Tak tedy, americký prezident Trump řídí stát jako korporaci, jako soukromý podnik - a v řadách demokratů nad tímto jeho počínáním vládne rozhořčení a zděšení. Jako by se celý ten krásný a harmonický demokratický svět obrátil vzhůru nohama, a namísto Boha vládu nad lidským světem přebíral sám ďábel.

Bezpochyby, počínání D. Trumpa v jeho funkci je podle všech běžných lidských měřítek solidnosti, slušnosti a férovosti skandální a otřásající. Nicméně - při bližším pohledu se nevyhnutelně vynoří otázka, jedná-li se skutečně o tak mimořádný exces, jak současné obecné pohoršení z tábora demokratů sugeruje.

Tito demokraté totiž stále ještě vycházejí z fikce, že primární skutečností v životě společnosti je stát, tedy ryze politická instituce, a že tento stát věci veřejné spravuje v zásadě objektivně, neutrálně, s ohledem na zájmy všech, zkrátka "demokraticky". A nyní nastane všeobecný poprask když se najde někdo, kdo tento stát víceméně nezakrytě definuje jako firmu, to jest podřídí ho plně zájmům a potřebám kapitálu.

Ovšem - není tento stav, totiž že tento "demokratický" stát musí v prvé řadě respektovat zájmy kapitálu (a tedy se těmto zájmům podřídit) - není toto daleko spíše zcela standardním stavem, nežli nějakou výjimkou? Jenom že se to nikdo neodváží veřejně přiznat, a místo toho se stále udržuje ona fikce o údajné prioritě demokracie nad kapitálem.

Tento údajně "demokratický" stát - ne snad že by byl přímo úkolován kapitálem; tak tomu sice může v jednotlivých případech také být, ale není to pravidlem. A především - není to vůbec nutné. Tento stát už prostě tím, že spravuje věci veřejné, nemůže vůbec jinak nežli přizpůsobit se pravidlům, normám, mechanismům a zájmům panujícího typu ekonomiky - a tato ekonomika je a zůstává ryze kapitalistickou. Tento stát si tedy může jak chce namlouvat že je "demokratický", a může tomuto svému sebeklamu dokonce i sám uvěřit; ale ve skutečnosti je konec konců pouhou servisní organizací kapitálu, a jak řečeno i při nejlepší vůli nemůže jinak.

Nerozhořčujme se tedy až příliš nadmíru nad počínáním Donalda Trumpa. On má v jistém smyslu tu zásluhu, že svým deklarováním státu jako korporace fakticky veřejně vyslovil tu pravdu, kterou se ideologie liberální demokracie po celou dobu její existence úporně snaží zamaskovat a skrýt, pod svými líbivými floskulemi o demokracii, o "vládě lidu". Donald Trump svou neomaleností tedy fakticky pouze nastavil zrcadlo našemu sebeklamu; a nebylo by vůbec na škodu najít odvahu se do tohoto zrcadla podívat.

Není v tom přece jen jistý vývoj pane Poláčku?

Po válce byl vliv státu na kapitál, který byl v těch časech ještě hodně národní, určitě větší než dnes. Pak přišla éra globalizace, kdy se celá odvětví průmyslu stěhovala kvůli nízkým nákladům na práci a zároveň levné dopravě po celém světě do Asie.

A pak přišel internet, začátek klimatické změny a nástup cloudového kapitálu. Akumulace nabírá na tempu a majetkové rozdíly jsou zcela nesouměřitelné.

Jako ilustraci snad stav v mém koníčku, kterým je poslech hudby a s tím související hi-fi technika. Třeba v Británii v šedesátých letech začal boom skvělých malých hi-fi firem. Byly jich desítky a většinou slavná jména (NAD, KEF, Wharfedale, Harbeth a další). V novém století jejich nezávislost zmizela. Všechno skoupil nadnárodní kapitál a zařadil je do globálních řetězců. Ve všech odvětvích se na celosvětové úrovni tvoří deset dvacet významých hráčů. Nezávislí už mají jen drobky. V současnosti už je to zavedená praxe -- malé firmy jsou budovány s tím, že najdou nějakou inovaci a koupí je gigant...

Spíš to vypadá na vstup do nové fáze.

No ano, tento trend k neustále narůstající koncentraci kapitálu popsal už Marx. Za podmínek kapitalismu dost dobře není nic, co by proti tomu bylo mohlo dělat.

Samozřejmě že dnešní státy už mají určité prostředky jak tento trend alespoň poněkud omezit; například vytvoření velkých kartelových společnosti podléhá schválení ze strany příslušných úřadů. Ale takto lze pohlídat jenom jednotlivé kauzy, ale nelze tak zastavit obecný trend.

Do fáze, kdy kapitál přestává tahat za nitky z povzdálí, ale kdy přímo vystupuje na scénu ze stínů.

Asi se nitky nějak potrhaly nebo co. Woke lůza začala rozhodovat. A jak začnou rozhodovat chudáci, jde to se světem do kopru. Protože jak můžou rozhodovat vypatlanci, kteří neví která doopravdy bije? No blbě, jak jinak!

Donald Trump je bílý jezdec.

Nebo tak něco.

Zdánlivě nikoli podstatná změna "na vstupu" může znamenat zásadní proměnu "na výstupu". Privatizace od 80. let zřejmě spolu s globalizací přinesla překonání důležité meze, bylo dosaženo v určitém smyslu nadkritické hodnoty. Se změnou vektoru vítězí nové paradigma.