Grónsko a Trump

Petr Jedlička

Nová americká administrativa si svou rétorikou a přístupem ke strategicky důležitému ostrovu očividně moc nepomáhá. Celkově vzato je ale ve velmi silné pozici, aby si v Grónsku nakonec prosadila svou.

Konzulát USA v grónském hlavním městě příliš významně nepůsobí, význam ostrova ale objektivně narůstá. Globální oteplování umožňuje těžbu v dříve nedosažitelných lokalitách a otevírá nové lodní cesty. Kolem ostrova přibývá i aktivit ruských a čínských plavidel. Foto Juliette Pavyová, AFP

Minulé volby v Grónsku ovládlo téma těžby uranu, ty současné ovládl Trump, píší v přehledovém textu kolegové ze Standardu a mají pravdu. Březnové parlamentní volby na ostrově velkém jako polovina EU, avšak s méně obyvateli než Kladno či Havířov, se tentokrát dostaly na přední stránky světového tisku. Důvodem byly samozřejmě výroky amerického prezidenta, že USA Grónsko za jeho vlády získají — „tak nebo onak“.

Paradoxní je, že žádná z relevantních sil na ostrově Trumpovy záměry nesdílí a ve volbách je nehájila. Všech sedm hlavních politických stran účastnících se předvolební debaty se shodlo jak v odsudku Trumpem zmíněné možnosti Grónsko anektovat, tak na obecném závěru, že stávajícímu americkému prezidentovi se nedá věřit. Plošné průzkumy přitom ukazují, že přičlenění k USA odmítá na pětaosmdesát procent Gróňanů.

×