Druhé funkční období amerického prezidenta Donalda Trumpa svět beze sporu postaví před řadu donedávna obtížně představitelných, a tím pádem i dosavadními nástroji těžko řešitelných výzev. Již nyní je zřejmé, že jednou z hlavních bude počínání jeho nejdůležitějšího byznysového spojence a do budoucna také šéfa vládní agentury pro efektivitu vládnutí Elona Muska.

Připomeňme, že Musk je nejbohatším člověkem zeměkoule, který promlouvá do hned několika klíčových odvětví — jako spoluzakladatel a šéf firmy Tesla je nejen pionýrem elektromobility, ale vlastní také satelitní systém Starlink poskytující připojení k internetu i tam, kde běžné možnosti připojení nejsou k dispozici, kupříkladu ve válečných oblastech. Tato technologie je součástí jeho firemního impéria zvaného SpaceX, jehož primárním cílem je kolonizace vesmíru.

Zachránce před blbci a tyrany?

Jako kdyby už jen přímé propojení byznysu tohoto rázu s politickou mocí nebylo nadmíru problematické, je tu samozřejmě ještě i vlivná sociální síť X, dřívější Twitter, kterou Musk nejen vlastní, ale i utváří tak, aby čím dál víc odpovídala jeho vlastnímu světonázoru, který v posledních pár letech zaznamenal prudkou otočku směrem k pravicovému extrému. V neposlední řadě pak síť X Musk sám využívá k vytrubování svých vlastních postojů do světa.

To v posledních týdnech na vlastní kůži zažívá i Německo. Voliče, kteří se koncem února chystají k předčasným parlamentním volbám, se Elon Musk rozhodl ponoukat, aby volili pravicově extremistickou Alternativu pro Německo (AfD) jako údajně jedinou stranu, která je schopná Německo „na pokraji ekonomického a kulturního kolapsu“ zachránit.

Čile to pak na síti X doplňuje urážkami předních německých politiků — dosavadního ministra pro hospodářství a klima a lídra Zelených do nadcházejících voleb označil za „hlupáka“, sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze, který též svou stranu vede do voleb, za „nekompetentního blbce“ a spolkového prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera za „antidemokratického tyrana“.

Na německém příkladu je přitom dobře vidět, jak rychle a dramaticky se Muskova proměna, ať už z autentického hnutí mysli, či vypočítavosti, směrem k tomu, s kým do budoucna bude výhodné být zadobře, odehrála. Ještě v roce 2018, když šlo u umístění nové fabriky Tesla v Evropě, označoval Německo přátelsky za „první volbu“ a i německá politika vůči němu nešetřila chválou. Když bylo zřízení závodu přiklepnuto 2020 braniborskému městečku Grünheide, označil Muska ministerský předseda tamní zemské vlády za „obdivuhodného“.

Muskova podpora německé ultrapravice

V mezičase se však Musk očividně řídí vlastními radami, tedy aby se lidé spolehli z hlediska informací o světě zejména na jeho síť X jako platformu, která „odstiňuje šum a dává prostor tomu, co se děje doopravdy“. Pravidelně tam tak sám interaguje s předními německými extremistickými účty, doloženo je, jak si politickou situaci v Německu nechává vyložit přední influencerkou této scény.

Celý tento vývoj má dva předběžné vrcholy: Jednak vyšel 28. prosince v deníku Die Welt Muskův názorový text, v rámci kterého se jeho podpora pro AfD přelila z virtuálního prostoru sítě X do fyzické reality přímo v Německu. Skandál z toho tím pádem také byl náležitý — dosud není zcela zřejmé, na čí popud k tomu došlo, redakci v reakci na to opustilo vícero jejích členů, mimo jiné i šéfka názorové rubriky.

Jako pravděpodobné se jeví, že šlo o podobné nadbíhání novopečené americké moci, kterého jsme nyní svědky hlavně za Atlantikem — vydavatelství Springer-Verlag, do jehož rodiny Die Welt patří a které vede dlouhodobě kontroverzní šéf Matthias Döpfner, totiž plánuje expanzi do Ameriky.

Ještě skandálnější pak bylo, že Musk začátkem ledna uspořádal v přímém přenosu na X rozhovor se spolupředsedkyní a lídryní AfD do únorových voleb Alicí Weidelovou, kde si oba nerušeni žádnou kritickou moderací navzájem pochlebovali a měli možnost ventilovat své problematické pohledy na svět.