Minulé volby v Grónsku ovládlo téma těžby uranu, ty současné ovládl Trump, píší v přehledovém textu kolegové ze Standardu a mají pravdu. Březnové parlamentní volby na ostrově velkém jako polovina EU, avšak s méně obyvateli než Kladno či Havířov, se tentokrát dostaly na přední stránky světového tisku. Důvodem byly samozřejmě výroky amerického prezidenta, že USA Grónsko za jeho vlády získají — „tak nebo onak“.

Paradoxní je, že žádná z relevantních sil na ostrově Trumpovy záměry nesdílí a ve volbách je nehájila. Všech sedm hlavních politických stran účastnících se předvolební debaty se shodlo jak v odsudku Trumpem zmíněné možnosti Grónsko anektovat, tak na obecném závěru, že stávajícímu americkému prezidentovi se nedá věřit. Plošné průzkumy přitom ukazují, že přičlenění k USA odmítá na pětaosmdesát procent Gróňanů.

Přesto vztahy s USA a to, co Trump říkal, ve veřejné debatě rezonovalo. Grónsko má totiž krom proslulého nerostného bohatství řadu dlouhodobých problémů. A mnoho lidí je názoru, že — slovy nejznámější ostrovní influencerky Qupanuk Olsenové — pokud se o nich začne dík Trumpovi více mluvit, jenom dobře.

Oč se konkrétně jedná: za prvé, o chybějící pracovní sílu pro stavební a těžařsko-prospektorský boom, jejž Grónsko zažívá díky svým surovinám; za druhé, o stálý trend stěhování mladých lidí z ostrova a problémy těch, kteří zůstávají; a za třetí, o možnost vlastní nezávislosti a mnohavrstevnatý vztah s Dánskem.

Je přirozeně pravda, co píší mainstreamová média teď o návštěvě Trumpova viceprezidenta Vance a jeho manželky — jak musela být pro nelibost místních zrušena nejprve účast na závodech psích spřežení, pak celý kulturní program, až nakonec cestovali Američané pouze na radarovou základnu vesmírných sil USA v odlehlé části ostrova.

Ale za pozornost stojí i výstup, který Vance v Grónsku měl: „A do Dánska bychom rádi vzkázali — o lidi v Grónsku jste se nestarali dost. Málo jste investovali, a to jak do nich, tak do zabezpečení této neuvěřitelné, krásné země (…) Toto se musí změnit. Bude to politika USA, která změnu přinese.“

Na taková slova Gróňané slyší, byť samozřejmě ne nekriticky. I když se na ostrově proti Američanům už i demonstruje s tím, že Grónsko není na prodej, kritický postoj k Dánsku sdílejí dlouhodobě všechny tamní relevantní strany a všechny také chtějí nezávislost — pouze některé hned a některé až po důkladné přípravě, tedy někdy v budoucnu.

Vztahy ostrova s šestimilionovým Dánskem, pod které Grónsko stále formálně patří, jsou komplikované. Jak připomíná partnerský Føljeton, Dánsko řeší souběžně problémy a separatistické tendence i u dalších zámořských oblastí, například u Faerských ostrovů. Příliš pomoci zde přitom nemůže ani EU, protože její regulační rámec se pro tak specifickou zemi, jakou je Grónsko, nehodí.

Američané zde pomyslně drží velice silné karty a sám Trump občas mluví o „chystaných miliardových investicích“. Grónská reprezentace si zatím stěžuje na „nedostatek respektu“ od USA. Právě březnové volby zde ale vyhrála — a novou vládu teď vede — středopravicová strana Demokraatit, která kandidovala s příslibem ostrov investicím více otevírat.

Vede se nyní debata, zda-li Trump myslí své pohrůžky získání ostrova třebas i silou vážně. Z analytického hlediska se to zdá nicméně absurdní. Jak pro Grónsko, tak pro Dánsko i pro USA je mnohem výhodnější vést jednání, co přesně USA v Grónsku potřebují pro zvýšení své bezpečnosti, případně co by na ostrově chtěly perspektivně těžit.

Změny v bezpečnostní architektuře se ostatně dají dělat i pod hlavičkou NATO a prospektorům se může ostrov otevírat celkově — včetně například korporací z evropských zemí.

Zda-li Trump dosáhne svojí machistickou rétorikou lepšího dealu, to se teprve uvidí — je to ostatně podobná otázka jako u problému USA — Rusko — Ukrajina. Zatím se zdá, že si u Gróňanů spíše škodí, o evropských státech ani nemluvě.