. Během setkání s občany loni v létě Habeck přiznal, že původně plánovaný zákon o vytápění Němce příliš zatížil. „Debata o energetickém zákoně, tedy o tom, jak budeme v budoucnu topit, byla upřímně řečeno také testem toho, jak daleko je společnost ochotna zajít s ochranou klimatu — pokud se stane realitou. A já jsem zašel příliš daleko,“ poznamenal Habeck.

Otřesy uvnitř strany

V loňských volbách do Evropského parlamentu a také v posledních třech zemských volbách v Sasku, Durynsku a Braniborsku strana dopadla katastrofálně. Její spolupředsednické vedení Omid Nouripour — Ricarda Langová řídící stranu rezignovalo a nahradilo ji nové. V září 2024 též stranu opustilo předsednictvo Zelené mládeže, neboť podle něho Zelení v poslední době zrazovali své ideály. V dopise adresovaném vedení strany uvedlo, že není možné „být součástí strany a zároveň prosazovat zásadně odlišnou politiku, než jakou provádí vaše vlastní strana“.